10 C 98/2021-18 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 30.3.2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 574 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Žalobce uváděl, že uzavřel (prostřednictvím svého zástupce [příjmení] [jméno] a [právnická osoba]) dne 18.7.2018 s žalovaným dohodu o uznání dluhu, v níž žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 3 474 Kč a zavázal se jej uhradit ve splátkách (11 pravidelných měsíčních splátek). Následně se ale žalovaný dostal do prodlení se splácením (a od 4. splátky), a žalobce proto se proto domáhá úhrady zbylé dlužné pohledávky (tzn. částky 2 574 Kč včetně zákonného úroku z prodlení) žalobou podanou u soudu. 2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit (podle § 173 odst. 1 o. s. ř. je platební rozkaz nezbytné doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o. s. ř. 3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaný se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil v řízení spornými. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. Vzhledem k tomu, že v této věci jde o rozsudek, proti kterému není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje další text odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V posuzovaném případě soud předně uzavírá, že žalovaný uznal svůj závazek vůči žalobci, a to písemně, a zavázal se uhradit peněžní částku ve splátkách, přičemž pokud se následně dostal do prodlení se splácením, pak žalobce důvodně uplatňuje svůj nárok u soudu. Žalovaný neuplatnil v řízení žádnou obranu, tedy neučinil ani žalobcova tvrzení spornými, ani netvrdil a neprokazoval jiné skutečnosti svědčící proti uznání dluhu. Soud dále konstatuje, že z doložené listiny - uznání závazku je patrna rovněž specifikace uznávaného závazku (u původního věřitele [právnická osoba], specifikováno číslem smlouvy a dalšími náležitostmi). 6. Soud uzavírá, že za popsané situace nemá důvod rozhodnout jinak, než nárok na peněžní plnění, které se stalo předmětem uznání závazku, přiznat. Soud proto vzhledem ke shora obsaženým závěrům ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobci z titulu shora rozebíraného závazku částku celkem 2 574 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/ 1991 Sb., odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., 300 Kč režijního paušálu za 3krát úkon právní pomoci po 100 Kč (soud zde shledává tři úkony právní pomoci, a to převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzva k plnění) a 21 % DPH ve výši 189 Kč, celkem tedy 1 489 Kč.