20 C 105/2025-30 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne 27. 8. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 34 104,26 Kč s úrokovým příslušenstvím. Uváděla, že žalovaný uzavřel dne 26. 2. 2024 s původním věřitelem , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 32 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr v minimálních měsíčních splátkách do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, dostal se do prodlení. Původní věřitel tedy úvěr ke dni 1. 12. 2024 zesplatnil. Na předmětný úvěr uhradil dle sdělení žalobkyně pouze částku 10 571,50 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 (s účinností k témuž dni). Žalobkyně mimo zaplacení dlužné jistiny 28 346,76 a dlužného poplatku 900 Kč požaduje po žalovaném uhrazení příslušenství, a to smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení (obojí jak v kapitalizované, tak i v obecně vymezené výši – do zaplacení). Žalobkyně dále sdělovala, jak byla posuzována úvěruschopnost žalovaného původním věřitelem. Jelikož žalovaný ode dne postoupení pohledávky již ničeho neuhradil, žalobkyně se obrátila se svým nárokem na soud.2. Následným podáním ze dne 11. 3. 2026 žalobkyně doplnila své podání ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Původní věřitel posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet. Při posouzení úvěruschopnosti vzal v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů, zkontroloval bonitu a udržitelnost příjmů žalovaného, kterou žalovaný prokázal předložením dokladů, a to zejména doložením výpisu z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. Původní věřitel zkoumal a vyhodnocoval transakce na běžném účtu žalovaného. Z těchto údajů o příchozích a odchozích platbách získal ucelené informace o finanční situaci žalovaného, a to za dostatečné období. Z uvedených poznatků pak zjistil, že žalovaný je schopen hradit úvěr ve výši poskytnutého limitu 32 000 Kč.3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaný se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinil v řízení spornými. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění:Původní věřitel , právnická osoba, uzavřel dne 26. 2. 2024 s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě umožnil žalovanému čerpat finanční prostředky až do výše 32 000 Kč. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Úvěr měl být splácen prostřednictvím minimálních měsíčních plateb, vždy do doby, dokud nebude uhrazena celková dlužná částka. Roční úroková sazba činila 54 %, RPSN pak 70,81 %. Součástí smlouvy byly Smluvní podmínky, které podrobněji upravovaly práva a povinnosti smluvních stran, a Standardní informace o spotřebitelském úvěru. Totožnost žalovaného byla ověřena platným občanským průkazem. Potvrzeními o provedení transakce žalobkyně prokázala poskytnutí částek 26 000 Kč a 6 000 Kč na účet žalovaného. Z Tabulky umoření je patrno, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil částku 10 571,50 Kč. Žalovaný byl dopisem ze dne 27. 10. 2024 upozorněn na možné zesplatnění úvěru, byl vyzván k úhradě dlužné částky. Předžalobní upomínkou ze dne 29. 7. 2025 byl žalovaný upozorněn na možné soudní řízení, zaslání této upomínky bylo doloženo podacím lístkem pošty. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 a seznamu postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 28. 4. 2025. Ohledně posuzování úvěruschopnosti žalobkyně předložila listinu Portál zákaznické péče, ze které je patrno, že žalovaný dosahuje čistého příjmu 25 000 Kč, na půjčky hradí 8 000 Kč, za životní náklady pak 3 000 Kč. Celkové měsíční závazky tvoří částku 9 415 Kč.5. Podle § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „ZosÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věta prvá ZosÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.6. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.7. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele tak, že jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.9. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.13. Podle § 1796 o. z. je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.14. Původní věřitel byl dle § 86 ZosÚ povinen zjišťovat úvěruschopnost žalovaného.15. Zákon č. 257/2016 Sb. ukládá věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku řadu povinností s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě předtím, než bude smlouva uzavřena (§ 75 an., § 90 an.), zajišťuje i jeho ochranu po uzavření smlouvy (§ 110, § 117 an., § 122). Z jednotlivých ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. je patrné, že