10 C 134/2021-17 — Okresní soud ve Vsetíně

Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 2. 7. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 227 Kč. Uváděl, že na něj byla postoupena pohledávka původního věřitele - [právnická osoba], které jsou provozovatelem veřejné drážní dopravy, provádí tedy smluvní přepravu veřejnosti, a to na základě vydaných smluvních přepravních podmínek. Žalovaný se přepravoval„ bez platné jízdenky“, a to 28. 10. 2019 mezi stanicemi [obec] hl.n. a [obec]. Žalobce specifikoval trasu a datování. Žalobce dále odkazoval na přepravní podmínky, v nichž je zakotveno právo přepravce na přirážku ve výši 1 000 Kč za každý jednotlivý případ porušení přepravních podmínek. Žalobce se domáhá zaplacení jízdného 227 Kč a předmětné přirážky 1 000 Kč, v součtu tedy 1 227 Kč s úrokovým příslušenstvím. Při absenci dobrovolného plnění ze strany žalovaného podal žalobce ve vztahu k této pohledávce žalobu k soudu. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit (podle § 173 odst. 1 o. s. ř. je platební rozkaz nezbytné doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o. s. ř. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce sdělil prostřednictvím svého zástupce, že s rozhodnutím bez jednání souhlasí. Žalovaný neučinil soudu žádné podání, zejména tedy se nevyjádřil ani k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), ani k tomuto usnesení soudu. Neuplatnil v řízení žádnou obranu. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. Vzhledem k tomu, že v této věci jde o rozsudek, proti kterému není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje další text odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud v této věci činí následující skutkové a právní závěry: žalobce v řízení prokázal jak obsah smluvních přepravních podmínek, které vydal přepravce, tak i sepsání zápisu o provedené přepravní kontrole („ Oznámení o závadách“) ze dne 28. 10. 2019, přičemž v takovéto listině je jednoznačně a nezaměnitelně specifikován žalovaný coby cestující, a ten i listinu podepsal. Jeho totožnost byla ověřena z průkazu, jehož číslo je uvedeno. Po skutkové stránce je ovšem z listiny patrno, že nešlo o případ prosté jízdy bez jízdenky. V tomto jsou tedy skutková tvrzení uvedená v žalobě nepřesná (daná patrně tím, že žalobce vypisoval žalobu coby vzor či formulář). Z listin doložených žalobcem je patrno, že cestující chtěl doplatek do 1. vozové třídy, chtěl platit kartou, platbu však nebylo možno provést, nedošlo ke spojení s bankou (takovéto elektronické hlášení se zobrazovalo průvodčí na jejím elektronickém přístroji), cestující neměl hotovost, a proto mu průvodčí„ vypsala“ (tzn. vystavila elektronicky) hlášenku na doplatek. Ta je mezi důkazy přiložena, obsahuje vyčíslení na celkem 1 227 Kč (včetně přirážky 1 000 Kč), cestující doklad podepsal. Za takové situace nemá soud důvodu učinit jiný závěr, než ten, že původnímu věřiteli vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení základní ceny jízdného - doplatku za použití 1. vozové třídy, a smluvní přirážky k jízdnému v situaci, kdy nemohl zaplatit platbu. Přirážka odpovídá přepravním podmínkám i doloženému tarifu. Žalobce v řízení rovněž prokázal, že na něj coby na právnickou osobu byla pohledávka postoupena. Jde tedy o subjekt aktivně legitimovaný k tomu, aby se domáhal zaplacení pohledávky v řízení před soudem. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci peněžní plnění v rozsahu částky 1 026 Kč z titulu shora specifikované přirážky k jízdnému. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. při aplikaci § 14b odst. 1 písm. a), b), c) /tedy ve znění vyhl. č. 120/2014 Sb., účinné od 1. 7. 2014. Procesně úspěšnému žalobci tak byly přiznány náklady řízení v celkové částce 1 489 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši celkem 400 Kč, dále z odměny zástupce žalobce ve výši 3x200 Kč (ve věci jsou shledávány tři úkony právní služby, a to příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a jedna předžalobní výzva), a dále ze tří paušálních náhrad výdajů (3x100 Kč) vážících se k úkonům právní služby. Dále je přiznávána náhrada 21% DPH ze základu zahrnujícího odměnu a režijní paušály (DPH celkem 189 Kč).