7 C 65/2021-22 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 29. 1. 2021 (ve znění doplňujícího podání ze dne 31. 5. 2021) se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky celkem 28 236,49 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Na základě žádosti ze dne 17. 12. 2018 poskytl právní předchůdce žalobce – [právnická osoba] [anonymizována tři slova] – žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem do výše 35 000 Kč. Ke dni 20. 2. 2020 žalovaný postupně vyčerpal z úvěrového rámce peněžní prostředky v celkové výši 43 274,03 Kč, a to prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky společně s pojištěním formou pravidelných měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč. V případě nesplácení úvěru se žalovaný zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, k náhradě nákladů spojených s vymáháním splatného závazku (600 Kč), poplatku za odeslání upomínky (100 Kč) a k placení zákonného úroku z prodlení. Žalovaný však porušil svůj závazek, dostal se do prodlení se splácením, původní věřitel tedy od smlouvy odstoupil (s účinností ke dni 31. 10. 2020) a úvěr zesplatnil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 11. 2020 (s účinností ke dni 23. 11. 2020). Žalobce dále sděloval, jakým způsobem žalovaného vyzýval k úhradě dluhu. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení jistiny 26 145,64 Kč, pojistného 688,85 Kč, poplatků 700 Kč, smluvní pokuty 702 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 3 627,98 Kč, smluvních úroků ve výši 22,68 % ročně z jistiny ve výši 26 145,64 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 236,49 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení. Žalobce dále sděloval, jak byla posuzována úvěruschopnost žalovaného původním věřitelem. Při absenci dobrovolného plnění se žalobce domáhá dlužné peněžní částky žalobou podanou u soudu. 2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou (náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen. 3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaný se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil v řízení spornými. Soud podle ust. § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. Na základě žalobcem předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Z listiny nazvané Žádost/smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena dne 17. 12. 2018 mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] jako poskytovatelem úvěru a žalovaným jako klientem. Ve smlouvě byl rozepsán úvěrový rámec, který byl sjednán do částky 35 000 Kč s tím, že výše pravidelné měsíční splátky činí minimálně 5 % z poskytnutého úvěrového rámce (nejméně však 500 Kč). Roční úroková sazba činila 22,68 %. Ve smlouvě bylo sjednáno pojištění [anonymizována dvě slova]. Dále smlouva obsahuje některá další práva a povinnosti smluvních stran, přihlášku k pojištění, přehled finančních důsledků nesplácení úvěru (smluvní pokuta, náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku, poplatek za odeslání upomínky). Téhož dne byla mezi výše uvedenými smluvními stranami sjednána Rámcová smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo]. Tato dohoda upravovala nabídku bankovních produktů a služeb, způsob sjednávání smluv, internetové bankovnictví a platební služby. V Úvodním dopise bylo žalovanému sdělováno, že jeho žádost o revolvingový úvěr byla schválena a ten může úvěr čerpat. Rovněž mu byly sdělovány základní informace o úvěru a průběh splácení. Výpis z úvěrového účtu pak specifikoval závazkový vztah žalovaného, je chronologickým přehledem jednotlivých transakcí, které proběhly v rámci trvání úvěrového vztahu; evidence začíná od 16. 12. 2018 a končí 16. 9. 2020; dlužná částka je ke dni 18. 9. 2020 vyčíslena na 31 864,47 Kč, z toho úroky 3 627,98 Kč, pojištění 688,85 Kč, poplatky 700 Kč a pokuta 702 Kč. Všeobecné obchodní podmínky pro poskytování bankovních produktů a služeb podrobnějším způsobem vymezovaly některá práva a povinnosti smluvních stran ve vztazích z úvěru; takto bylo upraveno zejména uzavření smlouvy, doba trvání smlouvy a některé způsoby ukončení smlouvy, řešení sporů. Produktové podmínky pro revolvingové úvěry jsou nedílnou součástí smlouvy o revolvingovém úvěru a obsahují důležité informace o tomto úvěru včetně informací o používání úvěrové karty. Sazebník pro úvěry platný od 14. 11. 2018 upravoval ceny za klasický/revolvingový/podnikatelský úvěr. Dopisem ze dne 24. 9. 2020 původní věřitel odstoupil od úvěrové smlouvy pro prodlení žalovaného se splácením úvěru a úvěr ke dni 31. 10. 2020 zesplatnil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce, a to Smlouvou o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 20. 11. 2020, jejíž součástí byla Příloha č. 1 – Seznam postupovaných pohledávek. Zaplacení ceny za postoupené pohledávky osvědčovalo Potvrzení o přijetí úplaty za postoupení pohledávek. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 3. 12. 2020 (žalobce k doložení této skutečnosti přiložil podací lístek). Předžalobní upomínkou byla žalovanému oznamována výše dlužné částky a bankovní spojení pro úhradu této částky, byl specifikován závazek (smlouva o revolvingovém úvěru). Žalovaný byl dále upozorňován na možné soudní řízení v případě neuhrazení dlužné částky. Žalovanému bylo také oznamováno postoupení pohledávky ze strany [právnická osoba] [anonymizována tři slova] na žalobce. Listina je datována 16. 12. 2020. Z poštovního podacího lístku je patrno, že tato výzva byla žalovanému zaslána. 5. V posuzovaném případě lze uzavřít, že mezi věřitelem a žalovaným (jako dlužníkem) byl uzavřen platný závazkový vztah ze smlouvy o úvěru (§ 2395 a násl. o. z.) a ze smlouvy o účtu (§ 2662 a násl. o. z.) Smlouva (a obchodní podmínky) upravovala splácení takto čerpaných prostředků (v této části obsah smluvního závazku právě odpovídá smlouvě o úvěru). Žalovaný má v tomto vztahu postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotné písemně uzavřené smlouvě a vedle zákonných ustanovení občanského zákoníku, dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy. Z hlediska obsahu závazku soud konstatuje, že není důvodu hodnotit závazek či kteroukoliv jeho část jako neplatnou pro rozpor s těmito ustanoveními chránícími spotřebitele. Tento závěr soudu dopadá i na smluvně sjednaný úrok (který představuje příjem plynoucí věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků). Rovněž náhrada nákladů za vymáhací proces i poplatek za odeslání upomínky jsou soudem hodnoceny jako přiměřené. Bylo prokázáno, že výše dluhu žalovaného vůči původnímu věřiteli dosáhla částky 28 236,49 Kč. Jelikož žalovaný řádně a včas nesplácel poskytnutý úvěr, dostal se do prodlení a původní věřitel byl tak oprávněn odstoupit od úvěrové smlouvy s tím, že závazek žalovaného se stal splatným v celém rozsahu. Rozsah dlužných částek nebyl v řízení ani činěn sporným. Žalobce také důvodně požadoval coby příslušenství zákonný úrok z prodlení i úrok z úvěru. 6. Soud rovněž činí závěr o tom, že neplatnými nejsou ani ujednání o smluvní pokutě. V posuzovaném případě došlo k takovému prodlení ve splátkách dlužníka, které založilo nárok věřitele na zaplacení smluvní pokuty sjednané mezi stranami smlouvy. Smluvní pokuta ani svým rozsahem, v němž byla uplatněna, neumožňuje učinit závěry o neplatnosti nebo nemožnosti jejího vymáhání v řízení před soudem. 7. Žalobce prokázal úkon postoupení pohledávky z původního věřitele na současného žalobce coby postupníka. Žalobce tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání pohledávky v řízení před soudem. 8. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobci peněžní plnění z titulu smluvního závazku specifikovaného výše, a to spolu s příslušenstvím. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 130 Kč dle položky 2 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., 300 Kč režijního p