112 C 8/2025-75 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 28. 8. 2025 domáhal stanovení povinnosti žalovanému zaplit žalobci částku 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne 15. 1. 2024 uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu o obchodním zastoupení. Podle článku 9.2 této smlouvy náležel žalovanému tzv. , Anonymizováno, bonus – pokud v prvních třech měsících spolupráce dosáhne stanovených cílů, obdrží za každý měsíc 30 000 Kč (90 000 Kč). Žalovaný skutečně v úvodu spolupráce obdržel dvě části , Anonymizováno, bonusu, každou ve výši 30 000 Kč, a to platbami z 10. 2. 2024 a 10. 3. 2024, kdy součástí druhé platby byla i provize 2 050 Kč. Smlouva však v čl. 9.2. zároveň výslovně stanoví, že pokud dojde k ukončení smlouvy v prvních šesti měsících spolupráce, je žalovaný povinen vrátit žalobci 10 000 Kč z každé vyplacené části bonusu. Tato smluvní podmínka znamená, že při předčasném ukončení spolupráce vzniká žalovanému povinnost vrátit až 30 000 Kč (pokud byly vyplaceny všechny tři části bonusu). Ve skutečnosti tedy při dvou vyplacených částech bonusu činí povinnost k vrácení 20 000 Kč. Smluvní spolupráce mezi stranami byla ukončena již k 30. 4. 2024, tedy během prvních šesti měsíců od uzavření smlouvy. Tím byla naplněna podmínka čl. 9.2. smlouvy a žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobci 20 000 Kč odpovídajících 2 x 10 000 Kč za každou z obou vyplacených částí nováčkovského bonusu. Žalovaný tuto částku žalobci neuhradil ani na základě upomínky.2. Okresní soud v Ústí nad orlicí vyhověl žalobě vydáním platebního rozkazu ze dne 30. 9. 2025, č.j. , spisová značka, , proto němuž podal žalovaný včasný odpor. V něm uvedl, že s žalobou nesouhlasí v celém rozsahu. Dle žalovaného nebyly splněny podmínky pro vznik povinnosti vrátit část. tzv. nováčkovského bonusu dle čl. 9.2. smlouvy o obchodním zastoupení. Žalovaný poukázal na to, že ze smlouvy o obchodním zastoupení výslovně vyplývá, že od smlouvy lze odstoupit pouze písemně. Žalovanému nikdy nebylo doručeno žádné písemné odstoupení od smlouvy, sám žádné písemné odstoupení ani jiný písemný právní úkon směřující k ukončení smluvního vztahu neučinil. Za situace, kdy nedošlo k řádnému písemnému ukončení smluvního vztahu, nelze dovodit, že by smlouva zanikla v prvních šesti měsících jejího trvání.3. Žalobce se k odporu žalovaného a dále v samostatném vyjádření vyjádřil tak, že žalovaný po podpisu předmětné smlouvy plnil své smluvní povinnosti zpočátku řádně. V měsíci březnu 2024 však přestal plnit své povinnosti, býval počet jeho schůzek s klienty, kdy toto omlouval rodinnou situací. Žalobce měl zájem situaci žalovaného řešit a z toho důvodu proběhla mezi žalovaným a jednatelkou žalobce schůzka dne 21. 3. 2024. Na předmětné schůzce žalovaný sdělil, že je pro něj další vykonávání činnosti pro žalobce nemožné, neboť přebírá rodinný podnik a bude se muset kvůli tomu přestěhovat. Mělo se jednat o restauraci , Anonymizováno, v , adresa, . Žalovaný výslovně uvedl, že tento podnik provozuje jeho otec, který má zdravotní problémy a že mu musí žalovaný s provozem pomoct, a tudíž činnost pro žalobce musí ukončit. Žalobce sdělil, že tyto důvody chápe a domluvil se s žalovaným, že ten svou činnost ukončí ke dni 30. 4. 2024, kdy tento termín navrhl sám žalovaný. Ten uvedl, že by bylo nefér ukončit činnost ze dne na den a že to není v jeho povaze, aby odcházel od rozdělané práce. Protože schůzka probíhala v kavárně sdělila jednatelka žalobce žalovanému, že by se měl zastavit v její kanceláři, aby proběhla potřebná administrativa. Avšak na to žalovaný uvedl, že formální ukončení smlouvy nepotřebuje, že to bere tak, že jsou na všem podstatném domluveni. Žalovaný ještě děkoval za přístup a za férovost. V měsíci dubnu se žalovaný přes výše uvedený slib odmlčel a přestal komunikovat a na schůzky s klienty nedocházel. Žalobce ho s tímto konfrontoval. Kdy žalovaný se omlouval s tím, že je v jednom kole a neví co dřív. Na to žalobce reagoval tím, že mu zastavil schůzky s klienty. Požádal ho, aby dodělal do konec měsíce nejnutnější práci a požádal ho, aby po skončení měsíce (a tedy smluvního vztahu) odevzdal zapůjčený laptop. Žalovaný následně dodělal nejnutnější úkoly a následně po urgencích i odevzdal zapůjčený laptop. K vrácení laptopu došlo 24. 5. 2024 v , adresa, , kdy při předávání laptopu bylo též domluveno, že po skončení ochranné lhůty dojde k finálnímu vyúčtování spolupráce. Žalobce dále poukázal na to, že po skončení smluvní spolupráce s žalovaným žalobce zadržel provize žalovaného po dobu ochranné lhůty 12 měsíců. K finálnímu vyúčtování došlo pak v dubnu 2025, kdy však žalobce opomněl na započtení vratky nováčkovského bonusu a vrátil žalovanému přeplatek 45 660 Kč. Svou chybu si však žalobce uvědomil následně v červnu 2025 a zaslal žalovanému nové vyúčtování. Je patrné, že žalovaný sám inicioval ukončení smluvního vztahu s žalobcem ke dni 30. 4. 2024 a sám navrhl, aby dohoda o ukončení byla ústní formou. Ukončení žalovaný odůvodnil časovou tísní. Žalovaný pak ve vyjádření uvedl, že se o údajném závazku dozvěděl po 14 měsících od ukončení spolupráce. Je tak zcela patrné, že žalovaný si je dohody o ukončení spolupráce vědom a pokud se nyní dovolává toho, že spolupráce ve skutečnosti nebyla ukončena, jde pouze o účelovou obranu zcela popírající předchozí chování a vyjádření žalovaného. Dle žalobce pak z žádného smluvního ustanovení nelze dovodit nutnost písemné formy ukončení smlouvy jako podmínky platnosti ukončení. Žalobce tvrdí, že došlo k ukončení smlouvy ústní dohodou smluvních stran.4. Žalovaný se následně vyjádřil tak, že pro smlouvy sjednané v písemné formě, které obsahují výslovné ujednání o způsobu a formě jejich změn a ukončení, je taková dohoda závazná a nedodržení takové dohody má za následek její neplatnost. Z hlediska platnosti změny či ukončení smlouvy se tedy nelze v žádném případě spokojit s tvrzením žalobce, že druhá strana se spokojila s bez formálností ukončení smlouvy, nebo to dokonce vyžadovala nebo zkrátka přestala vykonávat práci. Ve smlouvě o obchodním zastoupení byla pro dohodu o ukončení smlouvy obligatorně sjednána písemná forma. Je nutno tito formu dodržet, ledaže strany v příslušné formě uzavřou dohodu o změně smlouvy. Žalovaný nesporuje, že v průběhu dubna a května 2024 probíhala korespondence a komunikace ohledně ukončení smlouvy. Za prokazatelný okamžik uzavření konečné dohody však považuje nejdříve okamžik doručení konečného vyúčtování žalobce v průběhu dubna 2025. Pro případ, že by bylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k ústní dohodě o ukončení smluvního vztahu, vznáší žalobce námitku relativní neplatnosti. S ohledem na skutečnost, že žalovaný neměl k dispozici žádný podklad pro ukončení smluvního vztahu mezi účastníky, neboť vycházel z toho, že bude třeba tuto záležitost řádně zadministrovat a vyúčtovat, i nadále vykonával práci dle smlouvy, pokud byl zákazníky osloven.5. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: ze smlouvy o obchodním zastoupení bylo zjištěno, že byla mezi účastníky uzavřena dne 15. 1. 2024. Předmětem smlouvy byl závazek žalovaného dlouhodobě vyvíjet pro žalobce činnost směřující k uzavírání smluv jménem společnosti , Anonymizováno, a na její účet, jakož i uzavírání těchto smluv. Žalobce se zavázal za tuto činnost žalovanému zaplatit provizi. V čl. 9.2 smlouvy bylo ujednáno, že v prvních třech měsících spolupráce může žalovaný za dosažení vytyčených měsíčních cílů obdržet od žalobce tzv., , Anonymizováno, bonus“ v celkové výši až 90 000 Kč. Tento bonus je vyplácen v částech – 30 tis. Kč za splnění cílů pro první měsíc, 30 tis. za splnění cílů pro druhý měsíc a 30 tis. Kč za splnění cílů za třetí měsíc. Dojde-li k ukončení spolupráce jakýmkoliv způsobem v prvních šesti měsících spolupráce, žalovaný je povinen žalobci vrátit 10 000 Kč z každé vyplacené části bonusu, tzn. celkem až 30 tis. Kč, pokud došlo k vyplacení bonusu za všechny tři měsíce. Dle § 9.3 dojde-li k ukončení smlouvy jakýmkoliv způsobem, žalobce je oprávněn zadržet nevyplacenou odměnu žalovaného, a to až do uplynutí ochranné lhůty u služeb, za které odměna náleží. Finanční a majetkové vypořádání provede žalobce vůči žalovanému nejpozději do jednoho měsíce, kdy uplyne ochranná lhůta u poslední služby, za níž žalovanému náleží odměna. Dle bodu 11.2 tuto smlouvu lze ukončit písemnou dohodou smluvních stran. Dle bodu 13.4 může být smlouva měněna pouze písemně. Dle § 13.5 smlouvy se účastníci dohodli na vyloučení aplikace těchto ustanovení občanského zákoníku ů 557, § 1767 odst. 2, § 1740 odst. 2 druhá věta a odst. 3 a § 1743.6. Z potvrzení o platbě (, právnická osoba, .) ze dne 10. 2. 2024 bylo zjištěno, že žalobce vyplatil žalovanému částku 30 000 Kč. Z potvrzení o platbě (, právnická osoba, .) ze dne 10. 3. 2024 bylo zjištěno, že žalobce vyplatil žalovanému částku 30 000 Kč.7. Z předložené komunikace bylo zjištěno, že mezi jednatelkou žalobce a žalovaným probíhala v měsíci březnu 2024 komunikace ohledně společné schůzky. Dne 12. 4. 2024 jednatelka žalobce žalovanému oznámi