20 C 30/2022-18 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 1. 12. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 11 128,78 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Uváděla, že původní věřitel [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 15. 5. 2019 Smlouvu o zápůjčce [číslo]; na základě této smlouvy původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit a zaplatit poplatek ve výši 2 728 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč. Celkovou poskytnutou částku se žalovaný zavázal uhradit v 45 týdenních splátkách po 304 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 25. 3. 2020. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Dlužná částka je pak tvořena nesplacenou jistinou ve výši 6 691,81 Kč a nesplaceným poplatkem ve výši 4 436,97 Kč (příslušenství žalobkyně rovněž specifikovala, a to jak v kapitalizované formě, tak i v obecně vyjádřené – do zaplacení). Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 s účinností k 5. 1. 2021. Při absenci dobrovolného plnění se žalobkyně domáhá předmětné dlužné částky žalobou podanou u soudu. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení uhradil celkem částku 804 Kč. 2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované doručit (podle § 173 odst. 1 o.s.ř. je platební rozkaz nezbytné doručit žalované do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o.s.ř. 3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neučinil soudu žádné podání, nevyjádřil se tedy ani k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil žalovaný v řízení spornými. Soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. V posuzovaném případě lze uzavřít, že mezi původním věřitelem a žalovaným byl uzavřen platný závazkový vztah ze smlouvy o zápůjčce (§ 2390 o. z.). Žalovaný má v tomto vztahu postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotné písemně uzavřené smlouvě, ve smluvních podmínkách, na něž smlouva odkazuje, a vedle zákonných ustanovení občanského zákoníku dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy. Z hlediska obsahu závazku soud konstatuje, že není důvodu hodnotit závazek či kteroukoliv jeho část jako neplatnou pro rozpor s těmito ustanoveními chránícími spotřebitele. Tento závěr soudu dopadá i na smluvně sjednaný poplatek, který představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků. Bylo také prokázáno, že žalovaný převzal od původního věřitele částku 7 000 Kč, a to v den uzavření smlouvy. Žalovaný se smluvně zavázal vrátit poskytnutou zápůjčku a zaplatit poplatek, a to v 45 týdenních splátkách po 304 Kč. Rozsah dlužných částek nebyl v řízení činěn sporným. Žalobkyně také důvodně požadovala coby příslušenství zákonný úrok z prodlení a úrok ze zápůjčky (obojí v kapitalizované, i obecně vyjádřené formě). 5. Žalobkyně prokázala úkon postoupení pohledávky z původního věřitele na současnou žalobkyni coby postupníka. Žalobkyni tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání pohledávky v řízení před soudem. 6. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobkyni peněžní plnění z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 30. 7. 2016. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč dle položky 1 písm. a sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/ 1991 Sb. a odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 300 Kč režijního paušálu za 3krát úkon právní pomoci po 300 Kč, a 21 % DPH ve výši 252 Kč, celkem tedy 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.