20 C 3/2023-18 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 7. 10. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 12 050 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Uváděla, že původní věřitel [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne 11. 4. 2017 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]; na základě této smlouvy původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Tento úvěr byl úročen úrokem ve výši 23,72 % ročně. Jelikož žalovaný řádně nesplácel, domáhá se žalobkyně zaplacení požadované částky, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 9 000 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso ve výši 2 731,02 Kč a poplatku za administrativní činnost ve výši 318,98 Kč. 2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit (podle § 173 odst. 1 o.s.ř. je platební rozkaz nezbytné doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o.s.ř. 3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neučinil soudu žádné podání, nevyjádřil se tedy ani k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil žalovaný v řízení spornými. Soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. V posuzovaném případě lze uzavřít, že mezi původním věřitelem a žalovaným byl uzavřen platný závazkový vztah ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.). Žalovaný má v tomto vztahu postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotné písemně uzavřené smlouvě, ve smluvních podmínkách, na něž smlouva odkazuje, a vedle zákonných ustanovení občanského zákoníku dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy. Z hlediska obsahu závazku soud konstatuje, že není důvodu hodnotit závazek či kteroukoliv jeho část jako neplatnou pro rozpor s těmito ustanoveními chránícími spotřebitele. Žalobkyně totiž řádně tvrdila, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného a toto svoje tvrzení doložila doklady uvedenými v kartě zákazníka, resp. dokumenty na ověření finanční situace. Tento závěr soudu dopadá i na smluvně sjednaný poplatek, který představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků. Bylo také prokázáno, že žalovaný převzal od původního věřitele částku 9 000 Kč, a to v den uzavření smlouvy. Žalovaný se smluvně zavázal vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit poplatek, a to v 58 týdenních splátkách po 270 Kč, počínaje dnem 18. 4. 2017. Rozsah dlužných částek nebyl v řízení činěn sporným. Žalobkyně také důvodně požadovala coby příslušenství zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru (obojí v kapitalizované, i obecně vyjádřené formě). 5. Žalobkyně prokázala úkon postoupení pohledávky z původního věřitele na současnou žalobkyni coby postupníka. Žalobkyni tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání pohledávky v řízení před soudem. 6. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobkyni peněžní plnění z titulu smlouvy o úvěru. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč dle položky 1 písm. a sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/ 1991 Sb. a odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 300 Kč režijního paušálu za 3krát úkon právní pomoci po 300 Kč, a 21 % DPH ve výši 252 Kč, celkem tedy 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.