10 C 85/2021-50 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 11. 3. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky celkem 83 846,86 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Uváděl, že s žalovaným uzavřel dne 26. 11. 2015 Smlouvu o hotovostním úvěru„ mPůjčka Plus“ č. GNN014400713. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví. Výše jistiny byla sjednána na částku 120 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal splácet úvěr formou 84 měsíčních splátek po 1 985,95 Kč splatných vždy k 11. dni v měsíci (při 9,90 % p.a. úroku). Žalovaný se rovněž zavázal zaplatit žalobci poplatky účtované v souladu se smlouvou a sazebníkem. Žalovaný však podmínky smlouvy neplnil, dostal se do prodlení se splátkami za září, říjen a listopad 2018. Žalobce tedy využil svého práva a úvěr ke dni 13. 12. 2018 zesplatnil. Žalovaný nadále dluží na jistině částku 83 696,86 Kč, na poplatcích 150 Kč, na úrocích částky 2 697,48 Kč a 18 853,48 Kč. Dále žalobce požaduje úrok 9,90 % ročně a zákonný úrok z prodlení, obojí z částky 83 846,86 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení Při absenci dobrovolného plnění se žalobce domáhá dlužné peněžní částky žalobou podanou u soudu. 2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou (náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen. 3. Usnesením výše jmenovaného soudu ze dne 8. 3. 2021, č.j. 54 C 151/2020, které nabylo právní moci dne 11. 5. 2021, byla vyslovena místní nepříslušnost Obvodního soudu pro Prahu 1 a věc byla postoupena zdejšímu soudu. 4. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neučinil soudu žádné podání, ani se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil v řízení spornými. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil. Soud podle ust. § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 5. Na základě žalobcem předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: - z listiny –„ Smlouva o hotovostním úvěru„ mPůjčka Plus“ č. [anonymizováno]“, soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena dne 26. 11. 2015 mezi žalobcem jako úvěrujícím (bankou) a žalovaným jako úvěrovaným (klientem). Předmětem smlouvy bylo poskytnutí neúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 120 000 Kč, žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit a zaplatit úroky (9,90 % ročně) a další příslušenství úvěru. Úvěr měl být připsán na účet žalovaného. Splácení úvěru bylo dohodnuto v 84 měsíčních splátkách po 1 985,95 Kč, vždy k 11. dni každého kalendářního měsíce. V listině bylo dále odkazováno na Sazebník bankovních poplatků mBank. RPSN činilo 10,37 %. V bodě 7. Sankce byl upraven úrok z prodlení (7.) a další důsledky vyplývající z případného prodlení klienta (tyto však byly upraveny především v Podmínkách). V závěru listiny je patrno, že byla uzavřena elektronickou cestou prostřednictvím elektronického bankovnictví. Přílohu tvoří Podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů mBank, Všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů fyzických osob a Sazebník. - z výpisu z úvěrového účtu, že v záhlaví listiny je specifikován závazkový vztah; výpis je chronologickým přehledem jednotlivých transakcí, které proběhly v rámci trvání úvěrového vztahu; evidence začíná od 26. 11. 2015 a končí 13. 12. 2018. - z předžalobní upomínky vyhotovené právním zástupcem žalobce, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky (ta byla vyčíslována) na tam uvedený bankovní účet, byl upozorňován na možné soudní řízení a navýšení dluhu o náklady spojené se soudním řízením. Listina je datována 19. 2. 2020. Z poštovního podacího archu je patrno, že tato listina byla žalovanému zaslána. - z listiny -„ Poslední výzva k uhrazení dlužné částky/odstoupení od smlouvy“ datované dnem 13. 11. 2018, že tento přípis je vyhotoven na hlavičkovém papíru mBank a je adresován žalovanému s tím, že je evidována dlužná pohledávka za žalovaným ve výši 6 021,04 Kč. Žalovaný je vyzýván k úhradě této částky (a poplatku za upomínku ve výši 150 Kč) do 7 dnů ode dne doručení upomínky, pro případ neuhrazení této dlužné částky je sdělováno, že tato výzva je zároveň odstoupením od smlouvy o mPůjčce s ohledem na prodlení se splácením více než 2 splátek. - z výpisu mKonto, že tento výpis se vztahuje k žalovanému jako majiteli účtu a k období od 2013 [číslo] do 2020 [číslo]. Na řádku [číslo] je patrno poskytnutí úvěru ve výši 120 000 Kč (ke dni 26. 11. 2015). - z lustrací v Centrální evidenci obyvatel, že žalovaný má trvalý pobyt na adrese [adresa žalovaného], a to od 17. 6. 2013. 6. V posuzovaném případě lze uzavřít, že mezi žalobcem a žalovaným byl uzavřen prostřednictvím internetového bankovnictví platný závazkový vztah ze smlouvy o úvěru (§ 2395 a násl. o. z.) Smlouva (a obchodní podmínky) upravovala splácení takto čerpaných prostředků. Žalovaný má v tomto vztahu postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotné písemně uzavřené smlouvě a vedle zákonných ustanovení občanského zákoníku, dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy. Z hlediska obsahu závazku soud konstatuje, že není důvodu hodnotit závazek či kteroukoliv jeho část jako neplatnou pro rozpor s těmito ustanoveními chránícími spotřebitele. Tento závěr soudu dopadá i na smluvně sjednaný úrok 9,90 % ročně (který představuje příjem plynoucí žalobci z poskytnutí peněžních prostředků). Rovněž i poplatek 150 Kč za odeslání upomínky je soudem hodnocen jako přiměřený. Bylo prokázáno, že výše dluhu žalovaného vůči žalobci dosáhla částky 83 696,86 Kč (na jistině). Jelikož žalovaný řádně a včas nesplácel poskytnutý úvěr, dostal se do prodlení a žalobce byl tak oprávněn odstoupit od úvěrové smlouvy s tím, že závazek žalovaného se stal splatným v celém rozsahu (zesplatnění nastalo ke dni 13. 12. 2018). Rozsah dlužných částek nebyl v řízení ani činěn sporným. Žalobce také důvodně požadoval coby příslušenství zákonný úrok z prodlení i úrok z úvěru. 7. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobci peněžní plnění z titulu smluvního závazku specifikovaného výše, a to spolu s příslušenstvím. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 354 Kč dle položky 2 odst. 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem ve výši 4 460 Kč dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 900 Kč režijního paušálu za 3krát úkon právní pomoci po 300 Kč (za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a prostou výzvu) a 21 % DPH ve výši 2 530,50 Kč, celkem tedy 17 934,50 Kč.