11 C 46/2024-18 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 4. 1. 2024 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částek specifikovaných v enunciátu tohoto rozsudku. Tvrdila, že na základě žádosti žalovaného ze dne 5. 9. 2023 s ním uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jako Smlouva), přičemž před jejím uzavřením ověřila totožnost žalovaného tak, že jej požádala o zaplacení registrační platby 1 Kč a její platbou žalovaný potvrdil svou totožnost, kterou pak dále žalobkyně ověřila z kopie jeho občanského průkazu. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně od žalovaného vyžádala výplatní pásky za měsíce 5/2023 až 7/2023, z nichž zjistila čistý měsíční příjem žalovaného 25 752 Kč, dále posoudila jeho věk, obec a kraj bydliště a časovou osu žádosti, zohlednila měsíční výdaje žalovaného na bydlení a energie ve výši 6 694 Kč, na osobní výdaje ve výši 5 725 Kč, provedla lustrum žalovaného v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí a v registru úvěrů REPI provozovaném společností CRIF-Registr platebních informací s.r.o., provedla propočet životního minima a volných prostředků žalovaného ve vztahu k jeho schopnosti úvěr splácet metodou „zátěžového testování negativních scénářů“ a na základě těchto informací dospěla k závěru, že žalovanému je možno úvěr poskytnout. Na základě Smlouvy tedy žalovanému dne 6. 9. 2023 poskytla úvěr ve výši 5 000 Kč, který byl spolu se sjednaným poplatkem 1 240 Kč splatný dne 9. 10. 2023. Žalovaný však úvěr žalobkyni přes dvě upomínky, za něž žalobkyně účtuje částku „450 Kč, resp. 650 Kč“, nesplatil, když uhradil pouze částku 1 339 Kč. Žalobkyně proto předala pohledávku k „inkasnímu řízení“, za což dle čl. 7.4 Smlouvy účtuje náhradu nákladů ve výši 1 500 Kč a vedle toho další náklady na upomínání prostřednictvím SMS, e-mailů a telefonátů, které specifikuje pouze odkazem na přílohu. Dále žalobkyně žalovanému účtuje smluvní pokutu ve výši 0,1% p.d. z dlužné částky (není specifikováno, jakou částku má žalobkyně na mysli) za dobu od 10. 10. 2023 do podání návrhu, což má činit 440 Kč. Vedle dlužné částky samotné pak po žalovaném požaduje ještě úrok ve výši 39 % p.a. z částky 5 000 Kč za dobu od 10. 10. 2023 do 3. 1. 2024 a ve výši 15 % p.a. z částky 5 000 Kč za dobu od 4. 1. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. za dobu od 10. 10. 2023 do zaplacení. Žalovaný však tyto dlužné částky žalobkyni neuhradil ani poté, co jej o to předžalobní upomínkou ze dne 10. 11. 2023 upomínala. K jednání dne 27. 6. 2024 se žalobkyně po předchozí řádné omluvě nedostavila.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou již dne 24. 5. 2024 (doručenka čl. 13v). K jednání dne 27. 6. 2024 se nedostavil, ač mu bylo předvolání k tomuto jednání doručeno společně se žalobou.3. Soud proto věc při jednání dne 27. 6. 2024 projednal v nepřítomnosti účastníků. Při rozhodování vycházel především z následujících důkazů, z nichž zjistil:- z výpisu žalobkyně z OR soud ověřil právní subjektivitu žalobkyně.- z předžalobní upomínky z 10. 11. 2023 ve spojení s poštovním podacím lístkem z téhož dne, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení částky 11 718 Kč.- z upomínek ze dne 17. 10. 2023 a 30. 10. 2023, že žalobkyně sepsala listiny obsahující odkazy na Smlouvu a vyzývající žalovaného k zaplacení různých finančních částek. K těmto listinám nebyl přiložen doklad prokazující, že byly na adresu žalovaného skutečně zaslány.- z potvrzení společnosti , právnická osoba, ., že z účtu , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného u , jméno FO, . byla na účet č. , č. účtu, dne 6.9.2023 připsána částka 1 Kč.- z potvrzení společnosti , právnická osoba, ., že dne 6. 9. 2023 byla z účtu žalobkyně č. , č. účtu, převedena částka 5 000 Kč na účet č. , č. účtu, .4. Oproti tomu z provedeného důkazu Smlouvou soud nezjistil skutečnosti významné pro posouzení věci, protože důkaz Smlouvou sám o sobě neprokazoval její uzavření mezi žalobkyní a žalovaným, když nebyl opatřen podpisem žalobkyně a ze strany žalovaného byl pouze uveden údaj, že žalovaný měl tuto listinu podepsat digitálně, aniž by bylo tvrzeno, jakým konkrétním způsobem takto měl učinit, a aniž by bylo prokázáno, že právě on takto učinil a že právě Smlouvu s tímto obsahem hodlal se žalobkyní uzavřít. Z provedeného důkazu listinou označenou jako „Předsmluvní informace“ soud rovněž žádné skutečnosti významné pro posouzení věci nezjistil, když se jednalo o souhrn údajů uvedených žalobkyní, který sám o sobě důkazní hodnotu neměl. Rovněž ze z pouhé skutečnosti, že žalobkyně disponovala kopií občanského průkazu žalovaného, jeho výplatními páskami a dalšími údaji uvedenými v listině „Posouzení úvěruschopnosti žadatele“, soud relevantní závěry o uzavření Smlouvy dovodit nemohl.5. S odkazem na skutková zjištění uvedená výše je soud v tomto případě nucen konstatovat, že vyjma tvrzení, že žalobkyně žalovanému na jeho účet zaslala dne 6. 9. 2023 částku 5 000 Kč, prakticky žádné z jejích relevantních tvrzení nebylo prokázáno. Předně nebylo prokázáno tvrzení, že žalobkyně s žalovaným uzavřela Smlouvu, když žalobkyní předložené vyhotovení Smlouvy nebylo opatřeno podpisem žalovaného a žádné skutkové tvrzení ohledně toho, jakým způsobem měla být Smlouva prostředky komunikace na dálku uzavřena, žalobkyně ve své žalobě ani neuvedla, natož aby je prokázala. Bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému na jeho adresu zaslala dne 10. 11. 2023 předžalobní upomínku, nicméně doručení této výzvy prokázáno nebylo, tudíž nebylo možno ani vycházet z domněnky dojití třetího pracovního dne po odeslání dle ustanovení § 573 občanského zákoníku (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2403/19, který v bodě 8 dovodil, že „Jestliže stěžovatelka podpůrně argumentuje ustanovením § 573 obč. zák., který zakotvuje domněnku dojití zásilky, je k tomu třeba uvést, že tato vyvratitelná domněnka platí jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla. Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána (viz zákonná dikce "došlá zásilka").“).6. Protože se žalobkyně k jednání dne 27. 6. 2024 nedostavila, připravila se tak o možnost být podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.s.ř.) vyzvána k označení důkazů k prokázání výše uvedených relevantních tvrzení.7. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. § 120 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.8. Podle ust. § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.z.) Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (…). Podle ustanovení § 2993 věta první o.z. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.9. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle výše uvedených norem a byl nucen konstatovat, že za situace, kdy žalobkyně neunesla břemeno důkazní k prokázání svého tvrzení ohledně uzavření Smlouvy, nezbylo, než věc posoudit podle výše uvedených ustanovení § 2991 a § 2993 o.z. upravujících vydání bezdůvodného obohacení. Při tomto řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému zaplatila převodem na jeho účet částku 5 000 Kč, přičemž vzhledem k výše uvedenému tak činila bez právního důvodu, zatímco žalovaný jí dle jejího tvrzení vrátil pouze částku 1 339 Kč. Rozdíl, tedy částku 3 661 Kč, je proto povinen žalobkyni vrátit. Za situace, kdy nebylo prokázáno doručení některé z upomínek žalobkyně k zaplacení dlužné částky (až na výjimku v podobě předžalobní upomínky ostatně nebylo prokázáno ani jejich odeslání), splatnost dlužné částky nastala dle cit. ust. § 1958 odst. 2 o.z. až v závislosti na doručení žaloby dne 24. 5. 2024. Od tohoto dne má žalobkyně v souladu s cit. ust. § 1970 o.z. nárok rovněž na úrok z prodlení v zákonem stanovené výši. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 3 661 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75% p.a. za dobu od 25. 5. 2024 do zaplacení, jak je uvedeno ve vý