7 C 23/2025-26 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne 26. 2. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 702 Kč s příslušenstvím. Sdělovala, že s žalovaným uzavřela dne 13. 3. 2024 Úvěrovou smlouvu, na základě které poskytla žalovanému částku ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatkem ve výši 396 Kč do 30 dnů ode dne poskytnutí peněžních prostředků. Žalobkyně s žalovaným rovněž sjednala další volitelné služby, jež v žalobě podrobně specifikovala. Žalovaný využil možnosti prodloužení splatnosti úvěru o 30 dní tzv. korunovým odkladem, případně tzv. desetiprocentním odkladem, za což žalobkyně účtovala další poplatky. Za celou dobu trvání úvěrového vztahu žalovaný uhradil částku 7 171 Kč. Následně se dostal do prodlení s úhradou úvěru, za což žalobkyně účtovala poplatek ve výši 300 Kč coby účelně vynaložené náklady, a dále smluvní pokutu ve výši 540 Kč. Dlužná částka 11 702 Kč sestává z neuhrazené jistiny 8 986 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 396 Kč, poplatku za expres výplatu 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku 693 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem 588 Kč, účelně vynaložených nákladů 300 Kč a smluvní pokuty 540 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 96,19 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 702 Kč od 26. 2. 2025 do zaplacení. Žalobkyně v návrhu popisovala průběh posuzování úvěruschopnosti u žalovaného při uzavírání smlouvy o úvěru. Při absenci dobrovolného plnění se žalobkyně domáhá předmětné dlužné částky žalobou podanou u soudu.2. V podání ze dne 7. 7. 2025 žalobkyně sdělovala, že byla provedena lustrace žalovaného v registrech NRKI, SOLUS, CRIBIS a ISIR, a že s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky byl žalovaný shledán schopný splácet úvěr.3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaný se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinil v řízení spornými. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání.4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 13. 3. 2024 úvěrovou smlouvu, jejímž prostřednictvím poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit spolu s poplatkem ve výši 396 Kč a dále s poplatky za sjednané doplňkové služby (poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně, poplatek za desetiprocentní odklad ve výši 588 Kč, poplatek za korunový odklad ve výši 1 188 Kč). Pro případ prodlení s úhradou úvěru bylo dohodnuto, že žalobkyně může požadovat úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním (300 Kč za měsíc vymáhání), smluvní pokutu (ve výši 0,1 % denně z dlužné částky) a úroky z prodlení dle zákonné sazby. Smlouva dále podrobněji upravovala práva a povinnosti smluvních stran, podmínky úvěru (lhůtu pro splatnost úvěru – 30 dnů od poskytnutí úvěru), možnost prodloužení splatnosti úvěru (korunový odklad, desetiprocentní odklad), splácení úvěru, jednotlivé doplňkové služby, náklady úvěru a ukončení smlouvy. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru pak specifikoval údaje o věřiteli, popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, náklady spotřebitelského úvěru a důležité právní aspekty. Dne 13. 3. 2024 byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 12 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného (což žalobkyně osvědčila dokladem). Žalovaný dne 10. 5. 2024 zaslal na účet žalobkyně 1 Kč pro prodloužení splatnosti úvěru. Ze Sazebníku platného od 4. 1. 2019 jsou patrny ceny za jednotlivé poplatky a doplňkové volitelné služby poskytované žalobkyní v souvislosti s úvěrem, dále ceny za náklady úvěru, výše RPSN. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že dne 13. 3. 2024 byla žalovanému poskytnuta částka 12 000 Kč a že dne 10. 5. 2024 a dne 12. 6. 2024 žalovaný uhradil po 1 Kč. Ke dni 17. 1. 2025 žalobkyně zesplatnila celý úvěr. Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 7 171 Kč. V závěru splátkového kalendáře je uvedena rekapitulace úvěrového vztahu, kdy jednotlivé dlužné částky konotují s žalobním návrhem. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky tzv. předžalobní upomínkou. Byla vyčíslována celková dlužná částka (11 702 Kč), kdy žalovaný byl vyzván k její úhradě nejpozději do 31. 1. 2025 na tam uvedený bankovní účet. Zaslání předžalobní výzvy bylo doloženo podacím archem České pošty. Žalobkyně dále předložila kartu klienta, ze které bylo zjištěno, že žalovaný dosahuje příjmu 35 000 Kč měsíčně, příjmy ostatních členů činí 60 000 Kč měsíčně, měsíční splátky dalších úvěrů činí 1 500 Kč. U kolonky Počet dětí je vyznačena 0. Žalovaný byl lustrován v ISIR (s negativním výsledkem), v NRKI (pozitivní vyhodnocení), v SOLUS (s negativním výsledkem) a v CRIBIS (bez exekuce). Z úvěrové zprávy pak soud zjistil, že tato zpráva obsahuje základní informace o žalovaném, detaily ohledně dvou existujících splátkových kreditních karet. Metodika posouzení úvěruschopnosti klienta pak popisovala proces zjišťování kreditního skóre žalovaného coby spotřebitele, zda je schopen splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje.5. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle následujících zákonných ustanovení.6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.8. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele tak, že jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.10. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.11. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i