5 C 298/2022-42 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 22.414 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smluv o spotřebitelském úvěru, které žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce - společností [právnická osoba] ve dnech 30.8.2019, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, a dále dne 6.2.2020, na základě které právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 13.000 Kč. Při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 30.8.2019 se žalovaný zavázal mimo poskytnutých peněžních prostředků ve výši 10.000 Kč zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok za poskytnuté peněžní prostředky, za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.000 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč Poslední splátka byla stanovena na den 23.10.2020. Žalovaný na tuto pohledávku uhradil 12.450 Kč. Při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 6.2.2020 právní předchůdce žalobce poskytl peněžní prostředky ve výši 13.000 Kč a žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit úrok za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 2.600 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2.600 Kč a za hotovostní inkaso splátek 5.200 Kč Poslední splátka byla stanovena na den 1.4.2021. Žalovaný na tuto pohledávku 6.536 Kč. Obě pohledávky vyplývající z uvedených smluv byly postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7.1.2022 žalobci jako novému věřiteli. 2. Žalobce se z účasti u jednání omluvil, žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání nedostavil a ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, proto soud rozhodoval v jejich nepřítomnosti dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne 30.8.2019, jejím předmětem byl úvěr ve výši 10.000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s úrokem ve výši 2.000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2.000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek 4.000 Kč v 60 týdenních hotovostních splátkách po 300 Kč RPSN činilo 206,15 %, zápůjční úroková sazba 32,15 % ročně. Z karty zákazníka soud dovodil, že soud zkoumal úvěruschopnost žalovaného a žalovanému byly poskytnuty předsmluvní informace. Z vlastního tvrzení žalobce soud zjistil, že žalovaný uhradil na zaplacení tohoto úvěru 12.450 Kč. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 5.2.2020 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem, resp. právním předchůdcem žalobce, a žalovaným a jejím předmětem byl úvěr ve výši 13.000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s úrokem ve výši 2.600 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2.600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.200 Kč v 60 týdenních hotovostních splátkách ve výši 390 Kč RPSN činila 206,15 % a v případě smlouvy na 60 týdnů zápůjční úroková sazba činila 32,15 % ročně. Z karty zákazníka soud zjistil, že právní předchůdce žalobce hodnotil úvěruschopnost žalovaného. 5. Po právní stránce soud věc posoudil a podle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Podle těchto ustanovení se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Žalobce vedle dlužné jistiny a úroku po žalovaném požadoval zaplacení dlužné části poplatku - administrativního poplatku a odměny za hotovostní inkaso splátek. V obou případech tyto poplatky, tedy administrativní poplatek a odměna za hotovostní inkaso splátek, představují 60 % jistiny bez zohlednění úroku, tedy úplaty za poskytnutý úvěr. Dle ustanovení § 1813 věty první občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Právní předchůdce žalobce vystupoval v souvislosti s uzavíráním smlouvy jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel - smlouva byla tedy smlouvou spotřebitelskou. Právní předchůdce žalobce byl silnější stranou právního vztahu. Smlouva o úvěru byla jednostranně určena právním předchůdcem žalobce. Dle ustanovení § 588 věty první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud má za to, že ujednání o shora uvedených poplatcích (administrativní poplatek a odměna za hotovostní inkaso splátek), mimo ujednání o smluvním úroku ve výši dosahující 60 % jistiny zápůjčky je pro nepřiměřenost výše poplatků ujednáním zjevně se příčícím dobrým mravům. Soud proto ujednání o poplatku administrativním a u odměny za hotovostní inkaso splátek posoudil jako ujednání absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy a ustanoveními na ochranu spotřebitele a žalobu v této části zamítl. 7. Žalobce v řízení prokázal, že právní předchůdce žalobce se žalovaným uzavřel shora uvedené dvě smlouvy o úvěrech. Na základě první ze dne 30.8.2019 právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč s tím, že jej uhradí s úrokem ve výši 2.000 Kč. Dle tvrzení žalobce žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobce celkem částku 12.450 Kč s tím, že poslední platba byla uhrazena dne 15.5.2020 (soud vychází z tvrzení žalobce, která nebyla žalobcem žádným způsobem prokázána). Vzhledem k neplatnosti ujednání o poplatcích lze dovodit, že zaplacením částky 12.450 Kč došlo ke splnění závazku žalovaného uhradit jemu poskytnutý úvěr, a to včas, neboť poslední splátka byla splatná dne 23.10.2020. Ohledně tohoto úvěru byla tedy žaloba zcela zamítnuta. Druhý žalobou uplatněný nárok se týkal spotřebitelského úvěru na základě smlouvy ze dne 5.2.2020, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 13.000 Kč za úrok ve výši 2.600 Kč. Vzhledem k neplatnosti ujednání o poplatcích vznikla žalovanému povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem částka 15.600 Kč. Jestliže dle tvrzení žalobce uhradil 6.536 Kč, zbývá mu k úhradě na základě této smlouvy celkem částka 9.064 Kč, a to spolu se sjednaným úrokem a se zákonným úrokem z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, neboť je žalovaný s úhradou v prodlení. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení úspěšný ze 40 %, žalovaný z 60 %. Žalovanému proto náleží náhrada nákladů řízení ve výši 20 % nákladů řízení žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovanému za řízení žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.