12 C 57/2021-271 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doplněnou podáním ze dne 25. 6. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni výše uvedenou částku s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 27. 10. 2010 uzavřel předchůdce žalobce [právnická osoba], se žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, dle níž se zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr [název úvěru] s povolením debetního zůstatku na běžném účtu dlužníka. Součást smlouvy tvoří Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 29. 1. 2015, které konkretizují jednotlivé produkty a služby a v nichž byl žalované poskytnut úvěrový limit ve výši 10.000 Kč. Vzhledem k porušení smluvních podmínek (přečerpání povoleného úvěrového limitu) došlo předchůdcem žalobkyně ke zrušení poskytování kontokorentního úvěru [název úvěru] a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 13.578,47 Kč byl převeden dne 17. 4. 2019 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet] a na nově otevřený úvěrový účet umožnil žalovanému uhradit dluh ve splátkách, žalovaný však ničeho neuhradil, proto ke dni 20. 8. 2019 došlo ke zesplatnění dlužné částky. Úroky z úvěru byly stanoveny dle dispozice ke smlouvě ve výši 21,99 % p.a. Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Žalobkyně požaduje rovněž kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od 5. 11. 2019 do 28. 1. 2021 ve výši 1.677,06 Kč (10 % z částky 13.578,47 Kč, denní úrok činí 3,72 Kč x 451 dní). Žalovaný ani po předžalobní výzvě dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a o.s.ř., soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobcem, jimiž (v níže rozvedeném rozsahu) provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti: -) ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 27. 10. 2010 včetně dispozice ke smlouvě ze dne 29. 1. 2015, že předchůdce žalobce [právnická osoba] poskytl žalovanému kontokorentní úvěr [název úvěru] povolením debetního zůstatku k běžnému účtu č. [bankovní účet] ode dne 18. 2. 2011 do výše povoleného limitu 10.000 Kč, úrok byl sjednán ve výši 21,99 % p.a.. -) ze Základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru předchůdce žalobkyně, že v případě překročení povoleného limitu může žalobce převést debetní zůstatek z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet a stanovit žalovanému úhradu dluhu v měsíčních splátkách do 48 měsíců (čl. 24). -) z Dispozice ke smlouvě o poskytování bankovních produktů a služeb uzavřené mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně, že úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek činí 29 % p.a. -) z výpisu z úvěrového účtu ze dne 25. 1. 2021, že dlužná jistina činí částku ve výši 13.578,47 Kč a splatný úrok z prodlení činí částku 1.677,06 Kč. -) z oznámení o zesplatnění ze dne 22. 8. 2019, že předchůdce žalobce zesplatnil úvěr č. [bankovní účet] na částku 13.578,47 Kč ke dni 20. 8. 2019 z důvodu porušení smlouvy žalovaným. -) ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně přílohy, že pohledávka byla postoupena žalobkyni. -) z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 adresovaného předchůdcem žalobkyně žalovanému, že žalovaný byl vyrozuměn o postoupení pohledávky a vyzván k úhradě dluhu (viz kopie poštovního podacího archu na č. l. 46). -) z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky a výzva mu byla zaslána na adresu jeho trvalého bydliště (viz kopie poštovního podacího archu na č.l. 48). 4. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 5. Z výsledků dokazování je zřejmé, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o běžném účtu, k němuž byl zřízen kontokorentní úvěr do výše 10.000 Kč. Žalovaný však čerpal finanční prostředky ze svého účtu tak, že maximální míru dohodnutého debetního zůstatku překročil. V souladu se smlouvou a dohodnutými podmínkami proto žalobce nejprve vyzval žalovaného k úhradě debetního zůstatku a poté, co žalovaný dluh neuhradil, smlouvu v souladu s obchodními podmínkami vypověděl. Dluh převedl na úvěrový účet a v souladu s obchodními podmínkami a se zákonem se tak nárok banky vůči klientovi přeměnil na vztah úvěrový za výše uvedených podmínek. Ani poté však žalovaný svůj dluh neuhradil. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem a podle přílohy této smlouvy byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Pokud se tedy žalobce domáhá uložení platební povinnosti žalovanému, která odpovídá výši úvěru, úroků a úroků z prodlení, je jeho nárok zcela důvodný a soud proto podané žalobě vyhověl. 6. Po právní stránce soud posoudil věc s ohledem na přechodné ustanovení § 3028 odst. 3 o.z. tak, že předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným jako dlužníkem smlouvu podle § 708 a násl. obchodního zákoníku, podle něhož se smlouvou o běžném účtu zavazuje banka zřídit od určité doby na určitou měnu běžný účet pro jeho majitele. Banka je dle § 710 odst. 1 obch. zák. povinna přijímat na běžný účet v měně, na kterou zní, peněžité vklady nebo platby uskutečněné ve prospěch majitele účtu az peněžních prostředků na běžném účtu podle písemného příkazu majitele nebo při splnění podmínek stanovených ve smlouvě mu vyplatit požadovanou částku nebo uskutečnit jeho jménem platby jím určeným osobám. Je.li ve smlouvě stanoveno, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když nemá k tomu potřebné prostředky na účtu, řídí se podle § 711 obch. zák. práva a povinnosti stran při uskutečňování těchto plateb smlouvou o úvěru podle § 497 a násl. obchodního zákoníka. Touto smlouvou se žalovaný zavázal předchůdci žalobce vrátit poskytnuté peněžní prostředky. Účastníky bylo ujednáno, že žalobci vzniká při porušení povinností dlužníka nárok na úhradu nezaplacených splátek úvěru, na smluvní úrok ve výši 21,99 % z dlužné částky ročně a na zákonný úrok z prodlení (dle § 369 odst. 1 obchodního zákoníka). Žalovaný je v postavení dlužníka v prodlení počínaje od 29. 1. 2021 a od tohoto data je povinen zaplatit z přisouzené částky žalobci příslušenství, jak vyplývá z výroku tohoto rozsudku (úrok z prodlení za období od 5. 11. 2019 do 28. 1. 2021 je kapitalizován částkou 1.677,06 Kč). 7. Výrok o nákladech řízení vychází ze skutečnosti, že žalobce měl ve věci plný procesní úspěch, náleží mu proto ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. i náhrada nákladů řízení v částce 2.252 Kč, které v daném případě tvoří zaplacený soudní poplatek dle pol. 2 odst. 1. písm. b/ sazebníku soudních poplatků ve výši 800 Kč, odměna dle § 14b a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb., 1 úkon á 300 Kč, celkem za 3 úkony (příprava, převzetí, sepis žaloby, výzva k plnění) ve výši 900 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč za úkon dle v § 14b odst. 5 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., ve výši 252 Kč. 8. Uložené povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtách, které byly určeny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.