12 C 53/2021-57 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jímž se domáhala uložení ve výroku označených platebních povinností po žalovaném. Žalobkyně přitom v návrhu, respektive v žalobě (doplněné podáním ze dne 24. 6. 2021) skutkově a právně tvrdila následující: 2. Dne 10. 12. 2015 [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále též„ předchůdce žalobkyně“) uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce (dále též„ smlouva“) [číslo] v rámci níž byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy částka 6.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ve smlouvě se pak žalovaný zavázal uhradit částku 6.000 Kč (jistinu) společně s částkou 4.614 Kč, která je složena z kapitalizovaného úroku za zápůjčku ve výši 840 Kč (úroková sazba ve výši 23,72 % ročně dle smlouvy), z odměny za administrativní činnost ve výši 1.200 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.400 Kč a dále poplatku ve výši 174 Kč představující životní pojištění, a to v 58 týdenních splátkách po 183 Kč a poslední splátku do 19. 1. 2017. Žalovaný celkem uhradil částku 5.471 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 1. 9. 2016 Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně započetl finanční prostředky zaplacené žalovaným ve výši 2.104,22 Kč na jistinu, 840 Kč na úrok, 1.200 Kč na poplatek za administrativní činnost, 1.237,10 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek a 89,68 Kč na životní pojištění. Žalobkyně pak požaduje zaplacení částky 5.143 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 3.895,78 Kč a dlužné částky poplatku za úhrady za služby ve výši 1.247,22 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2.697,80 Kč (úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 3.895,78 Kč od 20. 1. 2017 do 6. 12. 2019), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 909,47 Kč (zákonný úrok ve výši 8,05 % ročně z jistiny ve výši 3.895,78 Kč od 27. 1. 2017 do 6. 12. 2019), úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3.895,78 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3.895,78 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Úvěruschopnost žalovaného byla dle tvrzení žalobkyně předchůdcem žalobkyně posouzena dle údajů žalovaného uvedených v zákaznické kartě. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ničeho neuhradil. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a o.s.ř., soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobkyní, jimiž (v níže rozvedeném rozsahu) provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti: 5. (Skutková zjištění) Dne 10. 12. 2015 uzavřel [právnická osoba] s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které se se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit částku 6.000 Kč (jistinu) společně s částkou 4.440 Kč, která je složena z kapitalizovaného úroku za půjčku ve výši 8400 Kč (úroková sazba ve výši 23,72 % ročně dle čl. 1 smluvních podmínek), poplatku za administrativní činnost ve výši 1.200 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.400 Kč, a poplatku za životní pojištění ve výši 174 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 183 Kč, kdy poslední splátka byla určena dnem 19. 1. 2017. Žalovaný svým podpisem smlouvy o půjčce potvrdil, že částku 6.000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce jsou i Smluvní podmínky. Dle smlouvy činí roční úroková sazba 23,72 % ročně. Dle čl. 8 má žalobkyně v případě nesplnění povinnosti žalovaného uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Dle čl. 9 podmínek v případě prodlení žalovaného se účinnost smlouvy prodlužuje do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky (zjištěno ze smlouvy o půjčce včetně podmínek na č.l. 20-21). 6. Z karty zákazníka ze dne 10. 12. 2015 bylo zjištěno, že příjmy žalovaného činily 18.100 Kč (mzda – 5.700 Kč, další příjmy – 3.400 Kč, státní podpora – 9.000 Kč), výdaje 13.600 Kč z toho na nájem – 9.500 Kč a na výdaje domácnosti – 3.000 Kč, další splátky – 600 Kč, výdaje na telefon – 200 Kč, jiné dluhy – 300 Kč), použitelný příjem byl vyčíslen částkou 4.500 Kč. Žalovaný je nezaměstnaný, bydlí v nájmu a má nezaopatřené dítě narozené v roce [rok]. Údaje žalovaného měly být předchůdcem žalobkyně ověřeny z jeho občanského průkazu, nájemní smlouvy a výměru státní podpory. 7. Dle přehledu plateb ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný splácel nepravidelně, celkem uhradil 5.471 Kč, a to dne 10. 12. 2015 – 732 Kč, 14. 1. 2016 – 180 Kč, 21. 1. 2016 – 185 Kč, 28. 1. 2016 – 183 Kč, 4. 2. 2016 – 200 Kč, 11. 2. 2016 183 Kč, 18. 2. 2016 – 183 Kč, 3. 3. 2016 - 200 Kč, 24. 3. 2016 – 235 Kč, 7. 4. 2016 – 190 Kč, 14. 4. 2016, 21. 4. 2016, 6. 5. 2016, 19. 5. 2016, 2. 6. 2016, 10. 6. 2016, a 16. 6. 2016 - po 200 Kč, 8. 7. 2016 – 2 x 250 Kč, 18. 7. 2016 a 28. 7. 2016 po 250 Kč, 11. 8. 2016, 18. 8. 2016 a 1. 9. 2016 – po 200 Kč. Na jistině tak zbývá k úhradě 3.895,78 Kč a poplatku 1.247,22 Kč. 8. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 včetně přílohy bylo zjištěno, že na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovaným. 9. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem předchůdce žalobkyně ze dne 6. 12. 2019. Z poštovního podacího lístku ze dne 7. 1. 2020 bylo zjištěno, že oznámení bylo zasláno žalovanému. 10. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 22. 2. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek a výzva mu byla zaslána na adresu trvalého bydliště (zjištěno z kopie poštovního podacího lístku ze dne 23. 2. 2021 na č. l. 31). 11. Ze soudní evidence bylo zjištěno, že ke dni uzavření předmětné smlouvy bylo vedeno na majetek žalovaného od roku [rok] celkem 10 exekučních řízení a 20 výkonů rozhodnutí, žalovaný dlužil pojišťovnám, mobilním operátorům, i úvěrovým firmám. 12. Z rejstříku zahájených exekucí bylo zjištěno, že ke dni uzavření předmětné smlouvy byla vedena na majetek žalovaného od roku [rok] 2 exekuční řízení. 13. (Závěr o skutkovém stavu) Z dokazování shora soud zjistil, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] dne 10. 12. 2015 smlouvu o zápůjčce [číslo] v rámci níž byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy částka 6.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ve smlouvě se pak žalovaný zavázal uhradit částku 6.000 Kč (jistinu) společně s částkou 4.440 Kč, která je složena z kapitalizovaného úroku za půjčku ve výši 840 Kč (úroková sazba ve výši 23,72 % ročně dle čl. 1 smluvních podmínek), poplatku za administrativní činnost ve výši 1.200 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.400 Kč, pojištění ve výši 174 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 183 Kč, kdy poslední splátka byla určena dnem 19. 1. 2017. Žalovaný celkem uhradil částku 5.471 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 1. 9. 2016. 14. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 byly pohledávky postoupeny na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně započetl finanční prostředky zaplacené ve výši 1.104,22 Kč na jistinu, 840 Kč na úrok, 1.200 Kč na poplatek za administrativní činnost, 1.237,10 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek a 89,96 Kč na životní pojištění. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ničeho neuhradil. 15. (Právní posouzení věci) Závazkový vztah, vzniklý shora uvedenými uzavřenými spotřebitelskými úvěry mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se tento závazkový vztah řídí zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. 16. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 17. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebit