7 C 29/2022-25 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 27. 10. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 10 085 Kč spolu s příslušenstvím. Uváděla, že uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla dne 27. 11. 2020 žalované úvěr ve výši 8 000 Kč. Úvěr měl být splacen v pravidelných splátkách nejpozději dne 27. 12. 2020. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr společně s poplatkem za poskytnutí úvěru (1 920 Kč) a s poplatkem za službu„ Presto“ (165 Kč), celkem tedy měla uhradit částku 10 085 Kč nejpozději dne 27. 12. 2020. 2. Podáním ze dne 14. 3. 2022 žalobkyně sdělovala, jak byla zjišťována úvěruschopnost u žalované (zejména se tedy žalobkyně informovala na počet členů v domácnosti žijících se spotřebitelem, majících příjem, na pravidelné výdaje a čisté měsíční příjmy, dále byla žalovaná lustrována v příslušných registrech). Žalobkyně rovněž sdělovala, že ještě před podáním žaloby žalovaná uhradila na předmětný úvěr celkovou částku 1 300 Kč (konkrétně částku 100 Kč dne 9. 3. 2021, částku 1 000 Kč dne 29. 3. 2021 a částku 200 Kč dne 7. 9. 2021). Tyto platby nebyly zohledněny při podání návrhu. Žalobkyně tedy učinila částečné zpětvzetí co do částky 1 300 Kč, o kterém bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu č.j. 7 C 29/2022-17 ze dne 25. 3. 2022 a které nabylo právní moci dne 7. 5. 2022, byť v usnesení nebylo rozhodnuto ohledně zákonného úroku z prodlení, když žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení v sazbě 8,25 % ročně až ode dne následujícího po dni, kdy byla provedena poslední úhrada žalovanou na úvěr, tedy ode dne 8. 9. 2021. Soud tedy rozhodl ve výroku II. tohoto rozsudku o částečném zastavení řízení co do zákonného úroku z prodlení tak, jak je výše ve výroku uvedeno. 3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná neučinila soudu žádné podání, ani se nevyjádřila jak k textu podané žaloby (která jí byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinila v řízení spornými. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Soud podle ust. § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. Vzhledem k tomu, že v této věci jde o rozsudek, proti kterému není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), obsahuje další text odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 o.s.ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V posuzovaném případě lze uzavřít, že mezi žalobkyní a žalovanou byl uzavřen platný závazkový vztah ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.). Žalovaná má v tomto vztahu postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotné písemně uzavřené smlouvě, v obchodních podmínkách, na něž smlouva odkazuje, a vedle zákonných ustanovení občanského zákoníku dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy. Z hlediska obsahu závazku soud konstatuje, že není důvodu hodnotit závazek či kteroukoliv jeho část jako neplatnou pro rozpor s těmito ustanoveními chránícími spotřebitele. Tento závěr soudu dopadá i na smluvně sjednaný poplatek, který představuje příjem plynoucí žalobkyni z poskytnutí peněžních prostředků. Bylo také prokázáno, že žalovaná obdržela od žalobkyně částku 8 000 Kč, a to dne 27. 11. 2020 převodem na účet. Žalovaná se smluvně zavázala vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit poplatek (celkem tedy 10 085 Kč), na úvěr však uhradila pouze částku 1 300 Kč. Rozsah dlužných částek nebyl v řízení činěn sporným. Žalobkyně také důvodně požadovala coby příslušenství zákonný úrok z prodlení. 6. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalované za povinnost zaplatit žalobkyni peněžní plnění z titulu smlouvy o úvěru. 7. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do 87,1 % předmětu řízení a neúspěšná co do 12,9 % předmětu řízení (když žaloba byla co do částky 1 300 Kč podána bezdůvodně). Při odečtení míry neúspěchu od míry úspěchu tedy soud žalobkyni přiznal 74,2 % nákladů řízení žalobkyně. Ty byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, dále odměnou za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (ve věci jsou shledávány tři úkony právní služby, totiž předžalobní výzva, příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby). Dále jsou náklady řízení tvořeny třemi režijními paušály vážícími se ke shora označeným úkonům právní služby v celkové výši 300 Kč, a dále náhradou 21 % DPH ze základu zahrnujícího odměnu a režijní paušály (celkem na DPH 252 Kč). V součtu činí náklady žalobce 2 252 Kč, z čehož 74,2 % činí 1 671 Kč.