20 C 66/2022-76 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 12. 7. 2022 domáhal vypořádání spoluvlastnictví k pozemkům p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v obci a katastrálním území , adresa, (dále jen „pozemky“). V žalobě uvedl, že ostatním šesti spoluvlastníkům nabídl, že jejich podíly odkoupí. Žalovaná 2) a původní žalovaná , jméno FO, odpověděly, že nemají zájem žalobci svoje podíly prodávat. Ostatní spoluvlastníci se nevyjádřili.2. Podáním ze dne 20. 7. 2022 žalobce změnil svoji žalobu tak, že se domáhá oddělení svého spoluvlastnictví na výše uvedených pozemcích ve smyslu ustanovení § 1140 odst. 2 o. z.3. Soud následně usnesením čj. 20 C 66/2022-16 ve smyslu ustanovení § 95 o.s.ř. ze dne 20. 9. 2022 změnu žaloby připustil.4. Poté byli všichni žalovaní (původně na straně žalovaných byla i , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, ) vyzváni k vyjádření se ke změněné žalobě.5. Ve vyjádření ze dne 17. 10. 2022 žalovaná 2) uvedla, že souhlasí s oddělením žalobce, žádala pouze, aby byl zachován přístup k nově vzniklým pozemkům.6. Ve vyjádření, které bylo soudu doručeno dne 25. 10. 2022, žalovaná 1) uvedla, že žalobu neuznává zcela, nicméně souhlasila s tím, aby pozemek p. č. , Anonymizováno, byl zapsán do vlastnictví žalobce a zbytek spoluvlastnictví byl rozdělen mezi spoluvlastníky včetně žalobce dle jejího návrhu.7. U prvního jednání soud účastníky poučil ve smyslu § 118a o.s.ř. o tom, co je třeba tvrdit a co prokazovat. Zároveň soud všem účastníkům poskytl dostatečně dlouhou lhůtu na to, aby soudu předložili konkrétní návrhy na oddělení žalobce ze spoluvlastnictví s tím, že k těmto návrhům je třeba předložit i příslušný geometrický plán.8. Podáním ze dne 28. 4. 2023 vzal žalobce svůj návrh ve vztahu k žalovaným , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, v celém rozsahu zpět s odůvodněním, že tito žalovaní mu v mezidobí prodali svoje podíly na pozemcích.9. Soud proto usnesením čj. 20 C 66/2022-50 ze dne 25. 5. 2023 řízení ve vztahu k těmto žalovaným zastavil ve smyslu § 96 o.s.ř.10. Žalobce zároveň předložil závazné stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, a to v podobě souhlasu podle ustanovení § 44 odstavec 1 zákona o ochraně přírody a krajiny s vydáním rozhodnutí ve věci nového vymezení hranic pozemků z důvodu vypořádání podílového spoluvlastnictví.11. Žalobce pak předložil soudu geometrický plán, podle kterého navrhoval, aby došlo k jeho oddělení ze spoluvlastnictví pozemků.12. U jednání, které proběhlo dne 20. 11. 2023, soud znovu poskytl žalovaným (především žalované 1), která uváděla, že u minulého jednání nebyla) lhůtu na předložení alternativního geometrického plánu, dle kterého by bylo možné jinak oddělit žalobce ze spoluvlastnictví pozemků.13. Následně žalobce zaslal soudu svoje vyjádření ze dne 22. 11. 2023, ve kterém podrobně vysvětloval důvody, proč byl zpracován geometrický plán, který předložil soudu, a v tomto vyjádření se domáhal nařízení dalšího jednání, aby tak došlo k rychlému, hospodárnému a spravedlivému řešení, jelikož žalovaní byli doposud ve svých stanoviscích pasivní a svoje názory nedoložili důkazy, když soudu nepředložili žádný alternativní geometrický plán. Zároveň však žalovaní nechtěli poskytnout souhlas ani součinnost žalobci, aby tak mohlo dojít k oddělení jeho spoluvlastnictví dohodou.14. Proto soud nařídil jednání na den 24. 5. 2024, při kterém provedl k důkazu především geometrický plán vyhotovený geodetem , jméno FO, a dle kterého bylo možné rozhodnout o oddělení spoluvlastnictví žalobce. K tomuto jednání se nikdo ze žalovaných nedostavil, čímž se žalovaní zbavili možnosti být opakovaně poučeni ve smyslu § 118a a § 118b o.s.ř.15. Žalobce následně předložil soudu v dostatečném množství geometrický plán a soud za situace, kdy bylo možné rozhodnout o oddělení žalobce, odročil jednání za účelem vyhlášení rozsudku.16. Podle ustanovení § 1140 odst. 1 nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.17. Podle ustanovení § 1140 odst. 2 každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví.18. Z výše uvedeného, zejména z geometrického plánu předloženého žalobcem, soud zjistil, že oba pozemky p.č. , Anonymizováno, i , Anonymizováno, je možné rozdělit tak, aby žalobci bylo možno přikázat jeho podíl na obou pozemcích. Žalobce navrhoval, aby v případě pozemku p.č. , Anonymizováno, mu byla přikázána levá část tohoto pozemku odpovídající výměrou jeho spoluvlastnickému podílu, čímž vzniká nový pozemek o menší výměře, než byl původní. Zároveň žalobce navrhoval v tomto případě přikázání do jeho výlučného vlastnictví části pozemku, která je méně bonitní, jelikož tvoří „trojúhelník pod cestou“, o který žalovaní neměli zájem. V případě pozemku p.č. , Anonymizováno, soud žalobci přikázal dva pozemky, které tvoří levou část původního pozemku a které svojí výměrou rovněž odpovídají jeho spoluvlastnickému podílu.19. Naopak žalovaným 1), 2), 3) soud ponechal pravou část obou původních pozemků s tím, že tato část také odpovídá jejich podílům na spoluvlastnictví a zároveň tyto pozemky o nových výměrách (pozemek p.č. , Anonymizováno, a nově vzniklý pozemek p.č. , Anonymizováno, ) přikázal do spoluvlastnictví těmto třem žalovaným ve vzájemném poměru k jejich původním podílům. Jelikož však již byl (tímto rozhodnutím) z tohoto spoluvlastnictví většinový vlastník oddělen, musel soud jejich spoluvlastnické podíly přiměřeně zvýšit. Tyto zvýšené podíly soud označil ve výroku III. tohoto rozsudku. Soud se zabýval všemi možnostmi, jak lze rozdělit oba předmětné pozemky a tím, který způsob vypořádání je v daném případě nejvhodnější. V tomto případě je nesporné, že pozemky lze rozdělit a způsob oddělení, který navrhuje žalobce, se jeví jako spravedlivý. Žalobce tímto obdrží oddělený spoluvlastnický podíl v přibližně stejné hodnotě kvality pozemku jako žalovaní. Vzniklé pozemky mají hranici oddělenou rovnou přímkou, všechny mají přirozený tvar. Nejhůře využitelný pozemek dle jeho tvaru obdrží žalobce. Ostatním spoluvlastníkům se v poměru jejich dosavadních spoluvlastnických podílů zvyšuje výše jejich spoluvlastnického podílu na pozemcích zbylých ve spoluvlastnictví.20. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, žalobce požaduje při oddělení ze spoluvlastnictví zcela odpovídající část pozemku, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozsudku.21. Součástí tohoto rozsudku je i geometrický plán vyhotovený geodetem , jméno FO, a ověřený dne 12. 6. 2023 , tituly před jménem, , jméno FO, . Po právní moci tohoto rozsudku bude jedno vyhotovení rozsudku včetně tohoto geometrického plánu předloženo katastrálnímu úřadu ke vkladu do katastru nemovitostí.22. O nákladech řízení pak soud rozhodoval v souladu s judikaturou a ustanovením § 142 odstavec 2 o.s.ř., kdy by žádnému z účastníků neměla být přiznána náhrada nákladů řízení. V tomto případě se jedná o řízení, při kterém způsob vypořádání je ovlivněn zněním zákona a jedná se o tzv. iudicium duplex. Jediné náklady, které v tomto případě považuje soud za nutné rozdělit mezi spoluvlastníky, jsou náklady na vyhotovení geometrického plánu. Geometrický plán byl totiž vypracován v zájmu všech spoluvlastníků, a proto by měl každý ze spoluvlastníků uhradit stejnou část těchto nákladů. Jelikož v řízení bylo rozhodováno o spoluvlastnictví čtyřech vlastníků, soud proto rozdělil žalobcem uplatněné náklady ve výši 12 200 Kč, které žalobce měl s geometrickým plánem, na čtyři díly, a uložil každému ze žalovaných zaplatit žalobci částku 3 050 Kč.