18 C 145/2022-29 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 16 342,17 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených plateb v souvislosti s odběrem elektrické energie na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 28. 1. 2021. 2. Žalovaná se k podané žalobě v poskytnuté lhůtě ani později nevyjádřila. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinila v řízení spornými. 3. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění. 5. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 28. 1. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a žalovaná se zavázala platit sjednanou cenu. Součástí obsahu smlouvy byla rovněž ujednání o smluvních pokutách vůči žalované sjednaných v části„ ostatní ujednání“. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to na 30 měsíců od data účinnosti smlouvy s tím, že po dobu trvání smlouvy byla sjednána pevně stanovená cena a měsíční placení záloh ve výši 2 500 Kč Součástí smlouvy byly rovněž obchodní podmínky a ceník, které blíže upravovaly práva a povinnosti smluvních stran (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, informace pro zákazníka, plná moc, ceník, obchodní podmínky a plán záloh). 6. Žalobkyně vyzvala žalovanou dne 29. 6. 2021 k úhradě neuhrazených záloh včetně dvou smluvních pokut ve výši celkem 200 Kč za prodlení s úhradou záloh (oznámení o přerušení dodávky a potvrzení o odeslání). Následně žalobkyně odstoupila od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalované a vystavila vyúčtování dodávky elektřiny v celkové výši 6 642,17 Kč, kdy v tomto vyúčtování jsou zahrnuty i uhrazené zálohy a výše uvedená smluvní pokuta ve výši celkem 200 Kč (vyúčtování dodávky elektřiny a ukončení smlouvy a potvrzení o odeslání dne 30. 8. 2021). Žalobkyně následně vyúčtovala žalované rovněž smluvní pokutu ve výši 9 600 Kč za předčasné ukončení smlouvy v sazbě 400 Kč za 1 měsíc, a to za 24 měsíců (vyúčtování smluvní pokuty), a dále žalobkyně vyúčtovala rovněž smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou vyúčtování (vyúčtování smluvní pokuty ze dne 29. 9. 2021). Žalovaná byla následně vyzvána k plnění celého dluhu, a to jak ze strany žalobkyně, tak jejího právního zástupce (předžalobní upomínka, předžalobní výzva a potvrzení o odeslání). 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle o. z. a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“). 8. Podle § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 9. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 10. V posuzovaném případě žalobkyně prokázala vznik a existenci závazkového vztahu, který mezi dodavatelem na straně jedné a žalovanou na straně druhé vznikl na základě uzavřené písemné smlouvy, a to o dodávkách elektřiny. Smluvní strany jsou v listinách identifikovány a je rovněž určitě vymezen předmět závazku, tedy zejména povinnost dodavatele dodávat sjednaným způsobem předmětné komodity a povinnost zákazníka platit peněžní plnění za dodávky po vyúčtování smluvní ceny. Žalobkyně rovněž prokázala vyúčtování dodávek, které žalované v souvislosti s odběrem bylo zasláno zároveň s odstoupením od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností ze strany žalované. Předložené listiny pak odpovídají žalobním tvrzením. Nárok na úhrady ceny za dodanou komoditu tedy soud hodnotí jako důvodný. 11. Zbývající část žalované částky tvoří smluvní pokuty, u nichž žalobkyně doložila jejich uplatnění (vyúčtování). Soud hodnotí jako důvodný nárok na smluvní pokutu v sazbě 100 Kč za prodlení s úhradou jakékoli platby (uplatněno celkem 300 Kč), kdy tato pokuta byla sjednána písemně a dostatečně určitě a srozumitelně a soud dané ujednání hodnotí jako přiměřené z pohledu žalované coby spotřebitele. 12. Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost těchto dvou žalovaných pohledávek. Při absenci dobrovolného plnění se žalovaná dostala do prodlení a žalobkyni vznikl tudíž rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení coby příslušenství pohledávek, který byl přiznán podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. Ohledně sjednané smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy soud co do podstaty argumentace odkazuje např. na závěry uvedené v rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2022, č. j. 22 Co 270/2021-82, tj. že pokud jde o předpřipravené složitě formulované ujednání o zaplacení smluvní pokuty, jejíž vznik se váže na opakované porušení kterékoli platební povinnosti vyplývající ze smlouvy a u které se způsob určení její výše vůbec neodvíjí od povahy porušované povinnosti, jak je typické pro smluvní pokutu, naplňuje toto ujednání znaky nepřiměřeného ujednání podle ustanovení § 1813 o. z., v důsledku čehož k němu nelze ve smyslu ustanovení § 1815 o. z. přihlížet. 14. O vychýlení rovnováhy v právech a povinnostech stran v neprospěch žalované ve smyslu ustanovení § 1813 o. z. svědčí to, že institut smluvní pokuty je ve smlouvě využíván jednostranně pouze k utvrzování závazků žalované; je třeba připomenout, že za protiprávní a protiústavní bylo Ústavním soudem označováno právě takové ujednání ve spotřebitelské smlouvě, v němž byly kumulovány sankce výlučně pro spotřebitele (usnesení Ústavního soudu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 1/10). Takový přístup neospravedlňuje ani skutečnost, že žalobkyně může být pro neplnění svých povinností sankcionována jinými subjekty (správními úřady), neboť ve vztahu k druhé smluvní straně tyto prostředky nemohou zcela nahradit funkci smluvní pokuty (např. její reparační funkci). Nepřiměřenost daného ujednání spatřuje soud i v tom, že jeho účelem je zjevně něco jiného, než je v něm deklarováno. Mezi vymezením smluvní povinnosti, jejíž porušení má být sankcionováno, a účelem, k němuž má smluvní pokuta sloužit, je totiž rozpor. S ohledem na to, jak je koncipován způsob určení výše této smluvní pokuty (400 Kč za každý i započatý měsíc v období po ukončení dodávky), je zřejmé, že účelem daného ujednání není utvrzování (sankcionování) žalované v plnění platebních povinností (k tomu slouží smluvní pokuta ve výši 100 Kč), ale jde spíše o finanční vyrovnání při předčasném ukončení závazkového vztahu na dobu určitou; jinými slovy skutečným smyslem daného ujednání je podle soudu zajistit žalobkyni plnění po dobu, na kterou byla smlouva původně účastníky sjednána, avšak za situace, kdy žalobkyně již své povinnosti ze smlouvy neplní, protože dodávku ukončila či přerušila. Žalobkyní deklarovanému účelu smluvní pokuty by mohlo odpovídat spíše ujednání o povinnosti žalované doplatit v takovém případě transparentně sjednanou a přiměřenou smluvní pokutu (např. mající charakter doplatku„ podmíněné slevy“) za měsíce, kdy komoditu reálně odebírala. 15. O nepřiměřenosti daného ujednání svědčí i paušální způsob určení výše smluvní pokuty, tj. bez ohledu na rozsah realizovaných dodávek. Žalobkyní tvrzenou výhodu pak bez dalšího nepředstavuje ani vyloučení změny ceny po ujednanou dobu, neboť po uvedenou dobu může na trhu obecně dojít ke zvýšení i ke snížení této ceny, a hodnocení, zda pevná cena poskytuje výhodu odběrateli, nebo jej znevýhodňuje, závisí na nahodilém vývoji ceny, nikoli na způsobu určení úplaty ve smlouvě. Nadto formulace daného odstavce je pro běžného člověka obtížně srozumitelná, neboť obsahuje nepřehledné dlouhé souvětí, jehož jednotlivé věty jsou odděleny ne zcela jasným současným použitím spojek a/nebo; navíc často jsou doprostřed vět vklíněna jiná slovní spojení či dokonce další samostatné věty v závorkách. Takto složitě formulované ujednání by se pak navíc mělo vztahovat i na případy automatické (i opakované) prolongace doby trvání smlouvy na poměrně dlouhou dobu. 16. Ujednání o nepřiměřené smluvní pokutě není uvedeno v ustanovení § 1814 o. z. (ve výčtu zvláště zakázaných ujednání, která se bez dalšího považují za nepřiměřená). Nicméně i smluvní pokuta, jakožto závazek spotřebitele ve smlouvě, musí procházet vždy testem přiměřenosti právě dle § 1813 o. z. Argumentem tohoto posouzení je odkaz na Směrnici Rady 93/13 EHS ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, kde v příloz