7 C 50/2019-335 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Návrhem ze dne 6. 5. 2019 se žalobce domáhal po žalovaném povinnosti provést bezplatnou opravu vad díla projevujících se rosením všech oken v domě na adrese , adresa, , s výjimkou posuvného okna na terasu, do 30 dnů od právní moci rozsudku. Uvedl, že účastníci uzavřeli dne 1. 3. 2013 s žalovaným smlouvu o dílo, na základě které, žalovaný zhotovil a předal dílo – dodávku a montáž oken na novostavbě jeho domu na adrese , adresa, , který je v SJM žalobce a jeho manželky. Kupní cena byla řádně uhrazena, dílo bylo předáno a dílčí nedostatky byly částečně odstraněny do 5. 8. 2014. Záruční doba dle smlouvy činí 60 měsíců od převzetí a předání díla. Žalobce se do domu nastěhoval v prosinci 2014 a ihned se projevila závada – kondenzace par na oknech, jejich nadměrné rosení při poklesu teploty k 2 ºC. Reklamace byla uznána a bylo přistoupeno k výměně všech skleněných výplní. V roce 2016/2017 byla mírná zima, problémy se objevovaly jen mírné, žalobce se snažil dodržovat všechna opatření ke snížení vlhkosti (odvlhčovače), byl ujišťován, že problémem je vlhkost spojená s výstavbou. V roce 2017/2018 se však problémy s vlhkostí objevily znova a okna reklamoval. Následoval dlouhý a složitý reklamační proces, kdy žalobce ověřoval, že vlhkost v domě je standardní. V roce 2018 se též žalovaný pokusil o experimentální vyřešení problému, což bylo neúspěšné, v roce 2019 bylo pokusně učiněno ze strany žalobce vyměnění jednoho okna, též bez výsledku. Dne 10. 1. 2019 zaslal žalobce žalovanému opakovaný reklamační dopis.2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Co se týká skutkového stavu, popsaného výše, ten nerozporoval. Nesouhlasil však s tím, že by nadměrné rosení oken bylo způsobeno vadou oken. Na reklamace žalobce vždy řádně reagoval, pokoušel se nalézt řešení. Okna jsou řádně certifikována, odzkoušena, mají potřebné atesty, okna splňují též požadavky na součinitel prostupu tepla a vnitřní povrchovou teplotu. Má za to, že tvorba kondenzátu na povrchu zasklení je patrně zapříčiněna absencí řízení výměny vzduchu v domě.3. Mezi účastníky bylo nesporné, že účastníci uzavřeli dne 1. 3. 2013 smlouvu o dílo na domě ve vlastnictví žalobce a jeho manželky (zjištěno též z výpisu z KN) a též, že žalobce se na ně opakovaně obrátil s reklamací, kdy namítanou vadou bylo rosení oken v žalobě označeném rozsahu (zjištěno též z emailů účastníků, z dokumentu ze dne 8. 1. 2018, kdy žalobce uplatňuje vady a navrhuje pokračování v reklamačním procesu). Z reakce na reklamaci ze dne 29. 3. 2019 bylo též zjištěno, že žalovaný shrnuje situaci a vady neuznává. V podrobnostech pak soud odkazuje na tvrzení žalobce v odst. 1 tohoto rozsudku, která považuje za zjištění skutkový stav.4. Ze smlouvy o dílo ze dne 1. 3. 2013 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem byla výroba, dodávka a montáž oken dle specifikace a nákresů, které jsou nedílnou součástí smlouvy v příloze jedna. Dále byly dohodnuty veškeré náležitosti včetně ceny a doby dodání. Smlouva byla uzavřena výslovně podle § 2586 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Z příloh bylo zjištěno, že předmětem smlouvy byla tam přesně specifikovaná okna s uvedením přesných rozměrů a specifikací. Jednalo se o profil oken KVADRO, dřevo – smrk – fixní, výplň 4/18/4/18/4, Ug 0,5, v počtu 15 ks (včetně HS portálu), okna specifikována stavební hloubkou 88 mm, součinitelem prostupu tepla 0,78W/m²K, trojsklo 4/18/4/18/4, kování maco multi-trend, těsnění 3.5. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , znalce v oboru stavebnictví, bylo zjištěno, že dle jeho závěrů nesplňují předmětná okna závaznou prováděcí vyhlášku ke stavebnímu zákonu č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, a to ohledně vnitřní povrchové teploty na zasklení, nesplnění ukazuje i dodané tepelně technické posouzení v polštině. Závazný parametr součinitele prostupu tepla je dle certifikátu splněn. Vada se projevuje kondenzací vodní páry na okraji zasklení a degradací celého křídla i okna. Tyto vady vykazují všechna okna s výjimkou posuvného okna na terase. Vada je mimo jiné způsobena nedostatečnou hloubkou tepelně izolačního materiálu a absence dřevěného profilu pod zasklením na straně exteriéru. Vliv má i nedostatečné zapuštění zasklení. Dle normy ČSN 730540-2:2011 způsob vytápění domu nemá vliv na rosení oken, nelze nařídit ani způsob větrání. Z praxe je však známo, že nejlepším způsobem větrání jsou otopná tělesa pod oknem a komfortnější je instalace nuceného větrání. Důležité je větráním udržovat vhodnou relativní vlhkost vzduchu a teplotu. V posuzovaném případě nebylo zjištěno, že by vlhkost vzduchu byla (dle normy) nadměrná. Situaci lze řešit pouze navržením vhodnějšího profilu okna.6. Při výslechu u soudu znalec svůj posudek potvrdil. Problém shrnul tak, že problém vidí v konstrukci oken, které byly navrženy pro dvojsklo, ale vsazeno je do nich trojsklo. K dispozici měl polský certifikát, což ale není rozhodné, protože certifikace platí pro celou EU. Samotné hodnoty z certifikátu nevyhovují řádnému provedení oken, realita je ještě horší, problém je též v tom, že konstrukce rámu je zakončena hliníkovým krytím, rám tak může být ochlazován venkovním vzduchem. Problém v provedení stavby neshledal. Své závěry stvrdil i v dalším písemném vyjádření.7. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , znalce v oboru stavebnictví, bylo zjištěno, že zadáním bylo přezkoumání znaleckého posudku , tituly před jménem, Znalec polemizuje s použitím normy ČSN 730540-2:2011, nicméně jedná se o normu určenou především projektantovi stavby a nikoliv výrobci, který používá ČSN EN 14351-1+A1. Znalec polemizuje se samotným měřením vlhkosti, má za to, že termovizní kamera je pro takové měření nepoužitelná. Zpochybňuje výpočet na základě „polského certifikátu“, který fakticky není certifikátem a navíc je v něm uvedena jiná otvorová výplň než v reálu (což výrazně mění vypočtené parametry), není zřejmé, kdo ho znalci dodal. Okna, které jsou v reálu zasazena, splňují tepelně-technický výpočet č. V-017/21, provedený , právnická osoba, , která je autorizovanou osobou, autorizovanou zkušební laboratoří a akreditovaným certifikačním orgánem. Znalec se též dopouští omylu, pokud tvrdí, že vytápění nemá vliv na hodnocení kondenzace, když odkazuje na normu ČSN 73 0540-02. Zpochybňuje též výpočet vlhkosti v domě. Na závěr uvádí, že příčiny vlhkosti spočívají v nevhodném užívání objektu, nevhodné zástavbě oken z hlediska nábytku, vada výrobku je vyloučena. Shodně se též vyjadřoval ve svém předchozím vyjádření a stejně tak při výslechu u soudu. S ohledem na zásadně rozporná stanoviska obou znalců, která nebyla v řízení osvětlena, přistoupil soud ke jmenování revizního znalce , tituly před jménem, (ostatně na tomto znalci se strany shodly již před zahájením řízení, k zadání posudku však jimi nedošlo). Po seznámení se s oběma znaleckými posudky a místním šetření tento znalec vyslovil tyto závěry: Oba posudky obsahují chyby a nepřesnosti, na jejich základě tedy nelze provést věrohodné závěry. Potvrdil, že dochází ke kondenzaci vodních par v oblasti zasklívací spáry a dochází též k výskytu plísní. Vada nesplnění doporučení požadavků na vnitřní povrchovou teplotu (vyjádřenou minimálním teplotním faktorem vnitřního povrchu) nebyla prokázána, stejně tak byl splněn požadavek na stavební konstrukce. Výskyt kondenzátu nelze přisoudit ani nevhodně užívanému vnitřnímu prostředí. Zároveň uvedl, že v průběhu šetření bylo zjištěno, že doložené prohlášení o vlastnostech nereflektuje dodaný typ okenní konstrukce a deklaruje nižší hodnoty součinitele prostupu tepla. Zdali se jedná o vadu záleží na tom, jaké hodnoty byly žalobci skutečně deklarovány v době uzavření smlouvy a na tom, zda má výrobce k dispozici prohlášení o vlastnostech na skutečně dodanou okenní konstrukci v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 305-2011. Jiná konstrukce a umístění HS portálu je pravděpodobně důvodem, proč se tento nerosí. Konstrukce v oblasti zasklívací spáry vykazuje nestandardně nízké povrchové teploty, než je běžné, přesto však splňuje normou doporučenou hodnotu. Hliníkové nosiče zasklívací jednotky mohou mít vliv na snížení povrchové teploty, do výpočtu je však dle normy nelze zahrnout. Důvodem snížení teploty pouze v zasklívací spáře může být i vyšší vzdálenost vnitřního povrchu zasklívací jednotky od vnitřního povrchu zasklívacího rámu, nicméně úprava této problematiky byla do evropské normativní legislativy zavedena až v roce 2018 (do české dosud vůbec). Umístění nábytku může kondenzaci ovlivňovat, nicméně okna se rosí i tam, kde nábytek není. Vliv může mít i hloubka parapetu, ale v daném případě nelze jak parapet, tak plošné sálavé nízkoteplotní vytápění nazvat nestandardními. Konstrukce v oblasti zasklívací spáry vykazuje nestandardně nízké povrchové teploty, než je běžné, přesto však splňuje normou doporučenou hodnotu.8. Toto znalec potvrdil i při svém výslechu u soudu.9. Po provedení shora uvedených důkazů žalobce navrhoval rozšíření, resp. změnu žaloby, kterou soud usnesením