13 C 40/2017-960 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Podáním doručeným soudu dne 22. 4. 2024 se žalobce domáhal obnovy řízení proti výrokům I., II., III., IV., VI., VII., VIII., IX., X. a XI., a to rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně - pobočka ve Valašské Meziříčí ze dne 14. 12. 2022, č. j. 13 C 40/2017–819. Svůj návrh odůvodnil tak, že rozsudek zdejšího soudu č. j. 13 C 40/2017- 819 ze dne 14. 12. 2022 byl potvrzen ve výrocích I., II., III., IV., VI., VII., VIII., IX., X. a XI., a to rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. 11 Co 40/2023–873, přičemž ve výrocích V. a XII. byl rozsudek okresního soudu zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Při rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi účastníky, týkajícího se vlastnictví k pozemku , Číslo parcely 3, , jehož součástí je rodinný dům čp. , Anonymizováno, , rozhodl soud o vymezení bytových jednotek v rodinném domě tak, že bytovou jednotku číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, přikázal do vlastnictví žalobce a bytové jednotky číslo , Anonymizováno, a číslo , Anonymizováno, včetně příslušných spoluvlastnických podílů k nově vymezeným bytovým jednotkám přikázal žalované. Soud primárně vyšel ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , číslo posudku , Anonymizováno, , který byl vyhotoven 7. 1. 2019 a z následného dodatku k tomuto znaleckému posudku. Žalobce již v průběhu řízení před soudem prvního stupně vznášel námitky a připomínky k obsahu předmětného znaleckého posudku. Žalobce brojil proti závěrům, ke kterým znalkyně dospěla, žalobce opakovaně soudu sděloval a dokládal relevantními důkazy, že předmětný dům, respektive pozemek, jehož součástí je předmětný dům, lze rozdělit vertikálně. Žalobce uvádí, že důvodně předpokládal, že soudem ustanovená znalkyně ví, jaké jsou právní – technické – normy pro možné vymezení bytových jednotek a posoudí, zda jsou v domě splněny zejména technické zákonné požadavky pro to, aby zde bylo možno nově právně vymezit tři samostatné bytové jednotky. Žalobce neměl jediný důvod pochybovat o tom, že postup znalkyně může být chybný. Nicméně po pravomocném skončení předmětného řízení si nechal žalobce zpracovat další znalecký posudek číslo , Anonymizováno, , který vyhotovil v březnu 2024 soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , znalec jmenovaný pro obor stavebnictví – stavební odvětví různá, specializace vhodnost použitých materiálů, stáří, konstrukční systémy a statika, dále specializace stavební rozpočty a kalkulace cen stavebních prací a konstrukcí a obor technické obory různé, specializace stavební izolace tepelné, vodotěsné, protipožární a akustické. V rámci uvedeného znaleckého posudku zadal znalci otázky, zda nově vyhlášená bytová jednotka č., hodnota, splňuje požadavky ČSN 734301 – obytné budovy, dále zda nově vyhlášená bytová jednotka č., hodnota, splňuje požadavky vyhlášky č. 268/2009 Sb. – vyhláška o technických požadavcích na stavby, zda nově vyhlášená bytová jednotka č., hodnota, splňuje požadavky zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon, zda lze spojit bytovou jednotku č., hodnota, a bytovou jednotku č., hodnota, tak, aby splňovala požadavky bytové jednotky. Dle vyjádření žalobce v návrhu na obnovu řízení nesplňuje bytová jednotka požadavky ČSN 734301, nesplňuje ani požadavky vyhlášky č. 268/2009 Sb., ani požadavky zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon. Rovněž nelze bytové jednotky č., hodnota, a č., hodnota, spojit tak, aby splňovaly požadavky bytové jednotky. K upřesnění žalobce uvádí, že nejsou splněny požadavky z hlediska proslunění bytů – prohlášení bytového prostoru za bytovou jednotku, nesplňuje požadavky ČSN 734301, kdy okna z jediné obytné místnosti takto prohlášeného bytu jsou orientovány pouze na sever bez přímého slunečního svitu. Dále vybudování koupelny v bytové jednotce č., hodnota, nesplňuje ustanovení vyhlášky o technických požadavcích na stavby (§ 10 vyhlášky č. 268/2009 Sb.) a dále u bytu č., hodnota, - původně byly místnosti bytu č., hodnota, společné s obytnou halou (bytová jednotka č., hodnota, ) a byly součástí jednogeneračního objektu – v rámci těchto prostor byly provedeny nepovolené stavební úpravy, které vyžadovaly vydání stavebního povolení. Dle závěrů znalce pak prohlášení posuzovaných prostor vily na bytové jednotky je v příkrém rozporu s ustanoveními několika norem, zákonů a vyhlášek, proto rozdělení nemovitosti na tři bytové jednotky tak, jak je vyhlášeno, nelze provést, neboť je to v příkrém rozporu se zákonem č. 183/2006 Sb. stavební zákon vyhláškou č. 268/2009 Sb. vyhláška o technických požadavcích na stavby a ČSN 734301 – obytné budovy. Žalobce uvádí, že v rámci výkonu svého povolání měl jednání s , tituly před jménem, , jméno FO, , který věc náležitě posoudil a až na základě tohoto prověření tímto znalcem se žalobce dozvěděl o skutečnostech, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně.2. Žalovaná se v rámci svého procesního vyjádření ze dne 18. 6. 2024 k žalobě na obnovu řízení vyjádřila tak, že neshledává důvody pro obnovu v dané věci. Tvrzení žalobce nelze kvalifikovat jako nové skutečnosti nebo důkazy, které by nebylo možno předložit v původním řízení před soudem, popřípadě před odvolacím soudem, rovněž uvedené tvrzené skutečnosti a důkazy by byly irelevantní. Žalovaná respektuje pravomocné rozhodnutí soudu ve věci, zároveň zdůrazňuje potřebu právní jistoty po dlouhých letech sporu, který měl a má negativní psychologický dopad zejména na rodiče žalované, kteří v předmětném domě desítky let nerušeně žili a nadále žijí. Účelem soudního řízení má být vedle ochrany práv i konečné vyřešení právního sporu. Žalovaná odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 1. 2012 pod 22 Cdo 42/2012, kdy „skutkový stav nelze zjišťovat za každou cenu bez jasného časového omezení“. Žalovaná dále uvádí, že žalobce v průběhu řízení opakovaně vznášel námitky a připomínky k obsahu znaleckého posudku vyhotoveného soudem jmenovanou znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, , dožadoval se jiného rozdělení nemovitosti. Žaloba na obnovu řízení je pouze dalším pokusem o to, aby nemovitost byla rozdělena podle představ žalobce. Obsah znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, byl žalobci znám přinejmenším od roku 2019. Stejně tak disponoval stavební dokumentací nemovitosti a byl mu znám faktický stav a dispozice nemovitosti, respektive jednotlivých bytových jednotek - nově vymezené bytové jednotky byly fakticky jako samostatné bytové jednotky užívány jednotlivými domácnostmi již několik let před rozhodnutím soudu o rozdělení. Žalobce ve své pozici stavebního projektanta, technika a technického dozoru (žalobce je veden u České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě se specifikací činnosti „zaměření na inženýrsko – investorskou činnost (II.Č) ve výstavbě“) – si musel být po celou dobu vědom požadavků na výstavbu, obsahu stavebně právních vyhlášek a norem včetně nyní žalobou na obnovení namítaných požadavků na proslunění bytu. Pokud se závěry znaleckého posudku žalobce nesouhlasil, měl již v původním řízení možnost namítat nesprávnost znaleckého posudku z důvodů, kterými argumentuje nyní. Žalobce dle žalované nedodržel subjektivní lhůtu k podání žaloby na obnovu řízení. Subjektivní lhůta trvá tři měsíce a počíná běžet od okamžiku, kdy se ten, kdo obnovu navrhuje, dozvěděl o důvodu obnovy. Tyto důvody však musely být žalobci známy již nejméně od vyhotovení znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, v roce 2019, zřejmě však i mnohem dříve, když byl velmi dobře seznámen s dispozicí bytových jednotek, zároveň mu i z titulu jeho profese, kdy sám projektuje stavby a zná příslušné stavebně právní normy, musel být zřejmý i stav dotčené nemovitosti a jednotlivých jejích místností z pohledu v souladu se stavebně právními předpisy. Na žalobce pak lze v tomto případě aplikovat měřítko průměrného profesionála dle ustanovení § 5 občanského zákoníku, kdy – jednal-li bez této odborné péče – jde takové jednání či opomenutí k jeho tíži (žalovaná poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 10. 2012 sp. zn. 22 Cdo 2847/2012), dále poukazuje na usnesení ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. 22 Cdo 42/2012). Argumentace žalobce v předložené žalobě na obnovu řízení směřuje pouze ke stavebně technickým tvrzením, zejména nesouladu se stavebními předpisy a tvrzeným chybějícím stavebním povolením či ohlášením. Tyto aspekty však nejsou pro rozdělení nemovitosti relevantní za situace, kdy několik stavebních řízení týkajících se předmětné nemovitosti stále probíhá. Uvádí, že ani absence kolaudačního souhlasu neznamená, že by stavba nemohla být předmětem právních vztahů a nemohlo s ní být nakládáno a nebylo k ní možné nabýt vlastnictví (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 5. 2017, sp. zn. 26 Cdo 1184/2016). Případné stavebně právní nesrovnalosti tak nemohou mít dle názoru žalované vliv na rozhodnutí soudu o rozdělení nemovitosti a měly by být řešeny v příslušných stavebních řízeních. Ze spisu pak nevyplývá, že by příslušný stavební úřad měl k rozdělení d