7 C 165/2021-36 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 26. 7. 2021 (ve znění doplňujícího podání ze dne 9. 12. 2021) domáhal po žalovaném zaplacení částky 10 610 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Uváděl, že s žalovaným uzavřel dne 31. 1. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které poskytoval žalovanému finanční prostředky do určité výše, žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobci poplatek za čerpání úvěru a úrok. Žalovaný celkem načerpal částku 11 500 Kč. Žalobce dále v návrhu popisoval proces splácení úvěru, odkazoval na jednotlivá ustanovení smlouvy. Poplatek za čerpání úvěru činil celkem 2 300 Kč (20 % z čerpané jistiny úvěru), úrok činil částku 7 584 Kč. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta, tu žalobce vyčíslil na částku 605 Kč. K podání žaloby žalobce eviduje částečnou úhradu žalovaného ve výši 11 379 Kč (specifikuje, na jaké položky byla konkrétně použita). Jelikož žalovaný již ničeho neuhradil, ode dne 1. 4. 2021 byl v prodlení se splácením úvěru, žalobce se obrátil se svým nárokem na soud. V doplňujícím podání žalobce sděloval, jak byla konkrétně posuzovaná úvěruschopnost žalovaného (zejména nahlédnutím do různých evidencí a rejstříků, z údajů v žádosti o úvěr poskytnutých žalovaným). 2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit (podle § 173 odst. 1 o.s.ř. je platební rozkaz nezbytné doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o.s.ř.). 3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neučinil soudu žádné podání, ani se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil v řízení spornými. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil. Soud podle ust. § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. Na základě žalobcem předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalobce uzavřel dne 31. 1. 2020 s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru ([číslo]), na jejímž základě se zavázal žalovanému coby klientovi poskytnout peněžní prostředky do celkové výše 50 000 Kč (úvěrový limit). Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit společně s poplatkem za čerpání úvěru a úrokem. Výše jednotlivých čerpání byla omezena. Smlouva dále obsahovala popis způsobu čerpání úvěru, splácení úvěru (výše minimální splátky úvěru činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky úvěru činí 300 Kč), ustanovení o poplatku za čerpání úvěru (20 % z čerpané jistiny úvěru), ustanovení o úrocích, úrocích z prodlení a o smluvní pokutě (ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení). Dále smlouva upravovala práva a povinnosti smluvních stran, RPSN, ochranu osobních údajů. Jednotlivé výpisy k revolvingovému úvěru pak obsahovaly souhrnné vyúčtování, informace o minimální splátce, o úhradě a o datu splatnosti. Z výpisů z běžného účtu žalobce je patrno, že žalovanému žalobce poskytl částky ve výši 5 000 Kč, 1 500 Kč, 1 000 Kč, 1 500 Kč, 350 Kč, 2 000 Kč a 150 Kč. Z občanského průkazu žalovaného byla žalobcem zjištěna totožnost. Žalovaný byl předžalobní upomínkou vyzýván k úhradě dlužné částky (ta byla vyčíslována) na uvedený bankovní účet (zaslání upomínky bylo rovněž doloženo podacím archem České pošty). Z výplatního lístku je patrno, že žalovaný dosahoval čisté mzdy 28 626 Kč (v prosinci 2019), je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] 5. V posuzovaném případě lze uzavřít, že mezi žalobcem a žalovaným byl uzavřen platný závazkový vztah ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.). Žalovaný má v tomto vztahu postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotné písemně uzavřené smlouvě a vedle zákonných ustanovení občanského zákoníku dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy. Z hlediska obsahu závazku soud konstatuje, že není důvod hodnotit závazek či kteroukoliv jeho část jako neplatnou pro rozpor s těmito ustanoveními chránícími spotřebitele. Tento závěr soudu dopadá i na smluvně sjednaný úrok a poplatek za čerpání úvěru, které představují příjem plynoucí věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků. Bylo také prokázáno, že žalovaný načerpal postupně částku 11 500 Kč. Žalovaný se smluvně zavázal splácet poskytnutý úvěr a zaplatit úrok a poplatek za čerpání úvěru. Rozsah dlužných částek nebyl v řízení činěn sporným. Žalobce také důvodně požadoval coby příslušenství zákonný úrok z prodlení. 6. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobci peněžní plnění z titulu smlouvy o úvěru ze dne 31. 1. 2020. 7. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. při aplikaci § 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhl. č. 120/2014 Sb., účinné od 1. 7. 2014. Procesně úspěšnému žalobci tak byly přiznány náklady řízení v celkové částce 2 252 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši celkem 800 Kč, dále z odměny zástupce žalobce ve výši 3x 300 Kč (ve věci jsou shledávány tři úkony právní služby, a to příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a jedna předžalobní výzva) a dále ze tří paušálních náhrad výdajů (3x 100 Kč) vážících se k úkonům právní služby. Dále je přiznávána náhrada 21 % DPH ze základu zahrnujícího odměnu a režijní paušály (DPH celkem 252 Kč).