10 C 43/2025-49 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou soudu dne 22. 11. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 851,05 Kč s příslušenstvím. Uváděla, že s žalovaným uzavřela dne 26. 10. 2022 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč bezhotovostním převodem na účet. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet pravidelnými (72) měsíčními splátkami ve výši 801,91 Kč, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Nedílnou součástí smlouvy byly Produktové podmínky a Sazebník poplatků žalobkyně. Úvěr byl úročen sazbou 12,95 % ročně. Žalovaný však nesplácel řádně a včas, dostal se do prodlení. Žalobkyně proto dopisem ze dne 4. 7. 2024 úvěr zesplatnila. Žalobkyně se tak žalobou domáhá zaplacení dlužné jistiny 33 395,05 Kč, smluvního úroku 1 634,28 Kč, smluvních poplatků 2 456 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 1 339,83 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 35 029,33 Kč od 1. 11. 2024 do zaplacení. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních i externích databázích (BRKI, NRKI, insolvenční rejstřík, databáze Ministerstva vnitra ČR). Příjmy žalovaného byly posuzovány na základě potvrzení o výši příjmu.2. Ve věci bylo nejprve rozhodnuto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) rozsudkem ze dne 5. 11. 2025, č. j. 10 C 43/2025-19, proti jehož výroku II. a III. podala žalobkyně odvolání, neboť má za to, že úvěruschopnost u žalovaného před uzavřením smlouvy zkoumala řádně. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 25. 2. 2026, č. j. 15 Co 45/2026-30 uvedený prvostupňový rozsudek zrušil ve výroku II., III. a ve výroku I. co do hmotněprávní lhůty splatnosti tímto výrokem přisouzené částky 25 083,30 Kč a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení z důvodu, že bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a účastníci řízení tak byli připraveni o možnost být procesně poučeni o jejich břemenech tvrzení a důkazních ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.3. Okresní soud ve Vsetíně proto ve věci nařídil jednání, k němuž účastníky řádně předvolal. Žalovaný se však k jednání nedostavil a svou neúčast neomluvil. V řízení byl po celou dobu pasivní a nedoručil soudu žádné podání.4. Z předložených listinných důkazů soud učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci. Žalobkyně uzavřela dne 26. 10. 2022 s žalovaným Smlouvu o úvěru, , Anonymizováno, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč. Splátka měla činit 801,91 Kč, roční úroková sazba pak činila 12,95 %, RPSN 13,73 %. O úvěr žádal žalovaný prostřednictvím Žádosti, ve které mj. uvedl, že dosahuje průměrného čistého příjmu 24 000 Kč měsíčně (za 3 měsíce), celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 60 000 Kč, srážky ze mzdy činí 0 Kč. U počtu vyživovaných osob uvedl 0. Při sepisu žádosti doložil potvrzení o příjmu. Je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, , bydlí v pronajatém bytě/domě, je svobodný. Žalobkyně dopisem ze dne 6. 7. 2024 zesplatnila úvěr pro opakované porušování podmínek smlouvy žalovaným. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k úhradě dlužné částky, zaslání této upomínky bylo doloženo podacím archem pošty. V rámci listiny – Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že při úvodním jednání žalovaný vyplnil žádost o úvěr, ve které uvedl veškeré údaje k příjmům a výdajům, které mu byly známy. Žalobkyně pak hodnotila údaje klienta individuálně a provedla aktivní průzkum příjmů a výdajů klienta. Byla rovněž provedena kontrola veřejných databází (insolvenční rejstřík, NRKI, BRKI, databáze Ministerstva vnitra ČR ohledně platnosti dokladů). V závěru listiny je souhrn informací o žalovaném, kde je mj. uvedeno, že žalovaný hradí 50 % na nákladech na bydlení, dosavadní externí splátky činí 10 100 Kč. Zjištěný čistý měsíční příjem klienta činí 26 118 Kč. Z Potvrzení o příjmu bylo zjištěno, že žalovaný má čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce 26 118 Kč, tento je mu vyplácen na účet u banky. Ze mzdy nejsou prováděny srážky, je zaměstnán na dobu neurčitou. Doložen byl rovněž výplatní lístek za období 09/2022 (čistá mzda 25 337 Kč) a výpis z účtu žalovaného u žalobkyně (kde je patrno, že dne 26. 10. 2022 byla žalovanému poskytnuta částka 40 000 Kč).5. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle následujících zákonných ustanovení.6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.8. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele tak, že jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.10. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.11. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Z provedených důkazů soud zjistil, že žalobkyně měla k dispozici potvrzení o příjmu žalovaného za poslední 3 měsíce, z nichž vyplýval průměrný čistý měsíční příjem ve výši 26 118 Kč, dále údaj o čistém příjmu za posledních 12 měsíců v celkové výši 316 311 Kč a pracovní smlouvu sjednanou na dobu neurčitou. Současně žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovaným, podle nichž je svobodný, bez vyživovací povinnosti, bydlí v pronajatém bytě, na nákladech bydlení se podílí 50 %, měsíční příjem domácnosti činí 60 000 Kč a měsíční splátky jiným společnostem činí 10 100 Kč.14. Žalobkyně však k těmto dalším údajům n