5 C 84/2023-24 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobou doručenou soudu dne 23.1.2023 se žalobce domáhal toho, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku celkem 11.124,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce uzavřel se žalovanou dne 14.11.2017 smlouvu o bankovních službách, jejímž předmětem byl závazek žalobce jakožto banky zřídit a vést od účinnosti této smlouvy běžný účet. Dne 23.4.2018 byl mezi účastníky uzavřen dodatek ke smlouvě o povoleném debetu, kterým se žalobce zavázal žalované poskytnout možnost přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku (povolený nezajištěný debet) ve výši 5.000 Kč na běžném účtu za podmínek uvedených v debetu. Vzhledem k tomu, že i po opakovaných urgencích ze strany žalobce byl na účtu žalované stále evidován nepovolený debet, zaslal žalobce žalované výzvu k vyrovnání nepovoleného debetu ze dne 30.4.2022, ve kterém byla žalovaná informována o aktuálním záporném zůstatku na účtu ke dni 30.4.2022 v částce 10.799,48 Kč a zároveň vyzvána k úhradě minimální částky 799,48 Kč za účelem vyrovnání záporného zůstatku. Úroková sazba pro vzniklý nepovolený debet činila 25 % ročně v souladu s oznámením o úrokových sazbách. Vzhledem k tomu, že žalovaná závažně porušila své smluvní povinnosti, a to tím, že přečerpala prostředky do nepovoleného debetu, žalobce se rozhodl odstoupit od smlouvy a odstoupení od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu zaslal žalované dne 6.6.2022. Žalobce byl oprávněn po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu žalované zřídit zvláštní účet pohledávky z nepovoleného debetu. Konečný zůstatek na účtu -11.124,86 Kč byl tak ke dni 24.6.2022 převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu. Žalované byla dne 29.11.2022 zaslána předžalobní výzva s výzvou k plnění ve lhůtě do 6.12.2022.2. Soud vyzval žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ustanovení § 115a o.s.ř. Žalovaná se nijak nevyjádřila, soud proto dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení, soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 14.11.2017 uzavřena smlouva o bankovních službách, na základě které žalobce žalované zřídil bankovní účet. Dále bylo soudem zjištěno, ze smlouvy o povoleném debetu, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou dnem 13.4.2018, na základě které činila celková výše úvěru částku 3.000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 12 % ročně, výší RPSN 45,8 % s celkovou splatnou částku 3.602 Kč. Dnem 23.4.2018 byl uzavřen dodatek ke smlouvě o povoleném debetu, podle kterého celková výše úvěru činila 5.000 Kč, s výší RPSN 33,07 % a celkovou splatnou částkou 5.706,67 Kč. Úroková sazba činila stále 12 % ročně. Tyto skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o bankovních službách a ze smlouvy a dodatku smlouvy o povoleném debetu. Z výpisu z účtu, z odstoupení od smlouvy a z oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek soud zjistil, že účet žalované vykazuje ke dni 25.6.2022 debetní zůstatek, tedy dluh ve výši -11.124,86 Kč. Žalobce žalované zrušil účet u žalobce a zřídil zvláštní účet pohledávek, a to poté, kdy došlo k odstoupení od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu přípisem ze dne 6.6.2022. Předžalobní upomínkou ze dne 29.11.2022 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu - nejpozději do 6.12.2022.4. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2662 občanského zákoníku, podle kterého se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle ustanovení § 2665 občanského zákoníku ujednají-li si strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač proto na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o povoleném debetu spolu s dodatkem k této smlouvě, na základě které žalované poskytl žalované úvěr formou přečerpání finančních prostředků na účtu, a to do částky 5.000 Kč se sjednanou roční úrokovou sazbou 12 %. Žalovaná celkem čerpala 11.124,86 Kč, na dluh však ničeho neuhradila. Proto soud žalované uložil zaplatit žalobci celkem 11.124,86 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne 28.6.2022, a to v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, neboť je žalovaná s tímto plněním v prodlení.6. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch. Soud mu proto přiznal náhradu nákladů, která se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z částky 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů po 100 Kč a náhrada nákladů je dále zvýšena o 21% DPH dle ustanovení § 137 o.s.ř. Celková náhrada nákladů tedy představuje částku 2.252 Kč a dle ustanovení § 149 o.s.ř. je žalovaná povinna ji zaplatit k rukám zástupce žalobce.7. Lhůtu k plnění ve výroku I. a II. soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř.