17 C 219/2020-26 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 13.936,99 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené dne 20. 11. 2006 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 28.106 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, čímž mu vznikla povinnost čerpanou částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1.667 Kč. Žalovaný zaplatil jen prvních 8 splátek, následně dne 4.10.2007 uhradil 3.324 Kč a dne 30.10.20017 10 Kč. Úroků se žalobkyně domáhá ve výši dle sazby časových řad ARAD vedených Českou národní bankou. Zároveň se domáhá smluvní pokuty ve výši 700 Kč za prodlení s úhradou 11. a 12. splátky. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru bylo zjištěno, že žalovaný v postavení spotřebitele a žalobkyně uzavřeli dne 20. 11. 2006 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 28.106 Kč za smluvní odměnu ve výši 30.006 a poplatek za uzavření smlouvy 1.900 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 36 měsíčních splátkách po 2.723 Kč. Současně žalovaný podepsal směnku splatnou dne 13. 4. 2008, která byla vyplněna na 74.048 Kč Smlouva odkazuje na smluvní ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru. Z těchto ujednání soud zjistil, že pod bodem 13 s nadpisem„ Sankce“ jsou uvedeny smluvní pokuty a právo žalobkyně na zesplatnění, obojí za prodlení s úhradou splátek. Smluvní ujednání jsou psána drobnějším písmem – na hranici čitelnosti a nejsou podepsána. 4. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalobkyně vyplatila žalovanému z úvěru částku 28.106 Kč dne 1.12.2006. 5. Z databáze časových řad ARAD České národní banky bylo zjištěno, že sazba nových úvěrů na spotřebu pro domácnosti s fixací na 1 rok až 5 let v měsíci prosinci 2006 13,34 % p.a. 6. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 7. Vzhledem k datu uzavření smlouvy se práva a povinnosti z ní vzniklé posuzují podle zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále obch. zák.) a podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do k 30. 6.2008 (dále obč. zák.). 8. Podle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 502 odst. 1 obch. zák. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. 10. Podle § 273 odst. 1 obch. zák. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. 11. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 12. Podle § 544 odst. 1 obč. zák. sjednají-li si strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. 13. Podle § 52 odst. 1 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. 14. Podle § 55 odst. 1, 2 smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a). Ovlivňuje-li však takové ujednání přímo i další ujednání smlouvy, může se spotřebitel dovolat neplatnosti celé smlouvy. 15. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 16. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 17. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 18. Podle § 41 obč. zák. Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 19. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 497 an. obch.z., na základě které poskytla žalobkyně žalovanému částku 28.106 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet. Protože tak v dohodnutý čas neučinil, je žaloba co do nezaplacené částky jistiny ve výši 13.936 Kč důvodná. 20. Smlouvou dohodnutou úplatu za plnění soud vyhodnotil jako neplatný právní úkon dle § 39 obč. zák., příčící se dobrým mravům, když za dohodnutou dobu splatnosti jeho výše odpovídá úroku (odměně za úvěr) ve výši 58,6 % p.a., tedy trojnásobku obvyklé úrokové sazby u úvěrů poskytovaných bankami. Ve smyslu § 502 odst. 1 obch. zák. má žalobkyně nárok na úroky obvyklé v době a místě uzavření smlouvy, čemuž odpovídá sazba úroků u nových úvěrů na spotřebu pro domácnosti s fixací na 1 rok až 5 let dle databáze časových řad ARAD České národní banky ve výši 13,34 % p.a. Ve smyslu § 41 obč. zák. neplatnost ujednání o odměně (i o rozhodčím řízení a o zajišťovacích institutech) nemá vliv na platnost smlouvy o úvěru. 21. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 369 odst. 1 obch. ve výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 30. 6.2010, podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 22. Další požadovanou částkou je smluvní pokuta za prodlení ve výši 700 Kč. Ujednání o smluvní pokutě je obsaženo ve smluvních podmínkách, přičemž jejich obsah je psán oproti smlouvě zjevně drobnějším písmen a podmínky nejsou podepsány. 23. Podle nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 11. 11. 2013, sp.zn. I. US 3512/11:„ …v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí takzvaných všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojil svůj podpis). Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (například smlouva o přepravě osob s ohledem na § 3 vyhl.č. 185/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a podobně.). (čl. 33)„ Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud, tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu“ (čl. 30). 24. Z postavení žalobkyně je zřejmé, že se jedná o podnikatele, z postavení žalovaného při uzavírání smlouvy, že se jedná o spotřebitele. Z důvodu citovaných z nálezu Ústavního soudu je ujednání o smluvních pokutách ve smluvních podmínkách, které skrývá ujednání pro spotřebitele nev