17 C 50/2024-44 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se žalobou domáhá proti žalovanému zaplacení nároků vyplývajících ze smluv o úvěru uzavřených dne 17.6.2020 (nároky označené ve výrocích jako II a)), dne 1.4.2020 (nároky označené ve výrocích I a) a II b)) a ze dne 25.12.2019 (nároky označené ve výrocích I b) a II c)) mezi , právnická osoba, , právním předchůdcem žalobkyně (dále jen věřitel), a žalovaným. Tvrdí, že věřitel žalovanému poskytl u smlouvy o úvěru uzavřené dne 17.6.2020 částku 14.000 Kč, žalovaný na splátkách uhradil jen 17.000 Kč, u smlouvy o úvěru uzavřené dne 1.4.2020 částku 35.000 Kč, žalovaný uhradil 12.800 Kč a u smlouvy o úvěru uzavřené dne 25.12.2019 částku 38.000 Kč, žalovaný na splátkách uhradil 18.244 Kč. Žalovaný se zavázal částky spolu s úrokem a poplatky vrátit ve splátkách. Splátky řádně nehradil. Žalobkyně se žalobou domáhá částek uvedených ve výrocích I a II tohoto rozsudku. K zjišťování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdí, že věřitel vycházel z informací žalovaného při poskytnutí úvěru o jeho majetkových a rodinných poměrech, z předložených dokladů k jeho majetkovým poměrům (žalobkyně upozorňuje, že listiny měl věřitel k dispozici při uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem zákaznické karty).2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Za splnění předpokladů dle ustanovení § 115a o.s.ř. rozhodoval soud bez nařízení jednání.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, soud zjistil, že dne 25.12.2019 uzavřel věřitel s žalovaným, spotřebitelem, smlouvu o spotřebitelském úvěru částky 38.000 Kč, přičemž částka ve výši 5.363 Kč byla použita na zaplacení stávajícího úvěru u věřitele č. , tel. číslo, a částka ve výši 32.637 Kč byla žalovanému vyplacena při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr s úrokem ve výši 49 % ročně a poplatky za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek ve výši 14.925 Kč vrátit v 24 splátkách po 3.136 Kč měsíčně.5. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že dne 25.12.2019 žalovaný podepsal žádost o úvěr, ve které uvedl, že úvěr potřebuje na běžné vybavení domácnosti. Žije s partnerkou, v nájmu, má 1 vyživovací povinnost, podniká s čistým příjmem 6.742 Kč měsíčně, domácnost má další příjmy ve výši 7.500 Kč. Má výdaje ve výši 1.400 Kč na stávající splátky věřiteli a ve výši 2.500 Kč běžné měsíční výdaje. Je zatrženo předložení živnostenského listu a daňového přiznání za rok 2018. Žalovaný prohlásil, že proti němu není vedeno exekuční ani insolvenční řízení, nehradí externí splátky.6. Žalobkyně tvrdí, že smlouvu č. , tel. číslo, , ani doklady k ověřování úvěruschopnosti u této smlouvy nemá. Navrhla, aby k předložení listin byl vyzván věřitel. Věřitel sdělil, že doklady již k této smlouvě nemá.7. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, soud zjistil, že věřitel uzavřel dne 1.4.2020 s žalovaným, spotřebitelem, smlouvu o úvěru částky 35.000 Kč. Žalovaný se zavázal částku spolu s úrokem ve výši 86 % ročně, poplatkem za zpracování zápůjčky ve výši 1.500 Kč a za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 7.074 Kč uhradit v 24 měsíčních splátkách po 3.454 Kč. Téhož dne věřitel žalovanému částku 35.000 Kč vyplatil.8. Žalovaný o sobě při žádosti o úvěr dne 1.4.2020 uvedl, že úvěr potřebuje na běžné vybavení domácnosti. Žije s partnerkou, v nájmu, má 1 vyživovací povinnost, podniká s čistým příjmem 6.742 Kč měsíčně, domácnost má další příjmy ve výši 15.200 Kč. Má výdaje ve výši 3.000 Kč na stávající splátky věřiteli a ve výši 3.000 Kč běžné měsíční výdaje. Je zatrženo předložení živnostenského listu a daňového přiznání za rok 2018. Žalovaný prohlásil, že proti němu není vedeno exekuční ani insolvenční řízení, nehradí externí splátky. (zjištěno z žádosti)9. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, soud zjistil, že věřitel uzavřel dne 17.6.2020 s žalovaným, spotřebitelem, smlouvu o úvěru částky 14.000 Kč. Žalovaný se zavázal částku spolu s úrokem ve výši 86 % ročně, poplatkem za zpracování zápůjčky ve výši 1.500 Kč a za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3.209 Kč uhradit v 78 splátkách po 381 Kč týdně. Téhož dne věřitel žalovanému částku 14.000 Kč vyplatil.10. Žalovaný o sobě při žádosti o úvěr dne 17.6.2020 uvedl, že úvěr potřebuje na běžné vybavení domácnosti. Žije s partnerkou, v nájmu, má 1 vyživovací povinnost, podniká s čistým příjmem 12.047 Kč měsíčně, domácnost má další příjmy ve výši 16.000 Kč. Má výdaje ve výši 6.200 Kč na stávající splátky věřiteli a ve výši 3.700 Kč běžné měsíční výdaje. Je zatrženo předložení živnostenského listu a daňového přiznání za rok 2019. Žalovaný prohlásil, že proti němu není vedeno exekuční ani insolvenční řízení, nehradí externí splátky. (zjištěno z žádosti)11. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny žalobkyni postupní smlouvou uzavřenou 21.9.2023. Postoupení bylo žalovanému oznámeno podáním podaným na poštu dne 27.10.2023. Žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě žalovaných částek ve lhůtě do 10 dnů. (zjištěno ze smlouvy o postoupení, z oznámení a z podacího lístku).12. Podle § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinnému do 28.5.2022 (dále jen ZoSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.13. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 78 odst. 1, 2 písm. b), odst. 4,5 ZoSÚ:15. (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.16. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,17. (4) Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena.18. (5) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce poskytovatele nebo zprostředkovatele a ten, jehož oprávnění k činnosti zaniklo nebo bylo zrušeno.19. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.20. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.21. Zákon č. 257/2016 Sb. ukládá, v souladu se směrnicí 2008/48/ES, věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku řadu povinností s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě předtím, než bude smlouva uzavřena (§75 an, § 90 an.), zajišťuje i jeho ochranu po uzavření smlouvy (§§ 110, § 117 an. § 122). Z jednotlivých ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. je patrné, že jeho účelem je ochrana spotřebitele před jeho nadměrným (neúnosným) zadlužováním (viz. i b. 26 preambule směrnice). Stejnému cíli odpovídá i ustanovení § 86 ZoSÚ.22. Ustanovení § 86 ZoSÚ ani čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/48/ES nespecifikují okruh informací, které by měl věřitel získat ani rozsah ověření informací. V každém jednotlivém případě uvažované smlouvy o spotřebitelském úvěru je tak věřitel jako osoba v oboru orientovaná povinen vyhodnotit, které informace jsou zapotřebí pro zjištění, zda bude po zamýšlenou dobu trvání úvěrového vztahu spotřebitel schopen úvěr splácet či nikoli.23. K okruhu informací potřebných k ov