9 C 99/2022-15 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Odůvodnění rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Podle tohoto ustanovení v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 345 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného za období od 25. 5. 2021 do 10. 9. 2021, k jehož úhradě byl žalovaný povinen na základě pojistné smlouvy [číslo] kterou se žalobkyní uzavřel dne 25. 5. 2021. 3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a s tímto postupem účastníci řízení na výzvu soudu souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena pojistná smlouva [číslo]. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pro vozidlo zn. Ford Focus, [registrační značka]. Ve smlouvě se žalovaný zavázal za sjednané pojištění žalobkyni hradit pojistné ve výši 9 352 Kč ročně, s četností placení kvartální po 2 338 Kč Počátek pojištění byl sjednán na den 25. 5. 2021. Žalovaný na pojistné za období od 25. 5. 2021 do 10. 9. 2021 žalobkyni nezaplatil ničeho. Z důvodu marného uplynutí lhůty stanovené v upomínce zaslané žalovanému k zaplacení pojistného, došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 10. 9. 2021. Žalobkyně požadovala jednak poměrnou část dlužného pojistného za toto období, ale také úhradu dvou poplatků po 300 Kč, a to za upomínku na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění a druhou upomínku žalovanému po zániku pojištění. Tyto poplatky žalobkyně účtovala dle Sazebníku nákladů. Na výzvy k zaplacení žalovaný nereagoval. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne 20. 1. 2022. 5. Podle § 1 odst. 1 písm. a), odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., se tímto zákonem upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. 6. Podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Podle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Při právním posouzení věci soud vycházel z toho, že mezi účastníky byla podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2758 odst. 1 o. z. uzavřena pojistná smlouva, kterou se žalovaný jako pojistník od počátku pojištění sjednaného ke dni 25. 5. 2021 zavázal platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné za pojistné období ve výši 2 338 Kč, pojistné období bylo sjednáno v délce kvartální. Žalovaný byl ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. povinen hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. Na základě výsledku dokazování má soud za prokázané, že v období od 25. 5. 2021 do 10. 9. 2021 pojistný vztah z této pojistné smlouvy trval. Žalovaný v tomto období povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu porušil a nezaplatil pojistné v poměrné výši 2 745 Kč. Žalobkyně má dále nárok na zaplacení nákladů spojených s vymáháním dlužného pojistného, konkrétně se jedná o částku 600 Kč za dvě upomínky k úhradě dlužného pojistného. Celkem pohledávka ve výši 3 345 Kč žalobkyně sestává z částky 2 745 Kč (neuhrazené pojistné) a nákladů za zaslané upomínky ve výši 600 Kč. 12. Nezaplacené pojistné bylo v souladu s § 2783 odst. 2 o. z. splatné k prvnímu dni příslušného pojistného období (tj. ke dni 25. 5. 2021). Protože žalovaný neuhradil pojistné k datu jeho splatnosti, dostal se dne 26. 5. 2021 do prodlení, pročež počínaje tímto datem až do zaplacení žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení pouze za období od 11. 9. 2021 do 22. 6. 2022 v kapitalizované výši 222 Kč. Soud tedy žalobkyni v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za jí požadované (kratší) období. 13. Soud z těchto důvodů žalobě vyhověl v celém rozsahu. 14. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, vzniklo jí tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 1 489 Kč Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč (3× 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ advokátní tarif“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, podání návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby) a náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad hotových výdajů) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 15. Soud přiznal náklady řízení v uvedené výši, ačkoli žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení bez použití § 14b a násl. advokátního tarifu, s odůvodněním, že se v tomto případě nejedná o tzv. formulářovou žalobu. Soud s tímto závěrem žalobkyně nesouhlasí, když návrhy žalobkyně mají podobu ustáleného vzoru a liší se toliko v údajích o žalovaném a ve skutkových okolnostech vymezujících předmět řízení tak, jak formulářovou žalobu definuje ustálená judikatura Ústavního soudu. Žalobkyně obdobné nároky uplatňuje v právně obdobných věcech opakovaně. Skutečnost, že se jednotlivá žalobní tvrzení odlišují, aby odpovídala konkrétním skutkovým okolnostem té či oné věci tak, aby mohla být projednána, není způsobilá vyloučit závěr, že se v této věci jedná o formulářovou žalobu.