17 C 19/2024-35 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se domáhá proti žalované zaplacení nároků vyplývajících ze smluv o úvěru uzavřených dne 14.11.2019 a 23.2.2020 mezi , právnická osoba, , právním předchůdcem žalobkyně (dále jen „věřitel“), a žalovanou. Tvrdí, že věřitel žalované poskytl dne 14.11.2019 částku 20.000 Kč za úrok ve výši 20,74 % ročně a poplatky ve výši 15.400 Kč, žalovaná uhradila jen 16.368 Kč. Dne 23.2.2020 poskytl věřitel žalované částku 9.000 Kč za úrok ve výši 24,24 % ročně a poplatky ve výši 5.400 Kč, žalovaná uhradila jen 5.095 Kč K úhradám došlo do data postoupení pohledávek. K úvěruschopnosti žalobkyně tvrdí, že věřitel vycházel z informací a dokladů žalované o příjmech a výdajích. Žalovaná v kartě zákazníka potvrdila jejich doložení. Doklady uváděné v kartě zákazníka nemá, rovněž nemá žádné doklady ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, . Ohledně posledně uvedené smlouvy navrhla vyžádat doklady od věřitele. Žalovaná dluh ze smlouvy o půjčce ze dne 23.2.2020 co do částky 14.246 Kč uznala.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že dne 14.11.2019 uzavřel věřitel s žalovanou, spotřebitelkou, smlouvu o spotřebitelském úvěru částky 20.000 Kč, přičemž částka ve výši 2.150 Kč byla použita na zaplacení stávajícího úvěru u věřitele č. , hodnota, a částka ve výši 17.850 Kč byla žalované vyplacena při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr s úrokem ve výši ve výši 20,74 % ročně a poplatky za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek ve výši 15.400 Kč vrátit v 80 týdenních splátkách po 485 Kč.4. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že dne 14.11.2019 žalovaná podepsala žádost o úvěr, ve které uvedla, že je rozvedená, má jednu vyživovací povinnost, bydlí v nájmu. Od roku 2018 je zaměstnána u , Anonymizováno, na dobu neurčitou, dosahuje čistého příjmu ve výši 12.252 Kč, navýšené o prémie ve výši 2.000 Kč a o přídavek na dítě ve výši 1.000 Kč. Na bydlení platí 6.423 Kč, má osobní výdaje 5.700 Kč, na exekuce splácí 203 Kč, jiné výdaje neuvedla, je zatržena další půjčka u věřitele, aniž je vyplněna celková výše půjčky. Je zatrženo předložení výplatních pásek, pracovní smlouvy, jiné než nájemní smlouvy.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že dne 23.2.2020 uzavřel věřitel s žalovanou, spotřebitelkou, smlouvu č. , hodnota, o spotřebitelském úvěru částky 9.000 Kč, přičemž částka ve výši 9.000 Kč byla žalované vyplacena při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr s úrokem ve výši ve výši 32,15 % ročně a poplatky za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.400 Kč vrátit v 60 týdenních splátkách po 270 Kč.6. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že dne 23.2.2020 žalovaná podepsala žádost o úvěr, ve které uvedla, že je rozvedená, nemá vyživovací povinnost, bydlí v nájmu. Od roku 2018 je zaměstnána u , Anonymizováno, , dosahuje čistého příjmu ve výši 12.362 Kč, navýšené o 2.000 Kč za úklid. Na bydlení platí 7.120 Kč, má osobní výdaje 3.700 Kč, z půjček a úvěrů uvedla výše uvedený úvěr, jiné výdaje neuvedla. Uvedla, že je proti ní vedeno 1 exekuční řízení. Je zatrženo předložení výplatních pásek, pracovní smlouvy, jiné než nájemní smlouvy.7. Z uznání bylo zjištěno, že dne 16.3.2022 žalovaná uznala, že má vůči věřiteli dluh ze smlouvy č. , hodnota, o spotřebitelském úvěru ve výši 14.246 Kč.8. Věřitel přes výzvu soudu doklady ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, nedoložil. Nepřítomného účastníka řízení není soud povinen u jednání poučovat o jeho procesních povinnostech. Jen pro nepřítomnost účastníka, který nepožádal o odročení jednání, není soud povinen jednání odročit a (znovu) vyzývat k doplnění tvrzení a dokazování.9. Pohledávky za žalovanou byly postoupeny žalobkyni postupní smlouvou ze dne 1. 6. 2023. Postoupení bylo žalované oznámeno zásilkou podanou u pošty dne 23. 6. 2023. Zároveň byla vyzvána k platbě žalovaných částek do 10 dnů. (zjištěno ze smlouvy o postoupení, z oznámení a podacího lístku)10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle § 6 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.16. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.17. Podle § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinnému do 28.5.2022 (dále jen ZosÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.18. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle § 78 odst. 2 ZosÚ poskytovatel při plnění povinností podle odstavce 1 (pořizování listin nezbytných pro hodnověrné osvědčení řádného plnění povinností stanovených tímto zákonem) uchovává zejména b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzovaní úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.20. Podle § 1 ZosÚ tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.21. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).22. Ustanovení § 1 zákona o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice 2008/48/ES. Česká republika se zavázala implementovat směrnici do národního práva a soudy či jiné instituce jsou povinny aplikovat transponované normy evropského práva eurokonformně, tedy v souladu se zněním a účelem směrnice, přičemž jsou také vázány judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Závaznost judikatury Soudního dvora byla vyjádřena v rozsudcích ve věci C-453/00 , Anonymizováno, a ve věci 283/81 , Anonymizováno, . Zásada nepřímého účinku evropského práva byla vyjádřena např. v rozhodnutí Soudního dvora ve věci 14/83 , jméno FO, . Pravidlo výkladu norem českého práva v souladu s ustanovením a cíli směrnice EU a s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora je vyjádřeno mj. v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39.23. Zákon č. 257/2016 Sb. ukládá věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku řadu povinností s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě předtím, než bude smlouva uzavřena, zajišťují i jeho ochranu po uzavření sml