5 C 232/2023-33 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobou doručenou soudu dne 20.3.2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 11.604 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že žalovaný požádal právního předchůdce žalobce v elektronické formě o poskytnutí úvěru ve výši 8.000 Kč. 2. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 8.000 Kč, dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3.367,29 Kč a úroku ve výši 236,71 Kč. Žalobce tvrdí, že původní věřitel prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. 3. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ustanovení § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Žalobce k prokázání svých tvrzení předložil soudu smlouvu o spotřebitelském úvěru a potvrzení o platbě, dle kterých měl být právním předchůdcem žalobce žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8.000 Kč za úrok ve výši 236,71 Kč a poplatkem 3.367,29 Kč se sjednanou RPSN 9. 128,53 % Smlouva není žalovaným vlastnoručně ani elektronicky se zaručeným podpisem podepsána, pouze je zde připojena doložka o tom, že žalovaný smlouvu podepsal připojením svého elektronického podpisu ve svém uživatelském účtu a připojením jednorázového elektronického kódu. 5. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že z účtu právního předchůdce žalobce byly na účet žalovaného poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč. Výzvou k úhradě dluhu ze dne 2.2.2023 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu. Přípisem datovaným dnem 2.2.2023 byl žalovaný seznámen s postoupením pohledávky ze strany právního předchůdce žalobce žalobci. 6. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Z provedeného dokazování vyplynulo, že z účtu právního předchůdce žalobce byla na účet žalovaného poskytnuta dne 2.12.2021 částka 8.000 Kč. Ačkoliv žalobce spolehlivě neprokázal, že jeho právní předchůdce s žalovaným uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru ve znění žalobcem tvrzeném (toliko doložka žalobce, že žalovaný smlouvu podepsal připojením svého elektronického podpisu ve svém uživatelském účtu a připojením jednorázového kódu nepostačuje, aby bylo spolehlivě prokázáno, že byla se žalovaným uzavřena smlouva a že byla uzavřena smlouva o tomto konkrétním obsahu), tedy neprokázal sjednanou výši úroku poplatku, bylo prokázáno, že k reálnému převedení peněz došlo. Žalovaný se tedy na úkor žalobce o tuto částku bezdůvodně obohatil, proto je povinen žalobci vydat, oč se obohatil. Soud na základě výše uvedeného, protože i žalobce v žalobě se alternativně domáhal právě vydání bezdůvodného obohacení, vzal za prokázané, že žalovaný se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil o částku 8.000 Kč. Žalovanému tak bylo uloženo zaplatit žalobci částku 8.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal, že jeho předchůdce se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru o tvrzeném obsahu, byla žaloba co do sjednaného úroku a poplatku, zamítnuta. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl ve věci úspěšný v rozsahu 69 %, soud mu proto přiznal 69 % nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč a náhradě nákladů právního zastoupení (3x 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3x 100 Kč paušální náhrada hotových výdajů dle odst. 5 písm. a) citovaného ustanovení). Lhůtu k plnění ve výroku I. a III. soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. a dle ustanovení § 149 o.s.ř. uložil žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce.