19 C 17/2023-63 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 6. 2022 se žalobce vůči žalovanému domáhá zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru za dohodnutých podmínek. Sjednané podmínky byly však žalovanou stranou porušeny. Žalovaná částka představuje neuhrazenou jistinu ve výši 12 000 Kč, smluvní úrok z úvěru ve výši 2 650 Kč, poplatek 150 Kč, smluvní pokutu ve výši 2 448 Kč, úrok z prodlení v kapitalizované výši od 15. 6. 2021 do 5. 1. 2022 ve výši 553,32 Kč a dále ode dne 7. 1. 2022 do zaplacení a náklady upomínání ve výši 217 Kč. 2. Účastníci souhlasili s postupem podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 3. Žalobce v prvé řadě ve věci prokázal svou aktivní legitimaci smlouvou o postoupení pohledávek mezi žalobcem a společností [právnická osoba], [IČO], ze dne 8. 12. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 8. 12. 2022. 4. Po podání žaloby vzal žalobce žalobu zpět co do částky smluvního úroku ve výši 2 650 Kč, poplatku ve výši 150 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 448 Kč. 5. Soud proto postupoval ve smyslu ustanovení § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu částky 5 248 Kč zastavil. 6. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ustanovení § 513 občanského zákoníku jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 9. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona 257/2016 Sb., ve znění novel, o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Na základě listinných důkazů obsažených ve spise má soud prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když řádně a včas neuhradil poskytnutý úvěr do dne 14. 6. 2021. 11. Svá tvrzení žalobce řádně prokázal předloženými důkazy, zejména smlouvou o úvěru ze dne 14. 5. 2021 [číslo] s obchodními podmínkami, dokladem o poskytnutí finančních prostředků dne 15. 4. 2021 2 000 Kč, dne 16. 4. 2021 2 000 Kč a dne 20. 4. 2021 8 000 Kč, výzvami k úhradě dluhu, vyúčtováním a doklady k uplatnění pohledávky a předžalobní upomínkou. Soud proto žalobě ve zbývajícím rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě jistiny ve výši 12 000 Kč ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku a úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši v kapitalizované výši 553,32 Kč za období od 15. 6. 2021 do 5. 1. 2022 a dále ode dne 7. 1. 2022 ve výši 8,25 % ročně do zaplacení a k úhradě částky nákladů vymáhání a uplatnění pohledávky ve smyslu ustanovení § 513 občanského zákoníku ve výši 217 Kč. 12. Žalobce má ve věci převažující úspěch ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když zpětvzetí části žaloby v rozsahu nároku 5 248 Kč soud považuje za procesní neúspěch žalobce v rozsahu 29 %, přiznaný nárok pak činí 71 %. Žalobce tak má nárok na náhradu nákladů v rozsahu 42 % Náklady řízení žalobce v souladu s ustanovením § vyhlášky č. 177/1996 Sb. sestávají z odměny za tři úkony právní pomoci (příprava a převzetí, sepis žaloby, předžalobní upomínka) po 300 Kč, náhrady hotových výdajů za shodné právní úkony po 100 Kč, daně z přidané hodnoty ve výši 21 % a dále zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Soud proto přiznal žalobci částku 946 Kč, představující 42 % shora uvedených nákladů řízení.