7 C 154/2021-29 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 23. 6. 2021 (ve znění doplňujícího podání doručeného dne 4. 1. 2022) se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 33 760 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Žalobce uváděl, že dne 23. 10. 2019 uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru„ ve výši 36 360 Kč“. Tato se skládala z jistiny 20 000 Kč a ze souhrnného poplatku 16 360 Kč (souhrnný poplatek sestával z poplatku za zpracování a doručení úvěru a z hotovostního inkasa splátek). Úvěr měl být splácen v týdenních splátkách po 606 Kč. Žalovaný však úvěr splácel nepravidelně, uhradil pouze částku 2 600 Kč. Splatnost pohledávky nastala ke dni 26. 11. 2019, žalobce však posunuje datum splatnosti na datum pozdější, a to na 15. 12. 2020. Žalobce dále sděloval, jak byla posuzována úvěruschopnost žalovaného. Jelikož žalovaný již ničeho neuhradil, obrátil se žalobce se svým nárokem na soud. 2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou (náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen. 3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil ani k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), ani k tomuto usnesení soudu; skutečnosti tvrzené v žalobě nečinil v řízení spornými. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. Z důkazů předložených žalobcem učinil soud následující skutková zjištění: Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 23. 10. 2019 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč jako předmět úvěru a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 16 360 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 606 Kč. První splátka měla být uhrazena dne 30. 10. 2019. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, tyto upravují některá další práva a povinnosti smluvních stran, v podrobnostech upravují splácení úvěru, odstoupení od smlouvy, porušení smlouvy, úrokovou sazbu, poplatky. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru pak obsahoval údaje o věřiteli, popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, údaje o nákladech úvěru a o právních aspektech úvěru. Z evidenční karty klienta bylo zjištěno, že tato karta zpracovává osobní údaje a informace o klientovi (vzdělání, bydlení, rodinný stav, zaměstnání – plný úvazek u [právnická osoba], [anonymizováno], na pozici dělník, příjmy byly doloženy výplatními páskami, čistá měsíční mzda činila 25 140 Kč). Z přehledu splátek je patrno, že žalovaný uhradil na úvěr pouze částku 2 600 Kč. Žalovaný byl upomínán předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky 33 760 Kč, byl upozorňován na možné soudní řízení v případě neuhrazení této částky. 5. Soud činí v této věci skutkový a právní závěr o tom, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl smluvní závazkový vztah, který je hodnocen jako smlouva o úvěru (§ 2395 a násl. o. z.). Žalovaný má v tomto smluvním závazku postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v uzavřené smlouvě a ve smluvních podmínkách (na něž smlouva odkazuje) dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy. V rozsahu přiznaného nároku soud konstatuje, že není důvodu hodnotit závazek žalobce jako neplatný pro rozpor s těmito ustanoveními. Jestliže žalovaný nesplácel řádně a včas, dostal se do prodlení se splácením. Rozsah dlužných částek nebyl v řízení činěn sporným. Žalobce také důvodně požadoval coby příslušenství zákonný úrok z prodlení. 6. Soud proto ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobci tam specifikované peněžní plnění z titulu shora rozebrané smlouvy o úvěru. 7. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení úspěšný a byly mu přiznány náklady v rozsahu zaplaceného soudního poplatku 1 351 Kč (jiné náklady nejsou z obsahu spisu patrny a nebyly ani uplatněny).