114 C 2/2023-47 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 8. 3. 2023 opravenou podáním ze dne 16. 4. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky 19 600 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že s žalovaným v době od prosince 2020 do února 2021 ústně uzavřel smlouvy o půjčkách, na základě kterých poskytl žalovanému dne 14. 12. 2020 částku 15 000 Kč, dne 7. 1. 2021 částku 2 900 Kč, dne 17. 1. 2021 částku 500 Kč, dne 20. 1. 2021 částku 800 Kč, dne 26. 1. 2021 částku 2 200 Kč, dne 4. 2. 2021 částku 800 Kč, dne 8. 2. 2021 částku 1 600 Kč. Dobu splatnosti neměli sjednánu. Žalovaný vrátil z celkově zapůjčené částky dne 22. 1. 2021 částku 4 200 Kč. Přípisem ze dne 9. 9. 2021 byla smlouva o zápůjčce vypovězena a žalovaný byl vyzván k vrácení částky. Od doby, kdy se výpověď smlouvy o zápůjčce dostala do sféry žalovaného uběhlo více než 6 týdnů, což je zákonná výpovědní doba. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne 25. 11. 2021, což je den následující po uplynutí 6 týdenní výpovědní doby. 2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou (náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen. 3. Soud vyzval žalobce a žalovaného usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce ani žalovaný neučinili soudu žádné podání, zejména žalovaný se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinil v řízení spornými. 4. Soud ve věci provedl následující důkazy, z nichž zjistil: z výpisů z běžného účtu žalobce č. účtu [bankovní účet] č. 2020, 2021, 2021 (č.l. 4 – 6), že žalobce poukázal na účet č. [bankovní účet] dne 14. 12. 2020 částku 15 000 Kč, dne 7. 1. 2021 částku 2 900 Kč, dne 17. 1. 2021 částku 500 Kč, dne 20. 1. 2021 částku 800 Kč, dne 26. 1. 2021 částku 2 200 Kč, dne 4. 2. 2021 částku 800 Kč, dne 8. 2. 2021 částku 1 600 Kč. Z téhož účtu byla naopak na účet žalobce dne 22. 1. 2021 připsána částka 4 200 Kč; z komunikace z mobilního telefonu (č.l. 7 – 9), že bylo komunikováno s osobou jménem [jméno]. První komunikující, zjevně žalobce, se dotazoval [jméno] dne 9. 2., zda mu nechce peníze zítra poslat na účet, [jméno] odpovídal, že je pošle. Dne 11. 2. se žalobce dotazoval, zda peníze poslal, [jméno] se omlouval, že nekomunikuje a peníze neposlal. Musel vyřešit zaplacení základního materiálu na výrobu. Snaží se dát peníze dohromady, v nejbližších dnech by je měl mít žalobce zpět. Žalobce 16. 2. uváděl, že už v tom má svých 15 000 Kč a nyní tuto částku a musí rovněž platit, [jméno] odpovídal, že zítra mu přijdou peníze z objednávek, tak by je žalobci rovnou dal. Dne 19. 2. [anonymizováno], že žalobce chtěl, aby to spolu rozjeli, ale on kromě pár návštěv na garáži neudělal vůbec nic. Říkal, že by chtěl mít firmu na půl, ale vůbec se nezajímá. On sám do toho vložil 300 000 Kč a verdikt žalobce, že se přidá, až to bude stabilně zajeté, už vůbec nechápe. Pokud si žalobce myslí, že do toho dá 19 000 Kč, které musí hned vracet kvůli tomu, že on na to kašle a chce 50 % ve firmě, to mu radši co nejdříve vrátí a zkusí to s někým jiným. Žalobce toto odsouhlasil s tím, že [jméno] číslo účtu zná. Dne 24. 2. se žalobce dotazoval žalovaného, kdy má očekávat platby na účet. Minule vracel týden 4 200 Kč. Nechce být hnusný, ale peníze půjčil hned na zavolání a pořád nic nemá; z listiny„ Výpověď smlouvy o zápůjčce, předžalobní výzva k zaplacení 19 600 Kč vč. podací stvrzenky (č.l. 10), informací České pošty k zásilce (č.l. 11) a kopie obálky (č.l. 12), že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce v dopise ze dne 9. 9. 2021 adresovaném žalovanému uvedl, že vypovídá smlouvy o zápůjčce z dat 14. 12. 2020 na částku 15 000 Kč, 7. 1. 2021 na částku 2 900 Kč, 17. 1. 2021 na částku 500 Kč, 20. 1. 2021 na částku 800 Kč, 26. 1. 2021 na částku 2 200 Kč, 4. 2. 2021 na částku 800 Kč, 8. 2. 2021 na částku 1 600 Kč a vyzývá žalovaného ve lhůtě 1 týdne ode dne doručení výzvy k zaplacení dlužné částky 19 600 Kč s tím, nechť je výzva považována za předžalobní. Dopis byl odeslán 9. 9. 2021, uložen žalovanému 13. 9. 2021, dne 1. 10. 2021 se vrátil jako nevyzvednutý právnímu zástupci žalobce; z listiny printscreen z profilu osoby [celé jméno žalovaného] (č.l. 41), že tento profil neobsahuje žádné informace s výjimkou jména a příjmení a fotografie části obličeje osoby označené jako [celé jméno žalovaného]; ze zprávy společnosti [právnická osoba] (č.l. 44 – 45), že účet č. [bankovní účet] byl účtem žalovaného. Účet byl zrušen ke dni 2. 6. 2022 ze strany žalovaného. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“): Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 2393 odst. 1 o.z.:„ Neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.“ 7. Podle § 605 odst. 2 o.z.:„ Konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce.“ 8. Podle § 1970 o. z.:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ 9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.:„ Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.“ 10. V posuzovaném případě soud na základě listinných důkazů a shora uvedených ustanovení právních předpisů dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. Žalobce a žalovaný uzavřeli mezi sebou celkem 7 smluv o zápůjčkách ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku, na jejichž základě žalobce poskytl žalovanému v 7 platbách na jeho bankovní účet částku v celkové výši 23 800 Kč, a to zjevně za účelem obchodní činnosti žalovaného, do níž se později hodlal zapojit sám žalobce, což bylo zjištěno z výpisů z účtu žalobce, zprávy [právnická osoba] o vlastnictví účtu žalovaného a komunikace mezi účastníky. Z této komunikace jednoznačně nevyplývá, že se jedná o komunikaci mezi účastníky, nicméně v kombinaci s dalšími provedenými důkazy, zejména výpisy z účtu žalobce, to lze dovozovat, soud proto neprovedl k důkazu navrhovaný účastnický výslech žalobce. Z uvedené komunikace také vyplývá, že 19. 2. 2021 se účastníci dohodli, že žalovaný finanční prostředky žalobci co nejdříve vrátí, bez uvedení konkrétní doby splatnosti s tím, že obchodní činnost bude realizovat s někým jiným. Žalovaný na zápůjčky žalobci vrátil pouze částku 4 200 Kč dne 22. 1. 2021, což vyplývá z výpisu z účtu žalobce, ale také z komunikace mezi účastníky, zbývající výše zápůjček činila 19 600 Kč. Protože žalovaný žalobci finanční prostředky nevracel, žalobce prostřednictvím svého právního zástupce smlouvy o zápůjčkách vypověděl. Výpovědní lhůta v souladu § 2393 odst. 1 o.z. činila 6 týdnů ode dne, kdy se výpověď smluv o zápůjčkách dostala do sféry dispozice žalovaného, k čemuž došlo 13. 9. 2021, kdy byla zásilka s výpovědí smluv uložena žalovanému u provozovatele poštovních služeb a připravena k vyzvednutí. Výpovědní lhůta 6 týdnů tak skončila 25. 10. 2021, tohoto dne tak byl žalovaný povinen žalobci dosud nevrácenou částku ze smluv o zápůjčce vrátit a následujícího dne 26. 10. 2021 se ocitl v prodlení. Žalobce se však úroků z prodlení domáhal až od 25. 11. 2021 (dle textu žaloby i jejího petitu), zjevně z důvodu chybného výpočtu uplynutí 6 týdenní výpovědní doby, soud tak úroky z prodlení přiznal žalobci od tohoto data. S ohledem na tyto skutečnosti proto soud výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 19 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 25. 11. 2021 do zaplacení. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze: a) zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/ 1991 Sb.; b) odměny advokáta za tři úkony právní služby, tj. příprava a