16 C 13/2022-39 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 23. 3. 2020 a dne 6. 4. 2020 mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným. Tvrdí, že poskytl žalovanému na úvěru částku 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu s dalšími částkami zaplatit právnímu předchůdci žalobce do 22. 4. 2020. To však ne zcela učinil, když nezaplatil na úvěru jistinu 17.376 Kč, smluvní pokutu 7.592 Kč a náklady na upomínání 255 Kč. Proto se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení těchto neuhrazených částek, přičemž u smluvní pokuty požadoval částku 7.019,90 Kč, když po podání žaloby vzal žalobu zpět co do části představující smluvní pokutu ve výši 7.019,90 Kč a kapitalizovaný úrok v celkové výši 150 Kč O zastavení v této části nároku bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 15. 6. 2022, č. j. 16 C 13/2022-32. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud za souhlasu účastníků rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř. 4. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že dne 23. 3. 2020 uzavřel právní předchůdce žalobce se žalovaným smlouvou o úvěru na částku 16.000 Kč, kdy tato byla navýšena o 4.000 Kč dle smlouvy o úvěru ze dne 6. 4. 2020, kdy tuto celkovou částku 20.000 Kč měl žalovaný právnímu předchůdci žalobce zaplatit do 22. 4. 2020. Prostředky byly vyplaceny dne 23. 3. 2020 a dne 6. 4. 2020 na účet žalovaného, uvedený ve smlouvě o úvěru, jak bylo zjištěno z výpisu z účtu právního předchůdce žalobce. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána. V řízení nebylo žalovaným tvrzeno, tím méně prokázáno, že by na jistině úvěru zaplatil cokoliv na žalované částce. Žalobce uvádí, že důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje. 5. Postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce z právního předchůdce žalobce bylo v řízení prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek, kdy oznámení o postoupení bylo žalovanému zasláno právním předchůdcem žalobce. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 87 odst. 1 věty prvé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 8. Neschopnost doložit posouzení úvěruschopnosti žalovaného má za následek, že v případě těchto smluv nebyla splněna zákonná povinnost vyplývající z § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smluv. 9. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Žalobce je tak oprávněn, aby mu žalovaný, zaplatil výše specifikovanou žalovanou dlužnou částku nesplacené jistiny ve výši 17.376 Kč. 11. Pokud jde o požadované příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobci přiznáno podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které upravuje výši zákonného úroku z prodlení, za jím požadované období, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/20221 ze dne 20. 4. 2022 platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobce na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobce může požadovat zaplacení úroku z prodlení. 12. Pokud jde o splatnost jistiny úvěru v kontextu uvedené právní úpravy, žalovaný příslušný návrh lhůty, která by odpovídala jeho možnostem, nepodal. Soud dospěl k závěru, že vůči žalovanému v této otázce není namístě nijak zásadní benevolence. Právní předchůdce žalobce sice neprokázal svoji povinnost prověřit schopnost žalovaného splácet úvěr, žalovaný však jistinu úvěru přijal připsáním na jeho účet, nezaplatil však téměř vůbec ničeho, a to až dodnes. Proto soud neshledal důvod ke stanovení lhůty delší než je lhůta pariční. 13. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2, § 142a a § 146 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo a zkoumá také, kdo zavinil zastavení řízení. Pokud jde o zhodnocení procesní míry úspěchu a neúspěchu žalobce ve věci, pak míra procesního úspěchu žalobce odpovídá hodnotě 65,02 % (17.376 Kč z 24.395,90 Kč + 1923,26 Kč + 405 Kč) a neúspěchu 34,98 %. Žalobci tak přísluší z náhrady nákladů řízení 30,04 %. Náhrada nákladů řízení v tomto řízení přitom spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 976 Kč a dále v nákladech právního zastoupení, představovaných odměnou advokáta podle § 14b (užití §14b je dáno tím, že soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce podává velké množství žalob ve skutkově a právně naprosto shodných otázkách, kdy v žalobě činí proměnou toliko výše jednotlivých dílčích nároků) spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy v tomto případě náleží za přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní upomínku a písemné podání soudu (žalobu) 3 úkony právní služby po 300 Kč. Dále podle vyhlášky přísluší 3 režijní paušály po 100 Kč Náklady právního zastoupení tak celkem činí 1.200 Kč Celkem činí plná náhrada nákladů řízení částku 2.465 Kč. Protože žalobci přísluší na náhradě nákladů řízení jen 30,04 %, byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení v této věci částku 740,50 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.