9 C 52/2025-15 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 29. 5. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 12 517,17 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Žalobkyně uváděla, že s žalovaným uzavřela dne 23. 12. 2023 Účastnickou smlouvu č. , hodnota, , dne 20. 9. 2022 Účastnickou smlouvu č. , hodnota, a dne 23. 12. 2023 Kupní smlouvu č. , hodnota, . Na základě těchto smluv se žalobkyně mj. zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a související služby a žalovaný se zavázal za tyto služby řádně platit vyúčtované ceny dle všeobecných podmínek žalobkyně ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých vyúčtováních. Současně se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému ke koupi specifikovaná koncová zařízení a žalovaný se zavázal k úhradě kupní ceny. Na koncová zařízení žalobkyně také poskytla žalovanému podmíněnou slevu. Žalovaný své povinnosti porušil, když přestal hradit vyúčtované ceny; žalobkyně specifikovala konkrétně vymezená vyúčtování ve vztahu, k nimž došlo k prodlení s plněním, čímž ztratil nárok na poskytnutí podmíněné slevy. Žalovaný tak dluží částky po splatnosti v rozsahu 1 188 Kč za služby třetích stran, 2 300 Kč jako součet splátek za koncové zařízení a podmíněnou slevu ve výši 9 029,17 Kč. I přes výzvy žalovaný dlužné částky neuhradil. Žalobkyně se proto domáhá peněžního plnění žalobou podanou u soudu.2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit (podle § 173 odst. 1 o. s. ř. je platební rozkaz nezbytné doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno). Elektronický platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o. s. ř.3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný neučinil soudu žádné podání, nevyjádřila se jak k textu podané žaloby (která jí byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinil v řízení spornými. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání.4. V posuzovaném případě soud uzavírá, že v této věci je dána pravomoc soudu (a nikoli Českého telekomunikačního úřadu), jelikož nejde o úhradu za samotné telekomunikační (např. hlasové, textové či datové) služby, ale o úhradu služeb třetích stran (m-platba, zprostředkované služby, SMS či volání na speciálně zpoplatněná čísla, platba přes SMS atd.), a dále úhradu kupní ceny koncového zařízení podle kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky a o vrácení podmíněné slevy. Podle ust. § 7 odst. 1 o. s. ř. v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.5. Žalobkyně ve věci prokázala, že s žalovaným uzavřela účastnické smlouvy, které (ve spojení s doloženými všeobecnými podmínkami) mají prvky smlouvy nepojmenované (inominátní) a prvky smlouvy kupní.6. V posuzovaném případě žalobkyně prokázala vznik, trvání i obsah závazkového vztahu (účastnické smlouvy), přičemž obsah doložených důkazů (vyúčtování služeb, ceník tarifů a služeb, podrobné výpisy vyúčtování služeb) odpovídá žalobním tvrzením a závazky ze smlouvy jsou platné co do sjednaných služeb i úplaty za ně. Žalovaný tak porušil své smluvní povinnosti, když poskytnuté služby dle vyúčtování nezaplatil, čímž žalobkyni vznikl nárok na zaplacení částky 1 188 Kč, když dle závěru soudu byly služby žalovanému poskytnuty a následně vyúčtovány, přičemž žalovaný neprokázal, že by danou částku uhradil, resp. že by jeho povinnost k úhradě zanikla jiným způsobem. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta koncová zařízení specifikovaná v kupní smlouvě (kupní smlouva). Cenu služeb i splátky za koncová zařízení se žalovaný zavázal splácet na základě jednotlivých vyúčtování. Vyúčtování důvodného plnění žalobkyně doložila, prokázaná vyúčtování konotují s údaji v žalobě. Žalovaný splátky řádně a včas neuhradil, dostal se do prodlení, a žalobkyně je tedy oprávněna požadovat dlužnou částku odpovídající kupní ceně koncových zařízení i poskytnuté podmíněné slevě, a to včetně úrokového příslušenství.7. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobkyni peněžní plnění celkem ve výši 12 517,17 Kč z titulu neuhrazené kupní ceny a podmíněné slevy ze shora rozebíraného smluvního závazku a nezaplacených služeb poskytnutých prostřednictvím telekomunikační sítě žalobkyně, a to spolu s příslušenstvím – úrokem z prodlení v rozsahu požadovaném žalobkyní.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 517,17 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.