116 C 2/2021-46 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 11. 3. 2021 domáhal proti žalované zaplacení částky 1.534 Kč s příslušenstvím, představovaným zákonným úrokem z prodlení, z titulu její dvojí přepravy do protialkoholní záchytné stanice ve vozidle právního předchůdce žalobce, kdy tak vznikly náklady, které požaduje uhradit po žalované. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. Z žalobních tvrzení a připojených důkazů, které jsou součástí spisu, vyplývá, že žalovaná byla žalobcem přepravena vozidlem [anonymizováno] dne 13. 11. 2019 a dne 9. 1. 2020 na trase [obec] [obec], neboť na základě dechové zkoušky byla u žalované zjištěna větší hodnota alkoholu v dechu. Náklady na převoz byly vyčísleny ze strany žalobce na částku 766 Kč a 768 Kč za 117 km trasy, a to dle spotřeby vozidla a náhrady za používání silničního motorového vozidla podle § 1 a 4 vyhlášky č. 333/2018 Sb., resp. č. 358/2019 Sb. Soud posoudil právní vztah mezi žalobcem a žalovanou podle § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, v platném znění, a dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Dle tohoto ustanovení dopravu do záchytné stanice hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. Nárok žalobce byl přitom řádně vyčíslen. Z dalších listin vyplývá, že žalovaná byla žalobcem řádně vyzvána k úhradě dlužné částky, na tyto výzvy však žalovaná nereagovala. Soud proto žalovanou zavázal k úhradě žalované částky včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení požadovaná žalobcem je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci z procesního hlediska zcela úspěšný a přísluší mu tak náhrada nákladů řízení v plné výši podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále jen„ vyhláška“. Žalovaná tak byla zavázána k úhradě nákladů řízení, které spočívají v nákladech nezastoupeného žalobce za 2 úkony právní služby (podání žaloby a zaslání předžalobní upomínky) po 100 Kč podle § 151 odst. 3 věta první o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Celkem je povinna žalovaná žalobci zaplatit na náhradě nákladů řízení částku 200 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. O přenosu poplatkové povinnosti na žalovanou rozhodl soud podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.