210 C 10/2022-47 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 27 571,17 Kč s tím, že dne 5.1.2022 byla uzavřena mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč. Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru. Žalobce poukazuje na skutečnost, že smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, na čemž se smluvní strany dohodly. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným byla dohodnuta ve výši 24 912 Kč (8 000 Kč jistina a 16 912 Kč sjednané úroky) a měla být žalovaným žalobci uhrazena v 72 splátkách ve výši 346 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba se uplatňuje jako úroková sazba roční a její výše činí 49 % p.a. a RPSN činí 85,26 % p.a.. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15.7.2022. Tedy nezaplatil splátku v celkové výši 346 Kč, když do této výše je zahrnuta splátka úvěru. Na základě tohoto porušení smluvních povinností žalovaným zaslal žalobce žalovanému první písemnou upomínku ze dne 20.7.2022, kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky a zároveň ho vyzval k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky č. 1 ve výši 300 Kč. Žalovaný však vůči žalobci své splatné závazky neuhradil. Žalobce proto zaslal žalovanému druhou písemnou upomínku ze dne 5.8.2022, kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky, k úhradě sankce za zaslání upomínky č. 1 ve výši 300 Kč a zároveň ho vyzval k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky č. 2 ve výši 500 Kč. I přes zaslání několika písemných upomínek ze strany žalobce nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka spotřebitelského úvěru [číslo] splatná dne 15.7.2022. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalobci nezbývalo jiné možnosti, než přistoupit dle ustanovení V. 5.5. Smlouvy o úvěru k sesplatnění úvěru, a vyzvat žalovaného - dlužníka s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě nároku, který byl vyčíslen na částku v celkové výši 27 604,04 Kč, jak je patrné z připojeného sesplatnění ze dne 21.8.2022. Žalobce v sesplatnění uvedl základní finanční náležitosti smluvní vztahu a nárokoval po žalovaném zaplacení níže uvedených položek: zbývající část jistiny úvěru 7 871,08 Kč, zbývající část úroků 14 964,55 Kč, náklady na upomínkování 800 Kč, smluvní úroky za prodlení úvěru 32,88 Kč, smluvní pokuta 3 935,54 Kč. Sesplatňovávací dopis jako poslední předžalobní upomínka byl žalovanému odeslán dne 21.8.2022 Žalobce v rámci tohoto řízení po žalovaném své nároky uplatněné v sesplatňovacím dopisu, tj. částku 27 571,17, když nenárokuje vyčíslenou pokutu za prodlení s úhradou splátky úvěru (32,88 Kč), vyčíslený úrok za prodlení s úhradou splátky inkasní služby, a dále a) zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, tedy ve výši 15 % ročně z dlužné částky ve výši 12 606,62 Kč zahrnující zbylou část jistiny (7 871,08 Kč), náklady za upomínky (800 Kč) a smluvní pokutu (3 935,54 Kč) od 4.10.2022 do zaplacení. Pro úplnost žalobce uvádí, že položku – zbývající část úroků 14 964,55 Kč žalobce nárokuje po žalovaném bez příslušenství. Celková hodnota pohledávky bez příslušenství 27 571,17 Kč. Žalobce se jednání, ač předvolán, nezúčastnil, žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání nedostavil ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, proto soud rozhodoval v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne 5.1.2022, jejím předmětem byl úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s úroky ve výši 24 912 Kč v 72 měsíčních splátkách po 346 Kč, žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému byly poskytnuty předsmluvní informace a standardní informace o spotřebitelském úvěru. Dle detailu pohybu (potvrzení o provedené platbě ze dne 5.1.2022) byla žalovanému vyplacena částka 6 400 Kč (výše úvěru 8 000 Kč – 1 600 Kč – poplatek na náklady spojené s vyřízením úvěru). Z potvrzení ze dne 5.1.2022 soud zjistil, že žalobce potvrdil žalovanému vyplacení úvěru a zopakoval žalovanému platební povinnosti mimo jiné tak, že první splátka je splatná dne 15.1.2022. Žalovanému byly poskytnuty předsmluvní informace a standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z detailu pohybu (potvrzení o přijaté platbě) byla z účtu vedeného na jméno žalovaného odeslána 1 Kč. Z přílohy č.1 – Posouzení úvěry schopnosti spotřebitele soud zjistil, že žalovaný má hlášen trvalý pobyt na Městském úřadu v [obec], pobírá mzdu ve výši 18 588 Kč (potvrzení plátce mzdy nebylo žalobcem doloženo), má náklady na bydlení 3 000 Kč a sází měsíčně 8 435 Kč, finanční zůstatek je 6 807 Kč, má závazek u [právnická osoba] [anonymizováno] ve výši 5 000 Kč. Upomínkami ze dne 20. 7. 2022 a ze dne 5.8.2022 upomenul žalobce žalovaného k úhradě dluhu. Výzvou ze dne 21. 8. 2022 oznámil žalobce žalovanému sesplatnění dluhu a vyzval jej k úhradě dluhu. Předžalobní upomínkou ze dne 21.8. 2022 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když spotřebitelským úvěrem je v souladu s ust. § 2 odst. 1 úvěr poskytovaný spotřebiteli. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Poskytovatel úvěru je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Ačkoliv by mohlo z ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývat, že se jedná o neplatnost relativní, která se uplatí pouze v důsledku námitky spotřebitele, není tomu tak. Jedná se o neplatnost absolutní a soud je z úřední povinnosti povinen zkoumat, zda poskytovatel před uzavřením smlouvy řádně posoudil a zhodnotil úvěruschopnost spotřebitele. Uvedené vyplývá z ust. § 588 věty první o. z., judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) či judikatury Ústavního soudu (např. Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), jakož i ze směrnic Evropského parlamentu a Rady a konstantní judikatury Soudního dvora Evropské unie (ke konkrétním směrnicím a rozhodnutím viz odůvodnění shora uvedených rozhodnutí). Žalobce uvedl, že prověřil úvěruschopnost žalovaného, k čemuž předložil pouze shora uvedenou přílohu č.1 – Posouzení úvěry schopnosti spotřebitele. Soud má za to, že žalobce, ač úvěruschopnost žalovaného hodnotil, při uzavírání smlouvy s žalovaným neprověřil úvěruschopnost žalovaného řádně, respektive z provedeného prověření vyvodil nesprávné závěry. K poměrům žalovaného žalobce ve své analýze zjistil, že žalovaný má náklady s bydlením ve výši 3 000 Kč a závazek u [anonymizována dvě slova] ve výši 5 000 Kč, sází měsíčně 8 435 Kč a údajný příjem žalovaného je 18 588 Kč. Za takového stavu má soud za to, že žalobce nejednal poctivě, nejednal v souladu se základními zákonnými požadavky na poskytování úvěrů a i přes vysokou rizikovost takového právního jednání, uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru. Smlouva o úvěru ze dne 5.1.2022 je proto dle ust. § 588 o.z. absolutně neplatná a žalovaný je povinen v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru vrátit toliko jistinu spotřebitelského úvěru. Žalovaný na dluh dle tvrzení žalobce uhradil: 2 076 Kč (6 splátek po 346 Kč). Přestože byla jistina dluhu ve smlouvě vyčíslena na částku 8 000 Kč, žalovanému bylo vyplaceno pouze 6 400 Kč, částka 1 600 Kč byla formálně započtena na náklady žalobce. Žalovaný se tedy původně reálně obohatil toliko o částku 6 400 Kč a je povinen ze smlouvy o úvěru žalobci zaplatit pouze částku 4 324 Kč (odečteny zaplacené splátky ve výši 2 076 Kč) a to se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s úhradou v prodlení. Soud proto žalobu v části převyšující částku 4 324 Kč, ve které se žalobce domáhal zaplacení zbývající části jistiny, úroků, poplatků za doplňkové služby, nákladů na upomínky a smluvní pokuty, spolu s poměrnou částí příslušenství k těmto částkám, zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce byl v řízení úspěšný co do 16 %, žalovaný co do 84 %, žalobce by byl proto povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 68 % nákladů řízení žalovaného. Vzhledem k to