7 C 104/2020-27 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 31. 8. 2020 (ve znění doplňujícího podání ze dne 23. 12. 2020) se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 13 271,99 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Žalobkyně uváděla, že žalovaný uzavřel dne 25. 2. 2017 s původním věřitelem [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr a dále poplatky a kapitalizovaný úrok ve výši 27 272 Kč formou 14 splátek. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, dostal se do prodlení. Na dlužné jistině neuhradil částku 7 623,04 Kč a na dlužných poplatcích částky 527,81 Kč, 2 919,12 Kč, 1 824,46 Kč a na dlužném úroku částku 377,56 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky 13 271,99 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 623,04 Kč od 26. 4. 2018 do zaplacení. Žalobkyně dále sdělovala, jak byla původním věřitelem posuzována úvěruschopnost žalovaného. Jelikož žalovaný ani ode dne postoupení pohledávky ničeho neuhradil, žalobkyně se obrátila se svým nárokem na soud. 2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit (podle § 173 odst. 1 o.s.ř. je platební rozkaz nezbytné doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o.s.ř. 3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaný se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil v řízení spornými. Soud podle ust. § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaný uzavřel dne 25. 2. 2017 se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo]. Předmětnou smlouvou byla žalovanému na základě Žádosti o úvěr poskytnuta částka 15 000 Kč coby spotřebitelský úvěr. Žalovaný se zavázal tento úvěr věřiteli vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 444 Kč a poplatky (úhrady za služby) ve výších 6 000 Kč, 1 078 Kč a 3 750 Kč, přičemž celková částka ke splacení činila 27 272 Kč. Splatná byla ve 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč Smlouva upravovala další práva a povinnosti smluvních stran, RPSN, úrokovou sazbu (15 % p.a. za splatnost úvěru ve 14 měsících), ukončení smlouvy. Součástí smlouvy bylo Ujednání o zpracování osobních údajů a Informace pro spotřebitele. Přílohou č. 1 byl Předpis splátek. V Žádosti o úvěr žalovaný uváděl, že je zaměstnán ve [právnická osoba], [anonymizováno], a to od [anonymizováno] [rok]. Jeho měsíční příjem činí 12 342 Kč, výdaje činí 8 500 Kč (použitelný měsíční příjem tvoří pak částku 3 842 Kč). Bydlí v nájmu, je svobodný. Žalovaný při sepisu žádosti předložil občanský a řidičský průkaz. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru pak upravoval základní vlastnosti úvěru, náklady úvěru a důležité právní aspekty. Z pracovní smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný pracuje u [právnická osoba] [anonymizováno], a to od [datum] jako [anonymizována tři slova]. Dodatkem k pracovní smlouvě byla tato smlouva prodloužena do [datum]. Ze mzdového výměru je patrno, že základní hrubá mzda činí 110 Kč/hod. Pohledávka za žalovaným byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 (součástí byla Příloha č. 1 – Seznam postupovaných pohledávek). Předžalobní upomínkou ze dne 26. 2. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, ta byla vyčíslována. Žalovaný byl zde rovněž vyrozuměn o postoupení pohledávky a o novém věřiteli. Z podacího lístku je zřejmé, že tato výzva byla žalovanému zaslána. 5. V posuzovaném případě lze uzavřít, že mezi původním věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem byl uzavřen platný závazkový vztah ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.). Žalovaný má v tomto vztahu postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotné písemně uzavřené smlouvě a vedle zákonných ustanovení občanského zákoníku dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy. Z hlediska obsahu závazku soud konstatuje, že není důvodu hodnotit závazek či kteroukoliv jeho část jako neplatnou pro rozpor s těmito ustanoveními chránícími spotřebitele. Tento závěr soudu dopadá i na smluvně sjednané poplatky a úrok, které představují příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků. Bylo také prokázáno, že žalovaný obdržel od původního věřitele částku 15 000 Kč. Žalovaný se smluvně zavázal vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit poplatky a úrok (celkem tedy 27 272 Kč), a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč. Svého závazku však nedostál, když se dostal do prodlení se splácením. Rozsah dlužných částek nebyl v řízení činěn sporným. Žalobkyně také důvodně požadovala coby příslušenství zákonný úrok z prodlení. 6. Žalobkyně prokázala úkon postoupení pohledávky z původního věřitele na současnou žalobkyni coby postupníka. Žalobkyni tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání pohledávky v řízení před soudem. 7. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobkyni peněžní plnění z titulu smlouvy o úvěru ze dne 25. 2. 2017. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč dle položky 2 písm. b) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., 300 Kč režijního paušálů za 3krát úkon právní pomoci po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 252 Kč, celkem tedy 2 252 Kč.