18 C 182/2024-141 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobce se domáhal určení, že je výlučným vlastníkem pozemku , Číslo parcely 1, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, , č. p. , adresa, , rodinný dům, a pozemku , Číslo parcely 1, , zahrada (dále jen „nemovitosti“), a to proto, že vůči žalované uplatnil právo na vrácení daru z důvodů, které byly specifikovány ve výzvě k vrácení daru ze dne 1. 7. 2024.2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala, přičemž namítla jednak promlčení práva na vrácení daru a dále uvedla, že její jednání nenaplnilo znaky hrubého porušení dobrých mravů a že v dané věci je potřebné zohlednit i kontext vzájemného jednání žalobce i žalované.3. Účastníci učinili nesporným, že na základě darovací smlouvy uzavřené mezi nimi dne 26. 2. 2013 jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí s podílem 1/2 a 1/2. Žalobce tento podíl žalované daroval (darovací smlouva a výpisy z katastru nemovitostí).4. Žalovaná vyzvala žalobce dne 13. 9. 2023 k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 495 000 Kč z titulu nadužívání jeho spoluvlastnického podílu (předžalobní výzva, obálka). Žalobce následně zaslal žalované dopis, kterým odvolal dar a vyzval žalovanou k vrácení daru, přičemž jako důvody k odvolání daru uvedl (i) pravomocné odsouzení žalované za , podezřelý výraz, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a dále (ii) výzvu žalované k vydání bezdůvodného obohacení ze září 2023 (odvolání daru). Na odvolání daru reagoval zástupce žalované tak, že žalobci sdělil, že výzvu k vrácení daru žalovaná odmítá (reakce na odvolání daru).5. Ve věci Okresního soudu v , adresa, sp. zn. 2 T 47/2022 byla žalovaná pravomocně odsouzena pro , podezřelý výraz, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kterého se dopustila tím, že v období od 2. 11. 2018 do 11. 12. 2018 v , Anonymizováno, , kde pobývala s nezletilým synem účastníků, opakovaně sdělovala ohledně žalobce nepravdivé skutečnosti specifikované ve skutkové větě rozsudku. Dovolání žalované v této věci bylo odmítnuto (rozhodnutí soudů ve věci 2 T 47/2022).6. Ve věci zdejšího soudu sp. zn. 19 C 123/2015 se žalovaná domáhala ochrany proti neoprávněnému zásahu do vlastnického práva (umožnění užívání nemovitostí), přičemž žalovaná byla úspěšná, rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen a dovolání i ústavní stížnost byly odmítnuty (rozhodnutí soudů ve věci 19 C 123/2015).7. Ve věci zdejšího soudu sp. zn. 16 C 7/2016 se žalobce domáhal vrácení daru ze strany žalované, přičemž jeho žaloba byla zamítnuta, rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen a dovolání i ústavní stížnost byly odmítnuty (rozhodnutí soudů ve věci 16 C 7/2016).8. Ve věci zdejšího soudu sp. zn. 119 C 34/2018 se žalovaná úspěšně domáhala vydání bezdůvodného obohacení z důvodu omezení jejího spoluvlastnického práva, rozsudek soudu prvního stupně byl co do podstaty potvrzen (rozhodnutí soudů ve věci 119 C 34/2018).9. Ve věci zdejšího soudu sp. zn. 4 T 92/2019 byl žalobce odsouzen pro , podezřelý výraz, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, přičemž jeho odvolání bylo zamítnuto a následně bylo rozhodnuto o jeho osvědčení (rozhodnutí soudů ve věci 4 T 92/2019).10. Ve věci zdejšího soudu 52 P 146/2016 bylo naposledy rozhodnuto zdejším soudem tak, že se nezletilý syn účastníků svěřuje do střídavé péče rodičů, přičemž bylo rozhodnuto i o celé řadě dalších otázek (rozhodnutí soudů ve věci 52 P 146/2016).11. Z části úředního záznamu o podaném vysvětlení soud zjistil, že žalobce dne 14. 10. 2020 podával vysvětlení, v němž odkazoval na své , podezřelý výraz, oznámení ze dne 21. 3. 2019 a dále uvedl, že následně podával i doplnění , podezřelý výraz, oznámení, kdy na základě toho, co získal z dokumentace OSPOD, zjistil další okolnosti týkající se pobytu žalované a nezletilého v , Anonymizováno, v listopadu a v prosinci 2018.12. Z e-mailové komunikace ze září 2023 plyne, že mezi účastníky byla emotivně řešena neshoda ohledně uzamčení zadní brány a souvisejících klíčů. Z e-mailové komunikace ze srpna 2024 plyne, že mezi účastníky je řešena další neshoda ohledně tvrzené výměny zámkové vložky.13. Ze vzájemné komunikace v roce 2023 ohledně kotle soud zjistil, že žalobce sdělil žalované, že přestal fungovat kotel a požádal žalovanou o finanční účast na výměně kotle a následně mezi účastníky proběhla vzájemná výměna názorů na tuto okolnost (dopis a e-mail žalobce, dopis žalované, protokol, nabídka, faktura). Žalovaná poté žalobci zaslala 20 000 Kč jako podíl na úhradě kotle (potvrzení o úhradě).14. Ze sdělení ceny obvyklé a souvisejícího e-mailu žalobce soud zjistil, že v září 2023 došlo k ocenění nemovitostí, na což žalobce reagoval vlastní nabídkou na úhradu za podíl žalované.15. Z fotek doložených žalovanou ohledně skříně a SMS zpráv soud nic podstatného nezjistil, neboť to s projednávanou věcí přímo nesouvisí. Z historie transakcí a faktur z roku 2013 soud také nic nezjistil, neboť se to projednávané věci netýká.16. Zjištěný skutkový stav lze ve stručnosti shrnout tak, že žalobce jako dárce vyzval žalovanou jako obdarovanou dne 1. 7. 2024 k vrácení daru, a to ze dvou důvodů: (i) pro jednání, za které byla žalovaná pravomocně odsouzena za , podezřelý výraz, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a (ii) pro jednání, kterým žalovaná v září 2023 vyzvala žalobce k úhradě částky 495 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání spoluvlastnického podílu. Žalovaná byla pravomocně odsouzena za , podezřelý výraz, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a to pro jednání, ke kterému došlo v období od 2. 11. 2018 do 11. 12. 2018, přičemž k pravomocnému odsouzení žalované došlo dne 12. 3. 2024. Žalobce podal žalobu dne 6. 9. 2024. Z kontextu vzájemných vztahů a sporů účastníků plynoucího zejména z celé řady doložených soudních rozhodnutí, jakož i z doložené komunikace, je zcela zjevné, že vztahy mezi účastníky jsou vyhroceny daleko nad rámec běžných civilních sporů a/nebo rodičovských konfliktů, účastníci nejsou schopni spolu vůbec racionálně komunikovat a oba dva vůči sobě navzájem dokonce spáchali trestnou činnost.17. Podle § 630 obč. zák. dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.18. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.19. Soud vyšel z těchto závěrů judikatury:20. Byla-li darovací smlouva uzavřena před 1. 1. 2014, je nutné nárok na vrácení daru vždy poměřovat zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném do 31. 12. 2013, i když k „nemravnému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po 1. 1. 2014 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2339/2019).21. Právní vztah z darování zaniká ve smyslu § 630 obč. zák. na základě kvalifikovaného porušení dobrých mravů chováním obdarovaného vůči dárci, popř. členům jeho rodiny, a dále na základě jednostranného právního úkonu dárce vůči obdarovanému, kterým se domáhá vrácení daru. Právo na vrácení daru vzniklo dárci okamžikem jednání obdarovaného, který svým chováním hrubě porušil dobré mravy. Judikatura Nejvyššího soudu i právní teorie je ustálena v tom, že tříletá promlčecí doba podle § 101 obč. zák. pro uplatnění práva na vrácení daru počíná běžet od okamžiku, kdy chování obdarovaného naplnilo znaky uvedené v § 630 obč. zák., tedy od okamžiku, kdy právo dárce mohlo být vykonáno poprvé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2018, sp. zn. 33 Cdo 3746/2017).22. V tříleté promlčecí lhůtě je třeba nejen vyzvat k vrácení daru, ale též v případě, že obdarovaný výzvu neakceptuje, podat též žalobu k soudu (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2021, sp. zn. 17 Co 223/2021).23. Počátek obecné tříleté promlčecí doby, vázaný podle § 101 obč. zák. na den, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, je určen objektivně. Na subjektivní vědomosti oprávněné osoby o podstatě práva a jeho výkonu naopak možnost uplatnění práva nezávisí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2020, sp. zn. 28 Cdo 2226/2019).24. Takto stanovený počátek běhu promlčecí doby je objektivního charakteru a není vázán na vědomost věřitele o možnosti své právo uplatnit. Objektivní charakter má i obecná tříletá promlčecí doba a jejím uplynutím se právo promlčí i v případě, jestliže uplyne dříve, než se věřitel o svém právu dozví (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 33 Odo 665/2002).25. Odborná literatura i soudní praxe je zajedno v tom, že k zániku darovacího vztahu, tj. obnově vlastnictví dárce k věci, dojde na základě dvou právních skutečností, a to hrubého porušení dobrých mravů chováním obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny a jednostranného právního úkonu dárce adresovaného obdarovanému směřujícího k vrácení daru. I pro tento jednostranný adresný právní úkon platí, že musí splňovat náležitosti požadované občanským zákoníkem pro právní úkony obecně (§ 34 a násl.), tedy i náležitosti projevu vůle ve smyslu jeho určitosti (§ 37 odst. 1