10 C 132/2021-18 — Okresní soud ve Vsetíně

Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 1. 6. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení peněžního plnění z titulu pojistné smlouvy, kterou žalobce coby pojišťovna uzavřel s žalovaným dne 24. 7. 2018. Šlo o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, vážící se k vozidlu [anonymizováno] (specifikovanému dále v textu žaloby). Žalobce uváděl podstatné náležitosti smlouvy a sděloval, že žalovaný neuhradil pojistné za období od 24. 7. 2020 do 30. 10. 2020, kdy pojistná smlouva zanikla. Žalobce vyzýval žalovaného k uhrazení dlužné částky vážící se k době trvání pojistného vztahu (589 Kč), žalovaný však ani poté dlužné pojistné neuhradil. Žalobce proto v tomto řízení požadoval pojistné za shora uvedené období, a dále poplatek 300 Kč za výzvy (upomínání) a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 44 Kč. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit (podle § 173 odst. 1 o.s.ř. je platební rozkaz nezbytné doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o.s.ř. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaný se nevyjádřil jak k textu podané žaloby, tak ani k usnesení soudu vymezenému shora. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinil v řízení ani spornými. Soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. Vzhledem k tomu, že v této věci jde o rozsudek, proti kterému není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), obsahuje další text odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 o.s.ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud činí v této věci skutkové a právní závěry o tom, že žalobce v řízení prokázal vznik a trvání závazkového vztahu z pojištění, přičemž z doložených listin (doručených soudu elektronicky coby přílohy návrhu v souladu s předpisy o elektronické komunikaci) je patrný vznik a průběh závazkového vztahu. Pojistná smlouva sjednaná mezi smluvními stranami - žalobcem coby pojišťovnou a žalovaným jakožto pojistníkem - je hodnocena jako platný závazek, bylo sjednáno pojištění vážící se k provozu automobilu s náležitostmi konotujícími žalobním tvrzením. Žalobce též doložil, jak žalovaného vyzýval k úhradě dlužné částky. Z obsahu předložených důkazů není patrna žádná okolnost, pro kterou by pojistný vztah končil (zanikl) před datem 30. 10. 2020. Domáhá-li se tedy žalobce dlužného peněžního plnění z titulu pojistného za časový úsek od 24. 7. 2020 do 30. 10. 2020, je jeho žalobní požadavek nepochybně po právu. Zůstatek dlužné částky nebyl v řízení učiněn ani nikterak sporným. Soud nemá z předložených listin důvod činit jiný závěr, než ten, že taková částka (589 Kč) zůstala z titulu pojištění mezi účastníky jakožto smluvními stranami skutečně dlužná. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost peněžní plnění v tam uvedeném rozsahu, a to z titulu shora rozebírané pojistné smlouvy (smlouvě odpovídá i sjednaný poplatek za upomínání). Soud rovněž přiznal právo na požadované úrokové příslušenství - zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši, přičemž tento úrok požadoval žalobce až od data následujícího po zániku pojistné smlouvy a pouze prakticky do dne podání žaloby. Požadoval tedy na úroku z prodlení jistě méně, než kolik by případně mohl žádat, neboť podáním žaloby se úročení zákonným úrokem z prodlení obecně nutně nezastavuje. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a procesně úspěšnému žalobci přiznal náhradu zaplaceného soudního poplatku, odměny advokáta, režijních paušálů a náhrady DPH.