7 C 70/2022-30 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 11. 3. 2022 (ve znění doplňujícího podání ze dne 28. 7. 2022) se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 13 476 Kč s příslušenstvím. Žalobce uváděl, že s žalovaným uzavřel dne 11. 7. 2021 úvěrovou smlouvu, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 11 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 363 Kč. Splatnost úvěru byla určena ve lhůtě 30 dní ode dne jeho poskytnutí. Žalobce s žalovaným rovněž dohodl další služby vázající se k úvěru, a to poplatek za expres výplatu (199 Kč), poplatek za tzv. Bezpečnou splátku (99 Kč) a poplatek za SMS servis (49 Kč). Žalovaný si prodloužil splatnost úvěru o 30 dní prostřednictvím tzv. korunového odkladu (za poplatek 1 089 Kč). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, na to žalobce vyúčtoval účelně vynaložené náklady 2x 100 Kč. Dále byla žalovanému vyúčtována smluvní pokuta ve výši 330 Kč. Žalobce eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 13 476 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 10 999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 363 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 198 Kč, poplatku za SMS servis ve výši 98 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 1 089 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 200 Kč a smluvní pokuty účtované ve výši 330 Kč. Příslušenství pak představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 108,45 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši od 11. 3. 2022 do zaplacení z částky 13 476 Kč. Žalobce dále sděloval, jak byla posuzována úvěruschopnost žalovaného (zejména existence dalších úvěrů, závazků u jiných společností, zda jsou spláceny, nahlížením do příslušných registrů, credit scoring, posuzováním příjmů a výdajů, přezkoumáváním dalších ukazatelů, např. věk, rodinný stav). Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy k plnění, žalobce se obrátil se svým nárokem na soud. 2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou (náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen. 3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neučinil soudu žádné podání, zejména se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil v řízení nikterak spornými. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. Na základě žalobcem předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění. Žalobce s žalovaným uzavřel dne 11. 7. 2021 úvěrovou smlouvu, jejímž prostřednictvím žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 11 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit spolu s poplatkem ve výši 363 Kč a dále s poplatky za sjednané doplňkové služby (poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně, poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 1 089 Kč). Pro případ prodlení s úhradou úvěru bylo dohodnuto, že žalobce může požadovat úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním (minimálně 100 Kč za měsíc vymáhání), smluvní pokutu (ve výši 3 % jistiny úvěru, maximálně 0,1 % denně z dlužné částky) a úroky z prodlení dle zákonné sazby. Smlouva dále podrobněji upravovala práva a povinnosti smluvních stran, podmínky úvěru (lhůtu pro splatnost úvěru – 30 dnů od poskytnutí úvěru), možnost prodloužení splatnosti úvěru (korunový odklad, desetiprocentní odklad), splácení úvěru, jednotlivé doplňkové služby, náklady úvěru a ukončení smlouvy. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru pak specifikoval údaje o věřiteli, popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, náklady spotřebitelského úvěru a důležité právní aspekty. Dne 11. 7. 2021 byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 11 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného (což žalobce osvědčil dokladem). Žalovaný dne 6. 8. 2021 zaslal na účet žalobce 1 Kč pro prodloužení splatnosti úvěru. Ze Sazebníku platného od 8. 4. 2018 jsou patrny ceny za jednotlivé poplatky a doplňkové volitelné služby poskytované žalobcem v souvislosti s úvěrem, dále ceny za náklady úvěru, výše RPSN. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že dne 11. 7. 2021 byla žalovanému poskytnuta částka 11 000 Kč a že dne 6. 8. 2021 žalovaný uhradil 1 Kč. Ke dni 14. 1. 2022 žalobce zesplatnil celý úvěr. V závěru splátkového kalendáře je uvedena rekapitulace úvěrového vztahu, kdy jednotlivé dlužné částky konotují s žalobním návrhem. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky tzv. předžalobní upomínkou. Byla vyčíslována celková dlužná částka (13 476 Kč), kdy žalovaný byl vyzván k její úhradě nejpozději do 30 dnů ode dne sepsání výzvy (14. 1. 2022) na tam uvedený bankovní účet. Zaslání předžalobní výzvy doložil podacím archem České pošty, s.p. Žalobce dále předložil fotokopii platného občanského průkazu žalovaného a printscreeny ze systému žalobce, ze kterých bylo zjištěno, že žalovaný dosahuje příjmu 22 500 Kč měsíčně, příjmy ostatních členů činí 13 500 Kč měsíčně, výdaje domácnosti dosahují částky 8 340 Kč, měsíční splátky dalších úvěrů činí 2 000 Kč. U kolonky Počet dětí je vyznačena 0. Žalovaný byl dle printscreenu lustrován v ISIR (s negativním výsledkem), v SOLUS (opět s negativním výsledkem) a v CRIBIS (bez exekuce). Z úvěrové zprávy pak soud zjistil, že tato zpráva obsahuje základní informace o žalovaném, detaily ohledně spotřebního úvěru (leasing, jehož předmětem je vozidlo značky Škoda v hodnotě 143 398 Kč, výše měsíční splátky činí 3 179 Kč, nejsou evidovány dlužné splátky), ohledně osobního úvěru (jednorázová splátka úvěru ve výši 8 611 Kč), ohledně spotřebního úvěru (leasing, jehož předmětem bylo vozidlo Volkswagen v hodnotě 87 750 Kč, výše měsíční splátky činila 4 317 Kč, nejsou evidovány dlužné splátky, k datu 05/2018 je vozidlo splaceno), detaily ohledně kreditní splátkové karty (zůstatek jistiny činí 15 000 Kč, nejsou evidovány dlužné splátky), detaily ohledně kreditní splátkové karty (zůstatek jistiny činí 21 217 Kč, nejsou evidovány dlužné splátky). 5. V posuzovaném případě lze uzavřít, že mezi žalobcem a žalovaným byl uzavřen platný závazkový vztah ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.). Žalovaný má v tomto vztahu postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotné písemně uzavřené smlouvě a vedle zákonných ustanovení občanského zákoníku, dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy. Z hlediska obsahu závazku soud konstatuje, že není důvodu hodnotit závazek či kteroukoliv jeho část jako neplatnou pro rozpor s těmito ustanoveními chránícími spotřebitele. Tento závěr soudu dopadá nejen na sjednané poplatky, ale i na náklady na vymáhání a na smluvní pokutu (sjednanou v přiměřeném rozsahu). Bylo prokázáno, že žalovaný načerpal od žalobce částku 11 000 Kč a že se smluvně zavázal vrátit poskytnutý úvěr včetně poplatku a zaplatit sjednané doplňkové služby. Zavázal se také v případě prodlení s placením k platbě nákladů za vymáhání a smluvních pokut podle smlouvy o úvěru. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením úvěru, žalobce úvěr ke dni 14. 1. 2022 zesplatnil. Rozsah dlužných částek nebyl v řízení činěn sporným a vyplynul ze splátkového kalendáře předloženého žalobcem. Žalobce také důvodně požadoval coby příslušenství zákonný úrok z prodlení, a to jednak v kapitalizované výši, a jednak v procentní výši ode dne sepisu žaloby do zaplacení. Soud konstatuje, že žalobce rovněž dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného a dostál tak své zákonné povinnosti. 6. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobci peněžní plnění z titulu úvěrové smlouvy ze dne 11. 7. 2021. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč dle položky 2 písm. b) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3krát úkon právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby