19 C 26/2019-216 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí
ECLI: ECLI:CZ:OSVSVM:2021:19.C.26.2019.1 Datum: 2021-06-23 Předmět: o zaplacení 1.602.417 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 150 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 89/2012 Sb."] ["bezdůvodné obohacení""peněžité plnění""postoupení pohledávky""uznání dluhu"]
O co šlo: o zaplacení 1.602.417 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 150 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobou doručenou soudu dne 31. 1. 2019 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky ve výši 1 602 417 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce tvrdil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o odvádění a vypouštění odpadních vod č. [anonymizováno] [rok] ze dne 27. 12. 2014. Ve znění dodatku smlouvy byl žalovaný povinen pro žalobce zajistit služby odkanalizování a čištění odpadních vod za stanovených finančních podmínek. V období od ledna do dubna 2016 však žalovaný přestal respektovat smluvní ujednání, mezi stranami následně došlo ke sporu o trvání smlouvy. Žalobce tvrdí, že v předmětném období žalovaný fakturoval právnímu předchůdci žalobce cenu za služby v rozporu s uzavřenou smlouvou, přičemž vznikl přeplatek, který je bezdůvodným obohacením a který předmětnou žalobou tedy po žalovaném požaduje uhradit. Žalovaný na předžalobní výzvu nereagoval. Současně s podáním žaloby navrhl žalobce přerušení řízení vzhledem ke skutečnosti, že na základě stejných skutkových okolností je vedena mezi účastníky žaloba o vydání bezdůvodného obohacení ve věci Okresního soudu ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 113 C 13/2018.
2. Soud řízení přerušil usnesením ze dne 19. 2. 2019 č. j. 19 C 26/2019-70. V souvislosti s přerušením řízení zaslal žalovanému žalobu, která byla žalovanému doručena dne 4. 3. 2019.
3. V řízení bylo pokračováno na základě usnesení Okresního soudu ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí ze dne 4. 6. 2020 č. j. 19 C 26/2019-105 poté, kdy bylo pravomocně rozhodnuto ve věci podepsaného soudu sp. zn. 113 C 13/2018. Proti usnesení o pokračování v řízení podal žalovaný odvolání. V této fázi řízení doložil plnou moc k zastoupení svého právního zástupce. O odvolání rozhodl Krajský soud v Ostravě svým usnesením ze dne 28. 8. 2020 č. j. 8 Co 282/2020-114, v němž usnesení okresního soudu potvrdil.
4. S ohledem na výsledek řízení ve věci 113 C 13/2018 vzal v této fázi řízení žalobce žalobu částečně zpět co do částky 1 437 625,90 Kč s úrokem z prodlení. Řízení bylo co do tohoto rozsahu zastaveno usnesením Okresního soudu ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí ze dne 29. 9. 2020 č. j. 19 C 26/2019-116.
5. Předmětem řízení se tak nadále stala částka 164 791,10 Kč s úrokem z prodlení od 15. 5. 2018 do zaplacení z titulu vydání bezdůvodného obohacení. S ohledem na omezení nároku žalobce doplnil svá skutková tvrzení. Domáhá se vydání bezdůvodného obohacení za měsíce leden 2016 a únor 2016, když v měsících březnu a dubnu 2016 bezdůvodné obohacení nevzniklo. Žalobce v rámci svých skutkových tvrzení vychází z právních závěrů učiněných Krajským soudem v Ostravě ve věci 113 C 13/2018 ve vztahu ke způsobu výpočtu částky za služby, které žalovaný pro právního předchůdce žalobce v rozhodném období prováděl. Vychází ze skutečnosti, že žalovaný byl podle uzavřené smlouvy oprávněn účtovat a inkasovat od právního předchůdce žalobce na základě výsledku rozboru provedených akreditovanou laboratoří, u níž jejich odběr provedla tato laboratoř, nikoli žalovaný. Základní cena za služby se pak vypočetla jako součin sazby za jeden metr krychlový vypouštěných odpadních vod, kterou za obdobné služby účtovala svým zákazníkům společnost [právnická osoba], [obec], tedy 40,70 Kč za 1 m3 odpadních vod a počtu naměřených metrů krychlových podle vzorce ZC = n * 40,70, případný příplatek se pak měl vypočítat podle metodického pokynu vydaného Ministerstvem zemědělství pod [číslo] kdy podstatou výpočtu je podle stanoveného vzorce v závislosti na velikosti naměřeného překročení limitu ukazatele CHSK - Cr množství odpadních vod, které se posléze vynásobí sjednanou sazbou 40,70 Kč za m3 odpadních vod. Na základě takto provedeného výpočtu a na základě protokolu o zkouškách, které vzorkovala akreditovaná laboratoř, nikoli žalovaný, tak v lednu 2016 chybně žalovaný navýšil fakturaci o částku 46 571 Kč. Naměřené množství odpadních vod ve výši 1 500 m3 při hodnotě CHSK - Cr činila 5 490 Kč, dle vzorkování provedeného akreditovanou laboratoří činila celková cena dle metodického pokynu 335 164,50 Kč, žalovaný však účtoval 375 661 Kč. Rozdíl ve výši 46 571 Kč je proto bezdůvodným obohacením. Stejně tak v únoru 2016, kdy dle vzorkování provedeného akreditovanou laboratoří a zjištěné hodnoty CHSK - Cr 4 460 Kč a naměřeného množství odpadních vod 1 820 m3 měla být vyčíslena cena dle metodického pokynu ve výši 330 370 Kč, účtováno však bylo 433 170,10 Kč. Rozdíl tedy činí 118 220,10 Kč s DPH. Celkem výše bezdůvodného obohacení tedy činí žalovaných 164 791,10 Kč.
6. Žalobce v tomto rozsahu na podané žalobě v celém rozsahu trval.
7. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvádí, že žalovaný žalobci vyfakturoval plnění, které žalobce bez jakýchkoliv výhrad uhradil. Pokud nyní tvrdí, že například odebírání vzorků nebo jejich uchovávání nebylo v souladu se smlouvou, pak dle názoru žalovaného se jedná o nárok z titulu vadného plnění, který však v tomto řízení žalobce řádně neuplatňuje. Žalobce dovozuje svůj nárok z údajného bezdůvodného obohacení. V tomto směru žalovaný poukazuje na skutečnost, že žalobce zajišťoval odkanalizování a čištění odpadních vod, činil tedy plnění, které v souladu s uzavřenou dohodou s právním předchůdcem žalobce tomuto poskytoval a i v žalovaném období řádně prováděl. Dále poukazuje na skutečnost, že dodatek stanovící maximální měsíční cenu 450 000 Kč, tedy limitaci ceny, byl uveden v dodatku ke smlouvě ze dne 7. 5. 2015, který se však týkal pouze roku 2015. Obě smluvní strany toto akceptovaly a právní předchůdce žalobce bez výhrady vystavené faktury žalovaným uhradil. V tomto směru dále žalovaný poukazuje na skutečnost, že úhrada fakturované částky za plnění představuje uznání dluhu. Navrhuje tedy zamítnutí žaloby v celém rozsahu.
8. Žalovaný dále vznesl kompenzační námitku v rozsahu částky 116 544,80 Kč. Tvrdil, že v dubnu 2016 žalovaný fakturoval žalobci částku 715 414 Kč, ačkoliv mu mohl vyfakturovat 831 958,80 Kč. Žalovaný k tvrzení nepředkládá žádné důkazy, když toliko poukazuje na dva protokoly o zkoušce, a to číslo [anonymizováno] a číslo [anonymizováno]. Tvrdí, že v tomto směru se naopak právní předchůdce žalobce bezdůvodně obohatil vůči žalovanému.
9. Vzhledem k tomu, že kompenzační námitku vznesl žalovaný přípisem ze dne 26. 4. 2021 a mělo se jednat o plnění za měsíc duben 2016, vznesl vůči tomuto nároku žalovaného námitku promlčení. Žalobce k tomuto tvrdí, že tvrzený nárok žalovaného plně zpochybňuje, nicméně z procesní opatrnosti vznáší námitku promlčení, když tvrzený nárok mohl být uplatněn v tříleté promlčecí době. Lhůta počala běžet od data vyúčtování této chybně vyčíslené částky a uplynula již před uplatněním kompenzační námitky, tj. přede dnem 26. 4. 2021. Tvrzený nárok mohl ve smyslu ustanovení § 101 občanského zákoníku žalovaný uplatnit do května 2019.
10. V tomto směru soud doplňuje, že faktura za měsíc duben 2016 [číslo] byla splatná do 10. 5. 2016. Ode dne následujícího počala běžet promlčecí lhůta, když objektivní lhůta uplynula marným uplynutím tříleté promlčecí doby stanovení v § 101 občanského zákoníku, která marně prošla dnem 10. 5. 2019. Kompenzační námitkou se proto již soud dále, s ohledem na úspěšně vznesenou námitku promlčení, nezabýval.
11. Z listinných důkazů obsažených ve spise bylo zjištěno, že žalobkyně je právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], jak vyplývá z obchodního rejstříku Krajského soudu v Ústí nad Labem. Žalovaný má mimo jiné živnostenské oprávnění na provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod vody, jak vyplývá z veřejné části živnostenského rejstříku. Smlouvou o odvádění a vypouštění odpadních vod č. [anonymizováno] [rok] ze dne 7. 5. 2015 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], jako odběratelem a žalovaným jako provozovatelem. Žalovaný se zavázal zajistit pro odběratele odkanalizování a čištění odpadních vod pocházejících z ve smlouvě specifikovaných nemovitostí v rozsahu a za podmínek stanovených smlouvou. Odběratel se zavázal za poskytnuté služby zaplatit cenu ve výši způsobem a za podmínek stanovených smlouvou. V bodě III. odst. 3 smlouvy si pak smluvní strany ujednaly maximální limity, za které bude účtována základní cena stanovená v článku IV. odst. 1 smlouvy. Tedy u sledovaného limitu CHSK - Cr v maximálním limitu 1 000 mg. Pod bodem III. odst. 6 smlouvy je uvedeno, že odběry vzorků pro účely sledování limitů podle odst. 3 písm. a) budou uskutečňovány na čističce odpadních vod. Odběry a rozbory vzorků odpadních vod bude zajišťovat akreditovaná laboratoř. V bodě IV. odst. 1 smlouvy se strany dohodly, že základní cena činí 39,20 Kč/m3, přičemž v základní ceně bude připočítán případný příplatek dle článku III. odst. 3 písm. a) a b) smlouvy ve spojení s článkem III. odst. 3 písm. c) smlouvy výhradě pro překročení ukazatele CHSK - Cr. Dodatkem č. 1 k uvedené smlouvě byla základní cena stanovena ve výši, kterou účtuje za obdobné služby svým odběratelům společnost [pr
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.