7 C 44/2021-27 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne 19. 10. 2020 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s příslušenstvím a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 750 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že původní věřitel – společnost [právnická osoba] – uzavřel s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru (dne 12. 5. 2017). Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut neúčelový, bezhotovostní úvěr až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč. Žalovaný takto načerpal celkem částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v předem dohodnuté výši a ve stanoveném termínu. Nedostál však své povinnosti a dostal se do prodlení se splácením. Žalobkyně rovněž požadovala uhrazení částky 1 750 Kč jako náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného (konkrétně se jednalo o dvě smluvní pokuty 2x 250 Kč a poplatek za výběr 1 250 Kč). 2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit (podle § 173 odst. 1 o.s.ř. je platební rozkaz nezbytné doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o.s.ř. 3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaný se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil v řízení spornými. Soud podle ust. § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. Z listinných důkazů předložených žalobcem učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaný uzavřel dne 12. 5. 2017 s původním věřitelem [právnická osoba] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se věřitel zavázal poskytnout žalovanému coby klientovi úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit společně s úroky a poplatky. Úroková sazba činila ke dni uzavření smlouvy 8,5 % měsíčně, RPSN činilo 264,42 %. Poplatek za čerpání byl stanoven ve výši 12,50 % z částky každého čerpání úvěru. Smlouva dále upravovala další práva a povinnosti smluvních stran, zejména splácení úvěru, důsledky prodlení klienta se splácením (úroky z prodlení, náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením klienta, smluvní pokutu, možnost zesplatnění úvěru), odstoupení od smlouvy, výpověď. Smlouva odkazovala na Obchodní podmínky a Sazebník. Standardní informace o spotřebitelském úvěru poskytovaly základní informace o věřiteli, o vlastnostech a nákladech spotřebitelského úvěru a souvisejících nákladech, o důležitých právních aspektech. Z potvrzení o provedené platbě (a rovněž z listiny Loan application info) je patrno, že žalovanému byla dne 12. 5. 2017 poskytnuta částka 10 000 Kč, a to převodem na účet. Náklady na úvěr tvořily částku 1 250 Kč. Měsíční výpisy specifikovaly dlužné částky k datu splatnosti, neuhrazené částky z minulého období i aktuální celkové částky k úhradě k datu splatnosti. Smlouvy o postoupení pohledávek upravovaly postoupení pohledávky za žalovaným (na přechodného věřitele [právnická osoba] a na žalobkyni). Tato skutečnost byla žalovanému oznamována dopisem ze dne 15. 9. 2020. Žalovanému byla rovněž zaslána předžalobní upomínka, ve které byl žalovaný upozorňován na dlužnou pohledávku a byl vyzýván k její úhradě. 5. V posuzovaném případě lze uzavřít, že mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovaným jakožto dlužníkem byl uzavřen platný závazkový vztah ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.). Žalovaný má v tomto vztahu postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotné písemně uzavřené smlouvě, v obchodních podmínkách, na něž smlouva odkazuje, a vedle zákonných ustanovení občanského zákoníku dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy. Z hlediska obsahu závazku soud konstatuje, že není důvodu hodnotit závazek či kteroukoliv jeho část jako neplatnou pro rozpor s těmito ustanoveními chránícími spotřebitele. Tento závěr soudu dopadá i na smluvně sjednaný úrok a poplatek, který představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků. Bylo také prokázáno, že žalovaný načerpal od původního věřitele částku 10 000 Kč, a to dne 12. 5. 2017. Žalovaný se smluvně zavázal splácet poskytnutý úvěr včetně úroku a poplatku, a to v měsíčních splátkách ve smluvně určené výši. Rozsah dlužných částek nebyl v řízení činěn sporným. Žalobkyně také důvodně požadovala coby příslušenství zákonný úrok z prodlení, kapitalizovaný úrok z úvěru a náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného (tvořených smluvními pokutami a náklady na úvěr). 6. Žalobkyně prokázala úkon postoupení pohledávky z původního věřitele až na současnou žalobkyni coby postupníka. Žalobkyni tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání pohledávky v řízení před soudem. 7. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobkyni peněžní plnění z titulu smlouvy o úvěru ze dne 12. 5. 2017. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 750 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč.