10 C 191/2025-43 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 9. 9. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 13 851 Kč s příslušenstvím. Sdělovala, že s žalovanou uzavřela dne 9. 1. 2025 Úvěrovou smlouvu, na základě které poskytla žalované částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s poplatkem ve výši 330 Kč do 30 dnů ode dne poskytnutí peněžních prostředků. Žalobkyně s žalovanou rovněž sjednala další zpoplatněné volitelné služby, jež v žalobě podrobně specifikovala. Žalovaná využila možnosti prodloužení splatnosti úvěru o 30 dní tzv. korunovým odkladem, za což žalobkyně účtovala další poplatky. Za celou dobu trvání úvěrového vztahu žalovaná uhradila částku 2 Kč, a to za účelem prodloužení splatnosti. Následně se dostala do prodlení s úhradou úvěru, za což žalobkyně účtovala poplatek ve výši 300 Kč coby účelně vynaložené náklady, a dále smluvní pokutu ve výši 600 Kč. Dlužná částka 13 851 Kč sestává z neuhrazené jistiny 9 999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 330 Kč, poplatku za expres výplatu 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku 297 Kč, poplatků za SMS servis 147 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti korunovým odkladem 1 979 Kč, účelně vynaložených nákladů 300 Kč a smluvní pokuty 600 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 261,83 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 851 Kč od 10. 9. 2025 do zaplacení. Žalobkyně v návrhu popisovala průběh posuzování úvěruschopnosti u žalované při uzavírání smlouvy o úvěru. Při absenci dobrovolného plnění se žalobkyně domáhá předmětné dlužné částky žalobou podanou u soudu.2. Žalobkyně v podání ze dne 10. 12. 2025 odkazovala na Kartu klienta a Metodiku posouzení úvěruschopnosti klienta. Tvrdila, že provedla lustraci žalované v registrech NRKI (pozitivní vyhodnocení), CRIBIS (bez exekuce) a ISIR (nenalezen). Žalobkyně má za to, že postupovala zcela v souladu s příslušnou právní úpravou, když při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela z nezbytných, spolehlivých, dostatečných a výši poskytnutého úvěru přiměřených informací získaných jak od žalované, tak doplněných o informace z nezbytných databází. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplynulo, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.3. Žalovaná v podání ze dne 10. 2. 2026 soudu sdělila, že nárok žalobkyně ze smlouvy o úvěru neuznává, jedná se o nárok na vrácení bezdůvodného obohacení. Úvěrová smlouva je absolutně neplatná, když žalobkyně nesplnila povinnost posoudit řádně úvěruschopnost žalované. Od žalobkyně obdržela částku ve výši 10 000 Kč, dosud uhradila pouze 2 Kč. V minulém období se dostala do náročné životní situace a mylně se domnívala, že tuto skutečnost vyřeší spotřebitelským úvěrem. O úvěr požádala na www., Anonymizováno, .cz. Považuje za sporné, zda úvěrová smlouva byla vůbec uzavřena. Žalobkyně neprokázala, že mezi ní a žalovanou došlo k uzavření úvěrové smlouvy právě v takovém znění, v jakém ji žalobkyně předkládá. K elektronické verzi smlouvy není připojen podpis v elektronické podobě. Rovněž RPSN odporuje dobrým mravům, kdy jeho výše činí 48,3 %, avšak dle ČNB činila výše RPSN u spotřebitelských úvěrů v lednu 2025 8,95 %. Zavádějící a ve značném nepoměru k výši poskytnutého úvěru i samotné splátky je Poplatek za prodloužení doby splatnosti o 15 dnů, tzv. , Anonymizováno, , který navyšuje závazek spotřebitele. Žalobkyně ve fázi schvalování úvěru nedostatečně prověřila schopnost žalované jako spotřebitele úvěr splatit a porušila tím zákonem stanovenou povinnost. Vzhledem k uvedenému má žalovaná za to, že úvěrová smlouva je od samého počátku neplatná, a to z důvodu, že žalobkyně neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost, nepostupovala v tomto ohledu řádně a s veškerou péčí. Žalobkyně příjmy a výdaje žalované nikterak blíže nezkoumala, resp. neověřila, nezkoumala výdaje na bydlení, ostatní běžné výdaje (např. na jídlo, za léky, zvýšené výdaje související se zdravotním stavem atd.). Neověření příjmů a výdajů uváděných žalobkyní tak implikuje snahu o formální vykázání úvěruschopnosti žalované, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace za účelem optimalizace poměru příjmů a výdajů tak, aby žalovaná na požadovaný úvěr dosáhla. Pokud by si žalobkyně vyžádala výpisy z účtu za tři měsíce před uzavřením úvěru a tyto prověřila, muselo by jí být jasné, že se žalovaná již nachází v dluhové pasti. K metodice žalobkyně žalovaná uváděla, že izolované použití matematického modelu, který počítá místo s reálnými doloženými náklady na bydlení a živobytí s částkou životního minima a normativu na bydlení, již bylo několikrát vyvráceno jako nevhodný nástroj ověřování úvěruschopnosti. Žalovaná navrhovala, že žalobkyni zaplatí částku 9 998 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, ve zbytku navrhovala žalobu zamítnout. Ohledně náhrady nákladů řízení navrhovala, aby soud rozhodl dle § 150 o.s.ř., případně aby jí přiznal náhradu nákladů nezastoupeného účastníka. Dále navrhovala úhradu dlužné částky v měsíčních splátkách po 500 Kč. S rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále též „o. s. ř.”), a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci:Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 9. 1. 2025 úvěrovou smlouvu, jejímž prostřednictvím poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit spolu s poplatkem ve výši 330 Kč a dále s poplatky za sjednané doplňkové služby (poplatek za , Anonymizováno, ve výši 99 Kč měsíčně, poplatek za , Anonymizováno, ve výši 199 Kč, poplatek za službu , Anonymizováno, ve výši 49 Kč měsíčně). Pro případ prodlení s úhradou úvěru bylo dohodnuto, že žalobkyně může požadovat úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním (300 Kč za měsíc vymáhání), smluvní pokutu (ve výši 0,1 % denně z dlužné částky) a úroky z prodlení dle zákonné sazby. Smlouva dále podrobněji upravovala práva a povinnosti smluvních stran, podmínky úvěru, možnost prodloužení splatnosti úvěru (korunový odklad, desetiprocentní odklad), splácení úvěru, jednotlivé doplňkové služby, náklady úvěru a ukončení smlouvy. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru pak specifikoval údaje o věřiteli, popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, náklady spotřebitelského úvěru a důležité právní aspekty. Dne 9. 1. 2025 byla žalované poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, a to převodem na účet žalované (což žalobkyně osvědčila dokladem). Ze Sazebníku platného od 4. 1. 2019 jsou patrny ceny za jednotlivé poplatky a doplňkové volitelné služby poskytované žalobkyní v souvislosti s úvěrem, dále ceny za náklady úvěru, výše RPSN. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že dne 4. 2. 2025 a dne 12. 3. 2025 žalovaná uhradila po 1 Kč. Ke dni 27. 6. 2025 žalobkyně zesplatnila celý úvěr. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky tzv. předžalobní upomínkou datovanou dne 27. 6. 2025. Byla vyčíslována celková dlužná částka (13 851 Kč), kdy žalovaná byla vyzvána k její úhradě nejpozději do 11. 7. 2025 na tam uvedený bankovní účet. Zaslání předžalobní výzvy bylo doloženo podacím archem , právnická osoba, . Žalobkyně dále předložila kartu klienta, ze které bylo zjištěno, že žalovaná dosahuje příjmu 40 000 Kč měsíčně (jako zaměstnanec), příjmy ostatních členů činí 40 000 Kč měsíčně, měsíční splátky dalších úvěrů činí 3 000 Kč. U kolonky Počet dětí je vyznačena 0. Žalovaná byla lustrována v ISIR (s negativním výsledkem), v NRKI (pozitivní vyhodnocení) a v CRIBIS (bez exekuce). Z úvěrové zprávy NRKI pak soud zjistil, že tato zpráva obsahuje základní informace o žalované, dále detaily ohledně tří existujících splátkových úvěrů. Metodika posouzení úvěruschopnosti klienta pak popisovala proces zjišťování kreditního skóre žalované coby spotřebitele, zda je schopna splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Totožnost žalované byla ověřena z fotokopie občanského průkazu. Z výpisu z účtu předloženého žalovanou, vedeného u , Anonymizováno, za 10/2024, 11/2024 a 12/2024 bylo zjištěno, že jsou zde evidovány příchozí platby (úvěry), a to dne 15. 10. 2024 úvěr , Anonymizováno, od společnosti , Anonymizováno, ve výši 103 000 Kč, dne 8. 12. 2024 úvěr od společnosti , právnická osoba, ve výši 23 000 Kč, dne 30. 12. 2024 dva úvěry od společnosti , právnická osoba, každý ve výši 20 000 Kč.5. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle následujících zákonných ustanovení.6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou záva