20 C 78/2025-25 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 8. 7. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 000 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím a smluvní pokutou 3 860 Kč. Tvrdila, že prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný na jejích webových stránkách vybral parametry úvěru, vyplnil registrační formulář, odsouhlasil smluvní dokumentaci, zadal kód z verifikační SMS, poskytl kopii svého dokladu totožnosti a zaslal částku 1 Kč, přičemž dále poskytl výpisy ze svého bankovního účtu a případně výplatní listy, uzavřela dne 19. 1. 2024 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a tento mu poskytla převodem na jeho účet. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru platit smluvní úrok 40 % p.m. z jistiny. Nezaplatil však přes opakované upomínky ničeho a žalobkyně proto úvěr ke dni 23. 5. 2024 zesplatnila. Žalobkyně po žalovaném požaduje částku 14 000 Kč tvořenou jistinou 10 000 Kč a úrokem za první měsíc čerpání úvěru 4 000 Kč, a dále sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % p.d. za dobu od 24. 5. 2024 do 14. 6. 2025 ve výši 3 860 Kč. Žalovaný tento dluh neuhradil ani poté, co jej k tomu žalobkyně vyzývala předžalobní upomínkou, proto se žalobkyně domáhá svého nároku soudní cestou.2. Soud nevydal v této věci elektronický platební rozkaz s ohledem na požadovanou smluvní pokutu a poplatky, které byly již v této fázi řízení hodnoceny jako požadavek, který zřejmě nemůže být přiznán.3. Žalobkyně v podání ze dne 26. 9. 2025 soudu sdělila, že žalovaný neuhradil ničeho a že na žalobním návrhu trvá.4. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neučinil soudu žádné podání, ani se nevyjádřil jak k textu podané žaloby, tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinil v řízení spornými. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání.5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 19. 1. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši až 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěr byl sjednán jako revolvingový, tedy s možností opětovného čerpání, na dobu neurčitou. Úroková sazba činila 40 % p.m. V čl. IV. bodu 4.2 písm. c) smlouvy byla sjednána pro případ prodlení s plněním smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Listina dále upravovala splácení úvěru, možnost zesplatnění úvěru, právo na odstoupení od smlouvy. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 19. 1. 2024 na účet č. , č. účtu, částku 10 000 Kč pod VS , var. symbol, . Z výpisů z účtu (za srpen 2023 až říjen 2023) žalovaného je patrno, že žalovaný vynakládal nemalé částky na sázení (sazka.cz, tipsport.cz, forbescasino.cz, betano.cz atd.), dále že jeho mzda za srpen 2023 činila 32 253 Kč, za září 2023 pak 35 675 Kč a za říjen 2023 činila částku 31 739 Kč. Za nájem hradil 10 936 Kč měsíčně. Žalovaný čerpal další úvěry od Zaplo.cz. Jeho zůstatky na účtu se pohybovaly v záporných hodnotách, pouze za říjen 2023 byl zůstatek na účtu v kladné hodnotě (v rámci několika tisíc Kč). Z platného občanského a řidičského průkazu je patrno, že žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného. Zesplatnění spotřebitelského úvěru bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 5. 2024, byla vyčíslována dlužná částka ke dni zesplatnění. Předžalobní upomínkou ze dne 14. 6. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a byl upozorněn na možné soudní řízení. Zaslání této upomínky bylo doloženo podacím lístkem pošty. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 2. 10. 2025 bylo pak zjištěno, že na účet č. , č. účtu, byla dne 19. 1. 2024 zaúčtována částka 10 000 Kč, kdy dispoziční oprávnění k účtu svědčí ve prospěch , Jméno žalovaného, Částka 10 000 Kč byla zaslána přes ThePay, a.s. pod VS , var. symbol, , Anonymizováno6. Podle § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „ZosÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věta prvá ZosÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.10. Žalobkyně byla povinna dle § 86 ZosÚ zjišťovat úvěruschopnost žalovaného.11. Zákon č. 257/2016 Sb. ukládá věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku řadu povinností s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě předtím, než bude smlouva uzavřena (§ 75 an., § 90 an.), zajišťuje i jeho ochranu po uzavření smlouvy (§ 110, § 117 an., § 122). Z jednotlivých ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. je patrné, že jeho účelem je ochrana spotřebitele před jeho nadměrným (neúnosným) zadlužováním. Stejnému cíli odpovídá i ustanovení § 86 ZosÚ.12. Ustanovení § 86 ZosÚ nespecifikuje okruh informací, které by měl věřitel získat ani rozsah ověření informací. V každém jednotlivém případě uvažované smlouvy o spotřebitelském úvěru je tak věřitel (jako osoba v oboru orientovaná) povinen vyhodnotit, které informace jsou zapotřebí pro zjištění, zda bude po zamýšlenou dobu trvání úvěrového vztahu spotřebitel schopen úvěr splácet či nikoli.13. Ústavní soud ČR se v nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. února 2019 vyjádřil, že: „…poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“.14. Soud má za to, že žalobkyně povinnost uloženou § 86 ZosÚ nesplnila, neboť patrně vůbec nezkoumala a nevyhodnocovala pravidelné výdaje žalovaného, byť mohla z výpisu z účtu žalovaného zjistit, že žalovaný vynakládá nemalé částky na sázení, a to poměrně pravidelně, prakticky denně. Jeho zůstatek na účtu se většinou pohyboval v záporných hodnotách, je tak patrné, že žalovaný nebyl ani schopen našetřit finanční prostředky do budoucna. Žalovaný rovněž žádal o další finanční prostředky u jiné úvěrové společnosti. Jestliže se tedy žalobkyně dostatečně nezabývala příjmovou ani výdajovou stránkou žalovaného, nemohla provést řádné posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet.15. Posouzení úvěruschopnosti směřuje jednak ke schopnosti spotřebitele sjednaný úvěr pravidelně splácet (s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele) a dále na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení veškerých běžných výdajů měsíčně taková částka, která je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Spotřebitel má být proto chráněn v situaci, kdy dostal úvěr, ačkoli mu úvěr neměl být vůbec poskytnut při řádném dodržení postupů a odborné péče. V projednávané věci si žalobkyně musela být při poskytnutí úvěrového rámce 30 000 Kč s úroky 40 % p.m. nepochybně vědoma nedostatečného měsíčního disponibilního zůstatku pro splácení