6 C 126/2023-18 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vyklizení bytové jednotky [číslo] umístěné ve druhém nadzemním podlaží domu [adresa], který je součástí pozemku parcelní číslo stavební [anonymizováno] v katastrálním území Králíky, nacházející se na [anonymizována dvě slova] v obci [obec], sestávající se z pokoje + kk, dvou dalších pokojů, předsíně, koupelny, WC a arkýře, jehož je vlastníkem a který je obýván žalovanou bez právního důvodu. Uvedl, že s žalovanou uzavřel nájemní smlouvu na dobu určitou od 1. 12. 2021 po dobu výkonu funkce [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa], nejdéle však do 30. 11. 2022. Žalovaná přestala vykonávat funkci [anonymizováno] ke dni 13. 9. 2022, nájemní vztah tak skončil ke dni 31. 10. 2022. Žalovaná však byt nevyklidila a ke dni skončení nájmu jej žalobci nepředala. Žalobce proto vyzval žalovanou k vyklizení předmětného bytu, to však žalovaná do dnešního dne neučinila. 2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že sice ke dni 13. 9. 2022 rezignovala na svou funkci [anonymizována čtyři slova] [obec], ale stále je zaměstnancem výše zmíněného zaměstnavatele v pracovní pozici [anonymizováno]. Domnívá se proto, že předmětný byt může nadále užívat v režimu bytu služebního. Od září 2022 je v dlouhodobé pracovní neschopnosti, kdy o této skutečnosti seznámila i žalobce a ten neměl mít s dalším užíváním bytu výhrady. Navrhla proto, aby soud žalobu zamítl. 3. Žalovaná, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, se k jednání nedostavila ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto rozhodoval v její nepřítomnosti dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o. s. ř.“). 4. Nájemní smlouvou ze dne 1. 12. 2021, žalobce prokázal, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemkyní byla uzavřena nájemní smlouva, dle které jí žalobce přenechal výše specifikovaný služební byt a žalovaná se zavázala za užívání hradit nájemné. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 12. 2021 po dobu výkonu funkce [anonymizováno 5 slov], [obec], [ulice a číslo], nejdéle však do 30. 11. 2022. Článkem IX bodem 4. si strany ujednaly vyloučení aplikace § 2285 zákona č. 89/2012 Sbírky, občanský zákoník (dále jen “o. z.“), ohledně obnovení nájemního vztahu, pokud je byt užíván i po době, kdy nájem bytu skončil. Z evidenčního listu nájemce [adresa] č. jednotky [anonymizováno] bylo zjištěno, že měsíční předpis nájemného a služeb byl sjednán ve výši 4 543 Kč. Výzvou k vystěhování a předání bytu ze dne 21. 11. 2022 upozornil žalobce žalovanou, že k datu 13. 9. 2022 přestala vykonávat funkci [anonymizováno] uvedeného [anonymizováno] a nájem služebního bytu skončil posledním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém přestala tuto funkci vykonávat, tedy ke dni 31. 10. 2022 podle § 2298 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zároveň žalovanou vyzval, aby předmět nájmu vyklidila nejpozději do 31. 12. 2022. Výzva byla zaslána žalované a dne 25. 11. 2022 vložena do schránky (zjištěno z dodejky České pošty). Z předžalobní výzvy ze dne 19. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce opět vyzval žalovanou, aby nejpozději do 30. 4. 2023 předmětný byt vyklidila a předala ho žalobci. Opětovně žalovanou upozornil na skutečnost, že když přestala vykonávat funkci [anonymizováno] uvedeného [anonymizováno], skončil tak nájem služebního bytu ke dni 31. 10. 2022. Výzva byla učiněna v písemné formě a dne 21. 4. 2023 zaslána žalované, což žalobce prokázal podací stvrzenkou. 5. Podle § 1040 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby jí vydal. Jde o ochranu vlastnického práva, směřovanou proti tomu, kdo vlastníkovi věc neoprávněně zadržuje. V případě, že jde o nemovitost, je třeba domáhat se jejího vyklizení a předání žalobci. 6. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce prokázal, že mezi účastníky sporu byla uzavřena nájemní smlouva ve smyslu § [číslo] ve spojení s § 2297 o. z., na základě které se žalobce jako pronajímatel zavázal přenechat žalované služební byt shora uvedený a žalovaná jakožto nájemce se zavázala platit nájemné. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 12. 2021 po dobu výkonu funkce [anonymizováno 5 slov], [obec], [ulice a číslo], nejdéle však do 30. 11. 2022, kdy byla smluvně vyloučena aplikace ustanovení § 2285 o. z. ohledně obnovení nájemního vztahu. Žalovaná přestala vykonávat funkci ředitelky ke dni 13. 9. 2022, nájem služebního bytu tak v souladu s ustanovením § 2297 o. z. skončil posledním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém přestala vykonávat funkci ředitelky výše zmíněného učiliště, tedy ke dni 31. 10. 2022. Žalobce opakovaně vyzval žalovanou k opuštění bytu dopisy ze dne 21. 11. 2022 a ze dne 19. 4. 2023, nicméně žalovaná jakožto nájemkyně služebního bytu vyklizený byt nepředala, zdržuje se po skončení nájemní smlouvy ve výše uvedeném bytě bez právního důvodu, omezuje tak vlastnické právo žalobce, a proto se žalobce důvodně domáhal ochrany svého vlastnického práva žalobou na vyklizení bytu dle ustanovení § 1040 o. z. 7. Na základě shora uvedeného soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou povinností vyklidit a vyklizený předat žalobci služební byt [číslo] umístěný ve druhém nadzemním podlaží domu [adresa], který je součástí pozemku parcelní číslo stavební [anonymizováno] v katastrálním území Králíky, nacházející se na [anonymizována dvě slova] v obci [obec], sestávající se z pokoje + kk, dvou dalších pokojů, předsíně, koupelny, WC a arkýře, ve lhůtě do 15 dnů od právní moci rozsudku. Lhůtu k vyklizení soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. Vzhledem k tomu, že žaloba byla k soudu podána důvodně a před jejím podáním byla žalovaná vyzvána k dobrovolnému splnění své povinnosti nemovitost vyklidit, přiznal soud ve prospěch žalobce právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízení podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř.. Žalobci bylo přiznáno právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a nákladů za zastoupení žalobce advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, advokátní tarif. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 4 500 Kč za 3 úkonů (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby k soudu, účast u jednání soudu dne) podle § 7 bod 4 za užití § 9 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písmeno a), d) a g) a jeden úkon ve výši 750 Kč podle § § 7 bod 4 za užití § 9 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu. Dále se jedná o 4 x 300 Kč jako náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky, celkem 1 200 Kč. Vzhledem k tomu, že advokát žalobce je plátcem DPH, přiznal soud v jeho prospěch právo na zaplacení DPH ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 14a) odstavec 1 advokátního tarifu. Z přiznané odměny a paušální náhrady výdajů se jedná o DPH ve výši 1 354,50 Kč Náklady řízení jsou tak představovány celkovou částkou 12 804,50 Kč a žalovaná je povinna nahradit je k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku. Lhůta ke splnění této povinnosti byla rovněž stanovena s odkazem na ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.