9 C 53/2022-27 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 5. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 15 805,67 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne 1. 10. 2019 uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 17 184 Kč, spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkem se žalovaná zavázala zaplatit částku ve výši 37 184 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. První splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena, splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost úvěru pak připadala na den 1. 12. 2020. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany předchůdkyně žalobkyně prověřena na základě žádosti o úvěr, ve které žalovaná uvedla své údaje, číslo občanského průkazu, požadovanou částku úvěru, příjmy, výdaje, zaměstnání. Na základě této žádosti byla s odbornou péčí posuzovaná schopnost žalované splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. Žalobkyně uvedla, že s ohledem na výši příjmů a výši úvěru, předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru takové výše, jaká jí byla poskytnuta. Dle údajů uvedených žalovanou jí mělo měsíčně zbývat k úhradě případných ostatních závazků 10 025 Kč, v takovém případě tak bylo možno dovodit, že žalovaná byla v takové finanční situaci, která jí umožnila splácet další závazky, a to i s ohledem na to, že výše měsíční splátky dle uzavřené smlouvy byla 2 656 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že za této situace nebyl jediný důvod se domnívat, že by žalovaná nebyla schopna dostát svým závazkům a nemohla splácet spotřebitelský úvěr. Předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované dále vycházela z předložených dokumentů k příjmům a výdajům žalované, a to z nájemní smlouvy, včetně dodatku k nájemní smlouvě, dohodě o změně pracovní smlouvy a výplatních pásek žalované. Rovněž bylo prověřováno, zda žalovaná není v době uzavírání úvěrové smlouvy evidována v insolvenčním rejstříku, když bylo zjištěno, že osoba žalované v insolvenčním rejstříku není vedena. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatila. Žalovaná uhradila toliko částku ve výši 16 400 Kč, která odpovídá šesti měsíčním splátkám. Na poskytnutou jistinu úvěru byla předchůdkyní žalobkyně alokována částka ve výši 8 395,25 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky částka ve výši 8 004,75 Kč. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou částky 20 784 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 11 604,75 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 9 179,25 Kč. Žalovaná poskytnutý úvěr ke dni splatnosti poslední splátky, tj. do 1. 12. 2020 řádně nesplatila. V důsledku prodlení žalované vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s odst. 4 smlouvy i nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobkyně tedy požadovala částku 11 604,75 Kč odpovídající nesplacené jistině spolu se zákonným úrokem z prodlení od 23. 12. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 2. 12. 2020 do 29. 11. 2021 ve výši 949,52 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10 905,66 Kč (sestávající z nesplaceného úroku 650,47 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 477,71 Kč, nákladů za vyhodnocení úvěru 1 038,85 Kč, inkasního poplatku 2 012,22 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 726,41 Kč), náklady vynaložené za mimosoudní vymáhání a uplatnění pohledávky ve výši 690 Kč a smluvní pokutu ve výši 4 200,92 Kč. Smluvní pokuta vznikla v důsledku prodlení žalované, a to z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 11 604,75 Kč za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 2. 12. 2020 do 29. 11. 2021. Žalobkyně po žalované nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 4 200,92 Kč. Takto vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. 3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání. Soud proto podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní a učinil následující skutková zjištění. 5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 1. 10. 2019 včetně předpisu splátek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] uzavřela se žalovanou smlouvu, na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč Tyto byly žalované vyplaceny při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit věřiteli ([anonymizována čtyři slova]) poskytnutou jistinu úvěru spolu s příslušenstvím, kdy žalovaná byla povinna zaplatit dle smlouvy věřiteli celkovou částku ve výši 37 184 Kč, a to v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. První splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena. 6. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná požádala předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, s tím že uvedla, že je zaměstnána u společnosti [právnická osoba] s měsíčním příjmem 23 325 Kč. Měsíční výdaje uvedla ve výši 3 400 Kč za energie, 9 000 Kč za výživné a stravování. Průměrné měsíční výdaje žadatelka uvedla v celkové výši 14 300 Kč, z toho 10 500 Kč na bydlení, 3 000 Kč na dopravu a jídlo a 800 Kč na telefon. Žalovaná specifikovala, že bydlí v nájemním bydlení, je rozvedená, má jednu vyživovací povinnost k dítěti do 26 let. 7. Z kopií výplatních pásek žalované za měsíc červen, červenec a srpen roku 2019, že měsíční čistý příjem žalované ze zaměstnání odpovídal v měsíci červnu 23 833 Kč, v červenci 21 177 Kč a v srpnu 24 965 Kč. 8. Z nájemní smlouvy včetně dodatku ke smlouvě o nájmu, že je žalovaná povinna platit nájemné za nájem bytu měsíčně částku 10 500 Kč, která sestává z nájemného ve výši 7 500 Kč a záloh na služby. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, nejprve do 30. 11. 2018 a následně byla dodatkem prodloužena do 31. 12. 2019. 9. Z dohody o změně pracovní smlouvy bylo zjištěno, že byl pracovní poměr žalované u zaměstnavatele [právnická osoba] prodloužen na dobu neurčitou. 10. Z formuláře Standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že obsahuje detaily daného úvěrového produktu včetně prohlášení žalované, že souhlasí s těmito podmínkami úvěru. 11. Z kopie smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021, přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzení o úplatě za postoupené pohledávky, že byla předmětná pohledávka postoupena žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 11. 1. 2022 a podacího archu dokládající odeslání oznámení, že bylo žalované postoupení pohledávky oznámeno. 12. Z dopisu s návrhem mimosoudního řešení ze dne 1. 2. 2022, že byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. 13. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 2. 5. 2022 a kopie podacího archu bylo zjištěno, že byla žalovaná ze strany žalobkyně vyzván k plnění dluhu před podáním žaloby, tato výzva byla žalované odeslána dne 4. 5. 2022. 14. S ohledem na právní závěr předestřený níže soud z dalších důkazů pro nadbytečnost ničeho dalšího nezjišťoval. 15. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalovaná požádala předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí finančních prostředků ve výši 20 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně její žádost posoudila na základě údajů v ní uvedených a přiložených dokumentů a žalované poskytla dle smlouvy o úvěru částku 20 000 Kč. Žalovaná byla dle smlouvy povinna zaplatit částku ve výši 37 184 Kč, a to v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Žalovaná uhradila toliko šest splátek, tedy celkem 16 400 Kč. Pohledávka byla následně postoupena ve prospěch žalobkyně. 16. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 17. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na