9 C 99/2025-21 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 21. 5. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 997,40 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že původní věřitel , právnická osoba, uzavřel s žalovaným dne 28. 3. 2024 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru a Smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta možnost čerpat úvěr až do výše 23 000 Kč, a to bezhotovostně. Žalovaný načerpal celou částku. Smluvně se zavázal, že úvěr bude splácet minimální měsíční platbou, a to do doby, než uhradí celkovou dlužnou částku. Za poskytnutý úvěr měl být hrazen smluvní úrok, poplatky a náklady. Jelikož žalovaný neplnil své závazky ze smlouvy řádně a včas, dostal se do prodlení, původní věřitel tedy úvěr k datu 31. 7. 2024 zesplatnil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 (s účinností k témuž dni). Žalovaný za celou dobu úvěrového vztahu ničeho neuhradil. Dlužná pohledávka tedy sestává z jistiny 23 000 Kč, poplatku 900 Kč, kapitalizovaného úroku 4 097,40 Kč a 2 290,81 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 523,63 Kč, dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 23 900 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení a úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 23 000 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení.2. V podání ze dne 19. 11. 2025 žalobkyně doplnila svá tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Uvedla, že původní věřitel coby poskytovatel spotřebitelského úvěru posoudil před jeho poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet. Při posouzení úvěruschopnosti vzal v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů (tj. ověření závazků žalovaného v bankovním a nebankovním registru klientských informací). Dále zkontroloval bonitu a udržitelnost příjmů žalovaného, kterou žalovaný prokázal předložením dokladů, a to zejména doložením výpisu z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. Původní věřitel zkoumal a vyhodnocoval transakce na běžném účtu žalovaného, kdy z těchto údajů o příchozích a odchozích platbách získal ucelené informace o finanční situaci žalovaného, a to za dostatečné období. Z uvedených poznatků původní věřitel zjistil, že žalovaný je schopen hradit úvěr ve výši poskytnutého limitu.3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaný se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinil v řízení spornými. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění:Původní věřitel , právnická osoba, uzavřel dne 28. 3. 2024 s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového rámce 23 000 Kč. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Výše jednotlivých splátek měla být žalovanému sdělena prostřednictvím rozpisu splátek. Roční úroková sazba činila 54 %, RPSN pak 70,81 %. Součástí smlouvy byly Smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru a Standardní informace o spotřebitelském úvěru. Totožnost žalovaného byla ověřena platným občanským průkazem. Z Tabulky umoření (transakční výpis) bylo zjištěno, že žalovaný celkem načerpal částku 23 000 Kč, neuhradil ničeho. Poskytnutí této částky bylo rovněž doloženo dvěma potvrzeními o provedení transakce. Původní věřitel vyzval žalovaného dopisem ze dne 26. 6. 2024 k úhradě dlužné částky a byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025, jejíž přílohou byl seznam postupovaných pohledávek. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena prostřednictvím dopisu Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 1. 2025 (součástí byla listina Informace o zpracování osobních údajů). V listině byla žalovanému oznámena výše dlužné částky a číslo bankovního účtu pro úhradu této částky. Předžalobní upomínkou – Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě – ze dne 16. 4. 2025 byl žalovaný upozorněn na možné soudní řízení v případě neuhrazení dlužné částky. K předžalobní upomínce byl doložen podací lístek pošty. Z výplatních lístků žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, se sídlem v , Anonymizováno, . Za 12/2023 dosahoval příjmu 3 026,93 €, za 01/2024 pak 1 760,60 € a za 02/2025 1 772,69 €.5. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle následujících zákonných ustanovení.6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „zákon o spotřebitelském úvěru“ nebo „ZosÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.8. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele tak, že jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.10. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.11. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.