7 C 96/2022-30 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu proti žalovaném domáhal zaplacení žalobci 6 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % p.a. z částky 6 000 Kč od 18. 11. 2020 do zaplacení, a dále 3 990 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % p.a. z částky 3 690 Kč od 24. 3. 2021 do zaplacení. Nárok odůvodnil tím, že je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem. č. 168/1999 Sb. Svůj nárok pak odvozuje z ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona s poukazem na porušení povinnosti žalované jako vlastníkem vozidla ve smyslu § 1 odst. 2 zákona, kdy za dobu od 14.10.2019 do 30.4.2020 (dále též první období) a za dobu od 1.5.2020 do 31.8.2020 (dále též druhé období), bylo vozidlo s objemem válců do 1000 cm3 [registrační značka] provozováno bez pojištění. Žalobce zaslal žalované za prvé období výzvu k zaplacení příspěvku dne 3.9.2019 se splatností 17.11.2020, jelikož žalovaná na výzvu nereagovala byla jí 1.12.2021 zaslána předžalobní upomínka - žalovaná částka se sestává z částky 6 000 Kč jako příspěvku dle § 2 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 205/1999 Sb., konkrétně ve výši 30 Kč vynásobené počtem dní v daném případě 200 a dále částky 300 Kč jako náklady upomínání ve smyslu § 2a citované vyhlášky. Žalobce zaslal žalované za druhé období výzvu k zaplacení příspěvku dne 7.1.2021 se splatností 23.3.2021, jelikož žalovaná na výzvu nereagovala byla jí 8.12.2021 zaslána předžalobní upomínka - žalovaná částka se sestává z částky 3 690 Kč jako příspěvku dle § 2 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 205/1999 Sb., konkrétně ve výši 30 Kč vynásobené počtem dní v daném případě 123 a dále částky 300 Kč jako náklady upomínání ve smyslu § 2a citované vyhlášky. 2. Usneseními ze dne 19.9.2022, č.j. 7C 96/2022-27 a č.j. 7C 96/2022-28 soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřila k žalobě, která je připojena. Následně, aby v téže lhůtě sdělila soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). S ohledem na nečinnost žalované a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 3. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: 4. Výzvou k úhradě příspěvku ze dne 3.8.2020 žalobce prokázal svá tvrzení, že žalovanou vyzval k uhrazení příspěvku do garančního fondu ČKP a to ve lhůtě 30ti dnů od doručení výzvy s tím, že žalovaná provozuje motorové vozidlo s objemem válců do 1000 cm3 [registrační značka] v období od 14.10.2019 do 30.4.2020 bez řádného pojištění, v důsledku čehož je povinna uhradit příspěvek ve výši 6 000 Kč a 300 Kč jako náklady k uplatnění. Upomínkou ze dne 16.12.2020 žalobce dále prokázal, že žalovanou upomenul o dosud neuhrazený příspěvek do garančního fondu ve smyslu § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Předžalobní upomínkou ze dne 1.12.2021 vč. dokladů o doručování žalobce prokázal, že žalovanou vyzval k úhradě dluhu ještě před podáním žaloby. 5. Výzvou k úhradě příspěvku ze dne 7.1.2021 žalobce prokázal svá tvrzení, že žalovanou vyzval k uhrazení příspěvku do garančního fondu ČKP a to ve lhůtě 30ti dnů od doručení výzvy s tím, že žalovaná provozuje motorové vozidlo s objemem válců do 1000 cm3 [registrační značka] v období od 1.5.2020 do 31.8.2020 bez řádného pojištění, v důsledku čehož je povinna uhradit příspěvek ve výši 3 690 Kč a 300 Kč jako náklady k uplatnění. Upomínkou ze dne 15.4.2021 žalobce dále prokázal, že žalovanou upomenul o dosud neuhrazený příspěvek do garančního fondu ve smyslu § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Předžalobní upomínkou ze dne 8.12.2021 vč. dokladů o doručování žalobce prokázal, že žalovanou vyzval k úhradě dluhu ještě před podáním žaloby. 6. Podle § 1 odst. 2 písm. a/ z.č. 168/1999 Sb. (dále též zákon) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Podle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle odst. 6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Podle odst. 7 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 8. Podle § 2 odst. 1 písm. e/ vyhl. č. 205/1999 Sb. (dále též vyhláška) denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru do 1 000 cm3 včetně ve výši 30 Kč. 9. Podle § 2a vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 10. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobce v řízení prokázal svá tvrzení, tedy že žalovaná jako vlastník a provozovatel motorového vozidla porušila svou povinnost vyplývající pro ni z § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. Žalobce je ve smyslu § 4 odst. 1 zákona osobou oprávněnou k přijetí příspěvku do garančního fondu a je tak ve věci aktivně legitimován. Ten také v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslal žalované v obou případech výzvu k úhradě příspěvku za nepojištěné období od 14.10.2019 do 30.4.2020 a od 1.5.2020 do 31.8.2020. Příspěvek do garančního fondu činí ve smyslu § 4 odst. 3 zákona ve spojení s § 2 odst. 1 písm. e) vyhlášky částku 6 000 Kč, tj. 200 x 30 Kč, resp. 3 690 Kč, tj. 123 x 30 Kč Náklady s mimosoudním uplatněním pohledávky žalobce řádně uplatnil ve smyslu § 4 odst. 4 zákona ve spojení s § 2a vyhlášky, a to ve výši 2 x 300 Kč. Soud nároku žalobce vyhověl i co do zákonného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. 11. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a soud mu přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka) dle § 6, § 7, § 11 odst. 1 a §14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 189 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud přiznal náklady v celkové výši 1 489 Kč. V souladu s § 149 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k