7 C 11/2023-42 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení 24 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení (dále též pohledávka 1) a dále částky 4 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení (dále též pohledávka 2) s tím, že se jedná v obou případech o neuhrazenou půjčku. 2. Pohledávka 1: Žalovaná a právní předchůdce žalobce, spol. [právnická osoba], (dále předchůdce) uzavřeli smlouvu o půjčce [číslo] jíž předchůdce žalované poskytl 15 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit do 17.9.2007 formou 40 týdenních splátek po 615 Kč spolu s poplatkem 9 600 Kč. Za nedílnou součást dané smlouvy byly označeny Smluvní podmínky o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Žalovaná však tuto svou povinnost neplnila řádně a včas, na dluh nic neuhradila. Na jistině tak zbývá uhradit 24 600 Kč a na poplatku 9 600 Kč. Následně předchůdce postoupil tuto svou pohledávku za žalovanou na žalobce. Žalobce proto požaduje úhradu dlužné jistiny a dlužného poplatku spolu s úroky z prodlení a to od 10.7.2007. 3. Pohledávka 2: Žalovaná a právní předchůdce žalobce, spol. [právnická osoba], (dále předchůdce) uzavřeli smlouvu o půjčce [číslo] jíž předchůdce žalované poskytl 3 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit do 27.12.2005 formou 31 týdenních splátek po 150 Kč spolu s poplatkem 1 650 Kč. Za nedílnou součást dané smlouvy byly označeny Smluvní podmínky o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Žalovaná však tuto svou povinnost neplnila řádně a včas, na dluh do postoupení pohledávky uhradila pouze 150 Kč a na jistině tak zbývá uhradit 2 903,23 Kč a na poplatku 1 596,77 Kč. Následně předchůdce postoupil tuto svou pohledávku za žalovanou na žalobce. Žalobce proto požaduje úhradu dlužné jistiny a dlužného poplatku spolu s úroky z prodlení a to od 4.1.2006. 4. Žalovaná se po celou dobu řízení k věci nevyjádřila, k jednání soudu se ač řádně a včas předvolána bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal v její nepřítomnosti a rozhodl na základě žalobcem předložených listinných důkazů. 5. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav – pohledávka 1: Dne 11.12.2006 spolu předchůdce v pozici věřitele a žalovaná v pozici zákazníka uzavřeli smlouvu [číslo] na jejímž základě předchůdce žalované téhož dne poskytl v hotovosti 15 000 Kč a žalovaná se mu je zavázala vrátit spolu s poplatkem 9 600 Kč formou pravidelných 40 týdenních splátek po 615 Kč Smlouva měla formulářovou podobu, kam byly rukou dopsány příslušné údaje. Za její nedílnou součást přitom byly označeny Smluvní podmínky sepsané na druhé straně smlouvy (smlouva o půjčce). Smluvní podmínky nebyly opatřeny podpisem žalované, přitom v nich byly upraveny základní ujednání smlouvy, a to výše RPSN/294, 1% (smluvní podmínky). Žalovaná však dohodnuté splátky řádně a včas nehradila, na jistině tak zbývá uhradit 15 000 Kč a na poplatku 9 600 Kč. 6. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav – pohledávka 2: Dne 23.5.2023 spolu předchůdce v pozici věřitele a žalovaná v pozici zákazníka uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalované téhož dne poskytl v hotovosti 3 000 Kč a žalovaná se mu je zavázala vrátit spolu s poplatkem 1 650 Kč formou pravidelných 31 týdenních splátek po 150 Kč. Smlouva měla formulářovou podobu, kam byly rukou dopsány příslušné údaje. Za její nedílnou součást přitom byly označeny Smluvní podmínky sepsané na druhé straně smlouvy (smlouva o půjčce). Smluvní podmínky nebyly opatřeny podpisem žalované, přitom v nich byly upraveny základní ujednání smlouvy, a to výše RPSN/365, 1% (smluvní podmínky). Žalovaná však dohodnuté splátky řádně a včas nehradila, na jistině tak zbývá uhradit 2 903,23 Kč a na poplatku 1 596,77 Kč - žalovaná tak v konečném důsledku na tento svůj dluh uhradila celkem 150 Kč. 7. Následně předchůdce smlouvou o postoupení pohledávek postoupil obě uvedené pohledávky za žalovanou ke dni 18.12.2020 na žalobce a žalovanou o postoupení obou pohledávek informoval dne 6.1.2021 (oznámení o postoupení a podací lístek, smlouva o postoupení pohledávek, příloha této smlouvy). Dne 11.11.2021 poté žalobce zaslal žalované předžalobní upomínku (předžalobní upomínka, podací lístek). 8. Po právní stránce soud věc s ohledem na § 3028 odst. 3 o.z. posoudil dle obč. zák. a dle zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (dále PSSÚ). 9. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 10. Ust. § 658 odst. 1 o.bč. zák. uvádí, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 11. Podle § 52 obč. zák. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 12. Dle 55 odst. 1 a 3 obč. zák. se nemohou smluvní ujednání spotřebitelských smluv odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. 13. Ust. 56 odst. 1 obč. zák. stanoví, že spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle tohoto ustanovení jsou poté neplatná (§ 55 odst. 2 obč. zák.) v tomto ustanovení je provedena směrnice rady č. 93/13 EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, podle které musejí ujednání spotřebitelských smluv být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. 14. Z daného ustanovení poté vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění, zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzn. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele. 15. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13 EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno. 16. Z § 4 PSSÚ vyplývá, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formou a musí obsahovat minimálně všechny informace, které stanoví odst. 2. Jedná se o takové informace, které jsou podstatné pro uzavření smlouvy o úvěru, proto musí být obsahem smlouvy samotné, nikoli až v dalších souvisejících dokumentech, například ve všeobecných obchodních podmínkách. Informace ve smlouvě je třeba uvést jasným, výstižným a zřetelným způsobem a jedná se o požadavek, který je třeba vnímat jako kvalitativní doplněk obecných požadavků na srozumitelnost a určitost právního jednání. Tento požadavek má rovněž zajistit dostatečnou čitelnost, přehlednost a logické uspořádání textu tak, aby se v něm průměrný spotřebitel bez potíží orientoval. Ne každé právní jednání, které je srozumitelné a určité je zároveň učiněné jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Pokud však smlouva o spotřebitelském úvěru neobsahuje informace vyplývající z § 4 odst. 2 zákona jasným, výstižným a zřetelným způsobem, ve své podstatě způsobí, že jediným plněním, které může věřitel požadovat kromě splátky jistiny, je úrok ve výši diskontní sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy, přičemž žádné další poplatky ani jakékoliv jiné platby není spotřebitel povinen platit. V případě, že je spotřebitel již zaplatil, má nárok na jejich vrácení, popř. započtení proti nesplacené části jistiny. 17. Dle § 517 odst. 2 obč. zák. má poté, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, věřitel právo požadovat od dlužníka ve