9 C 15/2024-21 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 23. 11. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 800 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím a smluvní pokutou 1 687 Kč. Tvrdila, že prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný na jejích webových stránkách vybral parametry úvěru, vyplnil registrační formulář, odsouhlasil smluvní dokumentaci, zadal kód z verifikační SMS, poskytl kopii svého dokladu totožnosti a zaslal částku 1 Kč, přičemž dále poskytl výpisy ze svého bankovního účtu a případně výplatní listy, uzavřela dne 13. 10. 2022 s žalovaným smlouvu o úvěru a tento mu poskytla převodem na jeho účet. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru platit smluvní úrok 40 % p. m. z jistiny. Nezaplatil však přes opakované upomínky ničeho a žalobkyně proto úvěr ke dni 15. 2. 2023 zesplatnila. Žalobkyně po žalovaném požaduje částku 9 800 Kč tvořenou jistinou 7 000 Kč a úrokem za první měsíc čerpání úvěru 2 800 Kč, a dále sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d. za dobu od 16. 2. 2023 do 15. 10. 2023 ve výši 1 687 Kč. Žalovaný však tento dluh neuhradil ani poté, co jej k tomu žalobkyně vyzývala předžalobní upomínkou. Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, domáhá se žalobkyně svého nároku soudní cestou.2. Ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v podání ze dne 18. 6. 2024 uváděla, že žalovaný byl lustrován v databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Žalovaný měl odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru prohlásit, že má pravidelný měsíční příjem a je schopen úvěr splatit. Úvěruschopnost klienta byla ověřována výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klient měl dále prohlásit, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě, není evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie.3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neučinil soudu žádné podání, ani se nevyjádřil jak k textu podané žaloby, tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinil v řízení spornými. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 13. 10. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši až 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěr byl sjednán jako revolvingový, tedy s možností opětovného čerpání, na dobu neurčitou. Úroková sazba činila 40 % p. m. V čl. IV. bodu 4.2 písm. c) smlouvy, byla sjednána pro případ prodlení s plněním smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Listina dále upravovala splácení úvěru, možnost zesplatnění úvěru, právo na odstoupení od smlouvy. , právnická osoba, podmínky pak podrobněji upravovaly práva a povinnosti smluvních stran ze smlouvy o úvěru. Ze dvou potvrzení o platbě bylo zjištěno, že z účtu č. , č. účtu, byla zaslána na účet žalobkyně částka ve výši 1 Kč, dále že na účet č. , č. účtu, žalobkyně zaslala dne 13. 10. 2022 částku 7 000 Kč pod VS , var. symbol, . Z výpisů z účtu (za červenec až září 2022) žalovaného je pak patrno, že v srpnu činil konečný zůstatek 110,05 Kč, že žalovaný vynakládá nemalé částky na tipsport.cz, betano.cz, betor.cz, sazka.cz, herni-kupony.cz, luckybet.cz, vsadahrej.cz, že má další úvěry od společnosti , právnická osoba, . (příchozí částky ve výši 10 000 Kč a 45 000 Kč), od společnosti , právnická osoba, (příchozí částky ve výši 2 000 Kč, 14 000 Kč, 40 000 Kč a 16 000 Kč), od společnosti , právnická osoba, . (příchozí částky ve výši 3 000 Kč, 6 000 Kč a 7 000 Kč), od společnosti , Anonymizováno, ´, Anonymizováno, , právnická osoba, . (příchozí částka ve výši 10 000 Kč) a od společnosti , právnická osoba, . (příchozí částka ve výši 24 000 Kč). Z platného občanského a řidičského průkazu je patrno, že žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného. Zesplatnění spotřebitelského úvěru bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , právnická osoba, . 2023, byla vyčíslována dlužná částka ke dni zesplatnění. Předžalobní upomínkou ze dne 15. 10. 2023 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a byl upozorněn na možné soudní řízení. Zaslání této upomínky bylo doloženo podacím lístkem pošty. Z žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaný bydlí společně s partnerkou, je zaměstnaný ve společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve , adresa, jako servisní technik od července 2017, dosahuje měsíčního příjmu 24 933 Kč, jeho výdaje činí 2 500 Kč.5. Podle § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „ZosÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věta prvá ZosÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.7. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.9. Žalobkyně byla povinna dle § 86 ZosÚ zjišťovat úvěruschopnost žalovaného.10. Zákon č. 257/2016 Sb. ukládá věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku řadu povinností s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě předtím, než bude smlouva uzavřena (§ 75 an., § 90 an.), zajišťuje i jeho ochranu po uzavření smlouvy (§ 110, § 117 an., § 122). Z jednotlivých ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. je patrné, že jeho účelem je ochrana spotřebitele před jeho nadměrným (neúnosným) zadlužováním. Stejnému cíli odpovídá i ustanovení § 86 ZosÚ.11. Ustanovení § 86 ZosÚ nespecifikuje okruh informací, které by měl věřitel získat ani rozsah ověření informací. V každém jednotlivém případě uvažované smlouvy o spotřebitelském úvěru je tak věřitel (jako osoba v oboru orientovaná) povinen vyhodnotit, které informace jsou zapotřebí pro zjištění, zda bude po zamýšlenou dobu trvání úvěrového vztahu spotřebitel schopen úvěr splácet či nikoli.12. Ústavní soud ČR se v nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. února 2019 vyjádřil, že: „…poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“.13. Soud má za to, že žalobkyně povinnost uloženou § 86 ZosÚ nesplnila, neboť vůbec neověřovala pravidelné výdaje žalovaného (zejména, co se týče výdajů na bydlení, stravu, ošacení, jiných běžných nákladů, pojištění, dopravu...). Měsíční výdaje žalovaného byly stanoveny na částku 2 500 Kč (aniž by byly blíže specifikovány), takové nízké částce však nelze bez dalšího zcela uvěřit. Jestliže se tedy žalobkyně dostatečně nezabývala příjmovou ani (zejména) výdajovou stránkou žalovaného, nemohla provést řádné posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně rovněž nepřihlédla k tomu, že žalovaný vynakládá nemalé částky na sázení a bere si úvěry od dalších společností.14. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a t