20 C 24/2022-18 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 22. 11. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 4 084 Kč. Uváděl, že je provozovatelem městské hromadné dopravy, autobusové a tramvajové ve městě [obec], a to na základě smluvních přepravních podmínek vydaných žalobcem. Žalovaný byl při přepravě opakovaně kontrolován dne 29. 7. 2020, 1. 8. 2020, 14. 11. 2020 a 12. 2. 2021, kdy se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalobce specifikoval trasu a datování„ přestupků“ tím, že soudu předložil čtyři hlášení o porušení tarifních a přepravních podmínek. Nedostatky byly zjištěny při kontrole osobou pověřenou žalobcem, se žalovaným byl při tom rovněž sepsán zápis o provedené přepravní kontrole. Žalobce dále odkazoval na článek přepravních podmínek, v němž je zakotveno právo přepravce na přirážku ve výši 1 000 Kč za každý jednotlivý případ takovéhoto porušení přepravních podmínek. Při absenci dobrovolného plnění se žalobce domáhá zaplacení předmětné částky - přirážky podanou žalobou. 2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit (podle § 173 odst. 1 o.s.ř. je platební rozkaz nezbytné doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o.s.ř. 3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaný se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil v řízení ani spornými. Soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. Vzhledem k tomu, že v této věci jde o rozsudek, proti kterému není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), obsahuje další text odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 o.s.ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud v této věci činí skutkové a právní závěry o tom, že žalobce v řízení prokázal jak obsah smluvních přepravních podmínek, které coby přepravce vydal, tak i sepsání zápisu o provedené přepravní kontrole ve výše uvedené dny, přičemž v takovýchto listinách je jednoznačně a nezaměnitelně specifikován žalovaný coby cestující, který se neprokázal platným jízdním dokladem. Zároveň je vyznačen průkaz totožnosti, na jehož základě byl žalovaný coby cestující identifikován. Zápisy se staly rovněž výzvou k zaplacení předmětné pokuty, která je v něm vyčíslena a jejíž zaplacení je dle textu ukládáno. Zápisy byly podepsány cestujícím. Za takové situace nemá soud důvod učinit jiný závěr, než ten, že žalobci vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení pokuty – smluvní přirážky k jízdnému, a to za jízdu bez platného jízdního dokladu v dopravní síti provozované žalobcem. 6. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci peněžní plnění v rozsahu částky 4 084 Kč z titulu shora specifikované přirážky k jízdnému a minimálnímu jízdnému (3 x 20 Kč v roce 2020 a 1 x 24 Kč v roce 2021). 7. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. při aplikaci § 14b odst. 1 písm. a), b), c) /tedy ve znění vyhl.č. 120/2014 Sb., účinné od 1.7.2014. Procesně úspěšnému žalobci tak byly přiznány náklady řízení v celkové částce 1 489 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši celkem 400 Kč, dále z odměny zástupce žalobce ve výši 3x200 Kč (ve věci jsou shledávány tři úkony právní služby, a to příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a jedna předžalobní výzva) a dále ze tří paušálních náhrad výdajů (3x100 Kč) vážících se k úkonům právní služby. Dále je přiznávána náhrada 21% DPH ze základu zahrnujícího odměnu a režijní paušály (DPH celkem 189 Kč).