17 C 88/2024-12 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se částek uvedených ve výroku I a II tohoto rozsudku domáhá s tvrzením, že s žalovaným uzavřel její právní předchůdce - , právnická osoba, (dále jen „věřitel“), dne 25. 5. 2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytl částku 25.000 Kč, kterou žalovaný s dohodnutými úroky v dohodnuté lhůtě nevrátil. Vedle jistiny ve výši 25.000 Kč a úroků z prodlení se žalobkyně domáhá částky 100 Kč na nákladech na upomínání, částky 4.075 Kč na smluvní pokutě a částky 5.363 Kč na úroku. Věřitel k posouzení úvěruschopnosti prolustroval žalovaného v insolvenčním rejstříku a v registrech dlužníků.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Za splnění předpokladů dle ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodoval soud o věci bez nařízení jednání.4. Ze smlouvy o úvěru a dodatku bylo zjištěno, že dne 25. 5. 2023 doplněné 31.5.2023 byla prostřednictvím komunikace na dálku uzavřena mezi věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, spotřebitelem, smlouva o poskytnutí úvěru ve výši 25.000 Kč za úrok ve výši 261 % ročně, se splatností do 30 dnů. Smlouvou byly dohodnuty smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně za prodlení s platbou se splatností po dni prodlení a poplatky za upomínku.5. Věřitel vyplatil žalovanému na jeho účet do 31.5.2023 částku 25.000 Kč. (zjištěno výpisem z účtu)6. Žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky do 5.4.2024. (zjištěno z dopisu a podacího lístku)7. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni postupní smlouvou. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení a z podacího lístku)8. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen ZosÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.13. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 1 ZosÚ tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.15. Pokud by věřitel přistupoval k uzavření smluv tak, jak mu ukládá § 86 ZosÚ, musel by u žadatelů o úvěr, u kterých je jejich příjem nižší nebo srovnatelný jako jejich výdaje, vyhodnotit, že dle § 86 odst. 1 věty druhé ZosÚ není oprávněn úvěr poskytnout.16. Pouhé prověřování v registrech dlužníků bez elementárního zjišťování příjmů a výdajů žalovaného není řádným prověřováním úvěruschopnosti.17. Ve smyslu § 87 ZosÚ je smlouva neplatná a žalobkyně, která prokázala poskytnutí hotovosti v částce 25.000 Kč žalovanému i postoupení pohledávky, má právo jen na vrácení dosud neuhrazené jistiny. Ve zbylém rozsahu vyjma úroků z prodlení z jistiny je požadavek žalobkyně pro neplatnost smlouvy nedůvodný.18. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.20. Úroky z prodlení z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s § 87 ZosÚ a § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Věřitel žalovaného vyzval k zaplacení ve lhůtě do 28.12.2023 a až od následujícího dne má nárok na úroky z prodlení. S ohledem na neplatnost smlouvy nemohl soud přihlížet k splatnosti sjednané účastníky v této smlouvě, tudíž ani přiznat úroky z prodlení ve vyšším rozsahu.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v 68 % (přihlížeje i k příslušenství), neúspěšná v 32 %, nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 36 %. Náklady žalobkyně v částce 2.614 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.162 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a žalobu včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Z toho 36 % činí částku 941 Kč.22. Lhůta k plnění nákladů řízení byla stanovena podle § 160 o.s.ř.