6 C 193/2022-156 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobci a), b) domáhali po žalované odstranění plotu a porostů z pozemků parcela [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] v obci a [katastrální uzemí], zapsaných na [list vlastnictví] a [číslo] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště v [obec] a jejich uvedení do původního stavu to vše ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku. 2. Žalobci a), b) svůj požadavek uplatněný žalobou odůvodnili existencí vlastnického práva k označeným pozemkovým parcelám, které nabyli na základě kupních smluv. Uvedli, že žalobce a) je vlastníkem pozemku parcela [číslo] – ostatní plocha o výměře 440 m2 a pozemku parcela [číslo] – orná půda o výměře 3 422 m2, zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Žalobci a), b) mají ve společném jmění manželů pozemek parcela [číslo] – zahrada o výměře 414 m2 a pozemek parcela [číslo] – zahrada o výměře 235 m2, které se nacházejí rovněž v obci a k. ú. [obec] a jsou zapsány na [list vlastnictví]. 3. Žalovaná vlastní sousední pozemek parcela [číslo] – zahrada, pozemek parcela [číslo] – trvalý travní porost a pozemek parcela [číslo] – orná půda, které se nacházejí v obci a k. ú. [obec] a jsou zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Orlicí. 4. Žalobce a) koupil pozemek parcela [číslo] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] od [územní celek], aby měl zajištěn přístup k pozemku parcela [číslo] neboť přístup na tyto pozemky není možný ze žádné jiné strany. Na všech výše uvedených pozemcích žalobců se však nachází porosty a plot, který zbudovala žalovaná. Uvedl, že se jedná pouze o drátěný plot složený z kolíků a betonových desek bez základů pevně spojených se zemí. Žalobci se proto domnívají, že po zakoupení pozemku parcela [číslo] se s žalovanou domluví, aby si plot posunula a umožnila pozemek [číslo] užívat jako přístupovou cestu, stejně tak i další pozemky parcela [číslo] v plném rozsahu. Z uvedeného důvodu předal žalobce a) dne [datum] žalované písemnou výzvu k odstranění překážky na uvedených pozemcích. 5. Žalovaná na výzvu žalobce a) reagovala tak, že si nechala vytyčit hranice pozemků vytyčovací náčrtem Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2020 ze dne 10. 7. 2020. Tímto náčrtem bylo potvrzeno, že její plot a porosty skutečně stojí na pozemcích žalobců a že část těchto pozemků žalovaná neoprávněně užívá, čímž znemožňuje žalobcům příjezd a přístup k jejich pozemkům, zejména využití cesty na pozemku parcela [číslo] který v jeho polovině svým plotem žalovaná zcela zahradila. Kvůli plotu žalované, který stojí v cestě, se ke svému pozemku nedostane pěšky ani vozidlem. Žalobce má za to, že plot žalované byl postaven přibližně před 10 lety. V té době si musela být dobře vědoma toho, že staví plot na cizím pozemku, neboť pozemek parcela [číslo] sloužil vždy jako cesta. Žalovaná odmítla svůj plot posunout a porosty odstranit. Se stranou žalobců nekomunikuje. Požadavku žalobců nevyhověla ani na základě předžalobní výzvy ze dne 15. 3. 2022, která jí byla doručena 16. 3. 2022. 6. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, navrhla její zamítnutí. Nesporovala tvrzení žalobců o tom, že jsou vlastníky pozemků zapsaných na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] vedených u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště v [obec]. Nesporovala rovněž tvrzení žalobců a), b) o tom, že je vlastníkem pozemku parcely [číslo] [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště v [obec]. Namítla, že části pozemků žalobců a), b) v oploceném prostoru získala vydržením vlastnického práva a není povinna věci z nich odstranit, resp. pozemky vyklidit. Zaměřením geometra Ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že oplocení žalované ohraničující parcelu [číslo] parcelu [číslo] parcelu [číslo] je mimo hranice a je posunuto v neprospěch žalobců přibližně o čtyři metry, když hraniční bod ve směru od silnice je umístěn na hranici a posunutí má trojúhelníkový (rozšiřující se) tvar. Předmětné pozemky získala v oplocené hranici od svých rodičů v roce 1988, a to podle notářského zápisu ze dne [datum], v případě parcely [číslo] v roce 2007, když bylo zjištěno, že omylem nebyla převedena s ostatními pozemky v roce 1988. Při darování nemovitosti žalované nebylo pořízeno žádné zaměření, protože pozemky byly oplocené, o čemž svědčí i posudek znalce [jméno] [příjmení] vyhotovený v srpnu roku 1988. Žalovaná užívá označené nemovitosti v dobré víře v oplocené hranici ve stejném rozsahu, jak je užívala její matka, která je získala v roce 1953. Délka držby svědčí mimořádnému vydržení. 7. Z nesporných tvrzení účastníků a předloženého vytyčovacího náčrtu Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2020 ze dne [datum] a provedeného šetření na místě samém vzal soud za zjištěné, že strana žalobců vlastní pozemky zapsané na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] a žalovaná je vlastníkem nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Jedná se o nemovitosti, které spolu bezprostředně sousedí. Pozemek parcela [číslo] je ve společném jmění manželů – žalobců a), b). Jedná se o zahradu, která je přilehlá k bytovému domu [adresa] a [adresa]. Na tyto pozemky, které tvoří zahradu, navazuje pozemek parcela [číslo] o výměře 3422 m2. Jedná se o ornou půdu. Tento pozemek je evidován ve výlučném vlastnictví žalobce a). Souběžně s těmito pozemky ve směru od hlavní komunikace vede pozemek [číslo] evidován na [list vlastnictví] jako ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře 440 m2. [příjmení] je žalobce a). Žalovaná bydlí v domě [adresa], který stojí na pozemku st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří. Ve směru k nemovitosti žalobců a), b) přiléhá k domu žalované pozemek parcela [číslo] – zahrada o výměře 544 m2 a v zadní části rodinného domu pozemek [číslo] – trvalý travní porost o výměře 289 m2 a pozemek [číslo] o výměře 2164 m2 – orná půda. Označené pozemky ve vlastnictví žalované jsou ve směru k nemovitostem žalobců a), b) oploceny, a to na újmu nemovitostí žalobců, když oplocení zasahuje do parcely [číslo] [číslo]. 8. Šetřením na místě samém bylo zjištěno, že parcela [číslo] u domu žalované je využívána jako okrasná předzahrádka se vzrostlými dřevinami. Na okrasnou zahradu navazuje užitková část zahrady – výběh pro slepice. Jednotlivé části jsou odděleny plotem. Při pohledu od hlavní komunikace je levá část pozemku parcela [číslo] osázena tújemi. V zadní části je drátěný plot s betonovou podezdívkou po celé šířce zahrady a vzdálenější strana je osázena živým plotem s tújemi o výšce 2,60 m. Další část zahrady u domu žalované je rozdělena vzrostlým živým plotem, který je udržován zástřihem. Další úsek je oddělen provizorním plotem. Oplocená část zahrady má na označených pozemcích obdélníkový tvar, plot je drátěný. Oplocení je ve směru k nemovitostem žalobců vedeno souběžně s domem žalované po celé jeho délce a dále pokračuje směrem k lesu po celé délce parcely [číslo] přibližně do poloviny [parcelní číslo]. Pozemek je oplocený pletivem a uvnitř osázený živým plotem (túje a jehličnany). V zadní části oploceného pozemku jsou osázeny listnaté stromy. Šetřením na místě samém bylo dále zjištěno, že parcela [číslo] nevykazuje charakter cesty, případně cestičky. Není zjevná hranice jakékoliv komunikace. Jedná se o travnatý neudržovaný povrch. Pozemek [číslo] je v zadní části využíván jako orná půda a dle sdělení účastníků je obhospodařován [právnická osoba] [obec] jako celek s ostatními sousedními pozemky. 9. S ohledem na výše uvedené zjištění soud uzavřel, že je pravdivé tvrzení žalobců o tom, že žalovaná užívá část nemovitosti v jejich vlastnictví. Jedná se o části pozemků žalobců, které jsou se připloceny k nemovitosti žalované, a ta je užívá jako zahradu k domu [adresa] O tom svědčí i vytyčovací náčrt Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] 2020 (zakázka [číslo] 2020). 10. Pro posouzení důvodnosti podané žaloby se soud zabýval námitkou žalovanou ohledně vydržení části pozemků žalobců a), b), které jsou připloceny k pozemku žalované (dále jen„ sporné pozemky“) 11. Podle § 1089 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. 12. K řádnému vydržení se vyžaduje pravost držby a skutečnost, aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náležela převodci, nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou (§ 1090 odst. 1 o. z.). 13. Držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem (§ 991 o. z.). 14. Kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží (§ 992 odst. 1 o. z.)